VYBERTE SI REGION

Kašpárková: Českou atletiku nakopne mistrovství Evropy

Brno /ROZHOVOR/ - Umění vítězů tkví v tom, že umí skousnout tvrdou porážku. Zlatem dekorovaná a právem pyšná česká atletika po mistrovství světa v Berlíně musí vstřebat trpkou chuť neúspěchu.

24.8.2009
SDÍLEJ:

Šárka Kašpárková.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Přes půl milionu fanoušků, kterých v Berlíně atletice fandilo na olympijském stadionu, zaregistrovalo pouze jedno stříbro Barbory Špotákové a celkové čtyřiadvacáté místo České republiky v pořadí národů. Po boku Kypru, Eritrei nebo Portugalska.

Co si o takovém výsledku myslí mistryně světa v trojskoku z Atén 1997 Šárka Kašpárková, která je výkonem 15, 20 m držitelkou šestého nejlepšího výsledku historie? „Každé mistrovství nemůže být perfektní. Vždycky musí nastat určitý propad,“ říká osmatřicetiletá sportovní univerzálka, která si atletický život zpestřuje třeb basketbalem.

Sledovala jste mistrovství světa jen tak po očku, nebo opravdu poctivě?
Všechno, co šlo, tak jsem sledovala.

Který závod vás na šampionátu nejvíc nadchnul?
Líbil se mi závod výšky žen, ale těch dramatických a hezkých závodů tam bylo mnohem víc. Třeba disk nebo kladivo žen. Tam bylo hodně napínavé, jestli Němka Heidlerová přehodí světový rekord Polky Wlodarczykové. Dá se říct, že skoro každá disciplína byla dramatická a zajímavá.

A naopak zklamal?
Hodně velké zklamání pro mě bylo vystoupení tyčkařky Jeleny Isinbajevové. Tam si myslím, že to vyloženě prokoučovaly. Mrzí mě, jak vystupovala naše výprava. Kromě Báry (Špotákové, pozn. red.) a Petra Svobody nikdo nevyskočil a neudělal světový výsledek.

Jak tedy hodnotit šampionát z hlediska české účasti?
Každé mistrovství nemůže být perfektní. Vždycky musí nastat propad. U nás se dokončuje výměna generace. Mladí atleti zatím potřebují delší čas. Nemyslím si, že by to byla nějaká tragédie. V Göteborgu jsme měli jen jedno zlato, v Aténách zase dvě. Zajímavé je sčítat body za umístění do osmého místa. Někdy úspěch nejde posuzovat jenom podle medailí. Záleží na tom, jak se ta umístění sejdou.

V hokeji a fotbale často slýcháme, že České republice ujel ve srovnání se světem vlak. Nemůže tomu tak být i v atletice?
To je hloupost. Mládežnické kategorie mají výsledky. Junioři a mladá generace sbírají úspěchy. Jen je obtížné vydržet až do dospělého věku. Takových je potom míň. Atleti dospívají kolem čtyřiadvacátého a pětadvacátého roku. Budoucnost tam určitě je.

Výkladní skříní české atletiky bývaly vrhačské a technické disciplíny. Proč se třeba ve výšce nyní nedaří?
Mívali jsme tři výškařky na světových závodech. Bára Laláková se dává po zranění dohromady. Romana Dubnová měla na olympiádě nepříjemné zranění, tam se uvidí, jestli bude moci ještě skákat na nejvyšší úrovni. Iva Straková, kdyby byla zdravotně fit, tak je schopná skákat stabilně těch 192 nebo 195 cm. Ale má dlouhodobé problémy se zády. Z těch mladých zatím kromě Oldřišky Marešové nikdo jiný není.

Jak je na tom vůbec zdravotně Barbora Laláková?
Barča si to musí srovnat v hlavě a porovnat si to psychicky. Musí sebe sama přesvědčit, že může skákat vysoko. Byli jsme se podívat na soustředění na Kanárských ostrovech a na techniku skákala v pohodě 180 cm. Nemyslím si, že jí už eliminuje to zranění a snad to bude dobré.

Éra desetibojaře Romana Šebrleho končí. Medaile vozí Barbora Špotáková. Kdo další bude v olympijském mezidobí tváří české atletiky?
Zkušení končí, třeba výškař a dlouholetá opora Tomáš Janků. Naši atleti musí být fit a v pořádku, aby dosahovali skvělých výsledků. Jarda Bába je ještě pořád mladý. Je vůbec zázrak, že se po zranění dostal zpět. Potřebuje získat jistotu. Už jako mladý skákal přes 235 cm. Věřím hodně Peťovi Svobodovi. Omezuje ho zdraví, ale má vysoké cíle a zdravé sebevědomí. Bude záležet taky na Lucce Škrobákové, mladých oštěpařích a Zuzce Hejnové.

A co třeba vícebojařka a dálkařka Denisa Rosolová?
Naše budoucnost je samozřejmě i Denisa, na tu jsem zapomněla. Byla sice teď zraněná, ale umí skákat bez problému kolem 670, možná i k 680. Dobře běhají také naši mladí sprinteři.

Velkým zklamáním je letos výkonnost dálkaře Romana Novotného. Proč se mu po výborné olympijské sezoně nedaří?
Pro Romana to bylo velké zklamání. Začátek roku měl dobrý, limit skočil hodně brzy. Kde se to zvrtlo, to nevím. Musí si to zhodnotit s trenérem. Jeho možnosti jsou skákat za osm metrů. V dálce je to ale těžké. Aby skočil kvalifikační limit, musí se trefit přesně na desku. Když přešlápne, záleží na psychice a musí skočit třeba nějaký zajišťovák. Když se to nedaří, člověk musí být na ten třetí pokus psychicky hodně silný.

Výpadkem je výsledek zkušených závodnic diskařky Věry Pospíšilové–Cechlové a trojskokanky Martiny Šestákové, kdy obě neprošly kvalifikací…
U Věrky to byla asi taky otázka zdravotního stavu. Vypadla z tréninku, měla problémy s achilovkou a lýtkovým svalem. Člověk si potom tolik nevěří a to se může odrazit. Martině jsem hodně věřila. Před mistrovstvím šla třikrát za čtrnáct metrů. Navíc na finále nemusela skočit tolik. Ona je ale závodnice, která na čtrnáct metrů potřebuje víc, než tři pokusy.

Nejste smutná z toho, že po vás nikdo úspěšně nepřebral trojskokanskou štafetu?
Upřímně mě to mrzí. Ženský trojskok je náročná disciplína. Trenéři si to často neuvědomují. Některé holky se věnují trojskoku moc brzy a od toho se to pak odráží, protože když se to neumí, tak trojskok bolí. Ženský trojskok je úplně jiný, než mužský.

Jak co nejdříve rehabilitovat českou atletiku?
Českou atletiku nakopne příští rok mistrovství Evropy. Dopadne to mnohem lépe, než Berlín, protože zámoří je pro Evropu obrovská konkurence.

Německo sbíralo na mistrovství jednu medail za druhou. Nakoplo je právě pořádání velké světové akce. Nevedla by cesta i tudy?
Ucházely jsme se o halové mistrovství Evropy. Ta kandidatura není myslím ještě úplně ztracená. Není důvod proč bychom nemohli pořádat vrcholovou akci.

Autor: Marek Těšík

24.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Při nehodě dvou aut v Rajhradě se zranil kojenec

Rajhrad – Čtyři zraněné včetně jednoho kojence si vyžádala nehoda dvou osobních aut. Ta se střetla v sobotu dopoledne v Rajhradě na Brněnsku.

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Nové jízdní řády? Změny čekají cestující už od neděle. Přibude nová linka

Brno – Z bohunické nemocnice do Technologického parku za pětadvacet minut a bez přestupů. Od neděle platí nový jízdní řád brněnské hromadné dopravy. Jak už Brněnský deník Rovnost informoval, cestující v něm najdou i novou expresní linku E56, která propojí Univerzitní kampus a Technologický park.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies