"Byla by to hezká tečka," zasní se čtyřicetiletý Skoták z brněnského Favoritu.

Jak umocňuje vaše ambice na šampionátu fakt, že hrajete doma a pořádá ho váš mateřský klub Favorit Brno?

Jsem rád, že se nám vůbec podařilo postoupit. Tak zněl první úkol. Že se představíme v domácím prostředí, znamenalo velkou motivaci do přípravy. Hodně jsme tomu obětovali.

Věříte si na medaili?

Samozřejmě bychom ji získali rádi. Slabší státy jako Belgie nebo Francii se však výkonnostně dotahují, nebude to s nimi jednoduché. Musíme je porazit, ve vyřazovacích bojích se pak láme chleba.

Udělá případný zisk tečku za vaší kariérou?

O tom jsme ještě neuvažovali. Vzhlíželi jsme k Brnu, co bude dál, to nevím. Ale zakončení by to bylo pěkné.

Kolovou hrajete dlouhá léta. Představuje to výhodu jako v jiných sportech?

Doma nemáme takovou konkurenci. Moc párů tu není a i v našem pokročilém věku je porážíme. To není dobrá vizitka pro náš sport. V tom mají třeba Němci nebo Švýcaři výhodu. U nich hraje pět dvojic, které můžou jet s přehledem na mistrovství světa.

Jak dlouho vlastně tvoříte dvojici s Pavlem Šmídem?

To si snad ani netroufnu odhadnout. Po zisku zlata v roce 2004 jsme si dali pauzu. Měli jsme jiné povinnosti, zejména pracovní. Za nějaký čas jsme se k sobě vrátili, ale medaili na mistrovství světa jsme od té doby nezískali.

Domácí prostředí může svazovat. Cítíte to také tak?

Nebojím se toho. Diváci budou většinou německy mluvící, takže se nějaké bouřlivé atmosféry neobávám.

Mrzí vás opadající zájem o sálovou cyklistiku? Televize z Brna nevysílá žádný přímý přenos…

Podmínky byly dřív jiné. Kolová je velmi technicky náročný sport. Spousta dětí proto raději volí jiný sport. V dnešní době nejsou schopné obětovat sportu tolik času.

Chodíte normálně do práce. Co vás u vrcholové kolové tak dlouho drží?

Všichni ten sport máme ohromně rádi. Také nás nějakým způsobem drží fyzicky pohromadě.

Čím se živíte?

Jsem bagrista, strojník a řidič nákladního auta. Máme malou rodinnou firmu o třech lidech.

Dostal jste v práci kvůli mistrovství nějaké úlevy?

Rodiče i bratr mi vycházeli při plánování tréninků vstříc. Ne vždy to vyšlo, ale fungovalo to. Práce však měla většinou přednost.