O výhodu domácího prostředí v nejdůležitějším střetnutí sezony přišli korfbalisté VSK VUT Brno. Proti Českým Budějovicím museli vyhrát obě utkání závěrečného kola soutěže. Jenže první duel na jihu Moravy patřil hostům. Zvítězili 15:11. „Odehráli jsme nejhorší zápas sezony. Nebyli jsme si schopni nahrát ani zakončit. Za dvacet minut první půle jsme vstřelili jeden koš, s tím nejde vyhrát,“ láteřil předseda klubu Ondřej Fridrich.

Následná odplata Brna rozdílem osmi košů nic neřešila. Vysokoškoláci jsou v tabulce druzí za Znojmem s náskokem dvou bodů. Ovšem České Budějovice hostí v dohrávce Děčín, který nevyhrál doposud jediné utkání.

Semifinále tak proti sobě svede stejné soupeře. Pátého dubna půjde o všechno. Na jihu Čech. „U nás se rozhodovalo o tom, kdo bude hrát doma. Budějovickým stačilo vyhrát jediný zápas. Vzali i přes zranění dva nejzkušenější hráče, kteří jim hodně pomohli,“ konstatoval Jakub Máša, kapitán a trenér v jedné osobě.

Brněnští korfbalisté před sezonou přišli o nejlepšího střelce Jiřího Ježka. Cílem přesto zůstala nejlepší čtyřka. Závěrečný účet? 11 výher, 9 porážek. „Sezona šla odehrát líp, celou řadu utkání jsme zahráli špatně. Chtěli jsme dát prostor mladším a nově poskládanému týmu scházela sehranost,“ odhalil příčiny Fridrich.

Vše už směřuje pouze k jedinému střetnutí, které pošle šťastnějšího do finále. „Je to hrozně přísný systém, požadovali jsme změny, ale neúspěšně. Jediný zápas rozhodne. Můžeme hrát celou sezonu fantasticky, jenže pokud prohrajeme, nemáme šanci to napravit,“ zlobil se předseda, který je součásti celku také na hřišti. O tom už ve VSK VUT Brno vědí své. Před dvěma lety vyhráli základní část extraligy, jenže v semifinále ztroskotali právě na českobudějovickém družstvu.

V letošním ročníku prohráli vysokoškoláci tři ze čtyř vzájemných duelů. Ovšem v loňském souboji o třetí místo zvítězili. „Když budeme hrát klidně a správně poskládáme sestavu, můžeme uspět. Potřebujeme se uklidnit a hrát svou hru. Bude to těžké, Budějovice nám nesvědčí svou pomalou hrou. Musíme hrát dynamicky a nechybovat. Šance jsou padesát na padesát,“ míní Ondřej Fridrich.

Brnu bude chybět reprezentantka a nejlepší střelkyně Eliška Jonáková, jejíž nohu zdobí sádra po výronu kotníku. Disciplinární trest nepustí na hřiště Ivana Vávru. „Už nastoupí Honza Šedý, který nám doma chyběl. Nedokázali jsme se srovnat s jejich výškovou převahou a ukázalo se, že máme co zlepšovat. Když budeme proměňovat šance, které si vytvoříme, postoupíme,“ věří hrající kouč Máša.

Holky rády polemizují a pak je musím uklidňovat, říká kapitán

Nedaří se vám najít životní lásku? Zkuste začít s korfbalem.

Právě při sportu, kde v jednom týmu působí ženy a muži dohromady, si našel přítelkyni Jakub Máša. Kapitán a trenér VSK VUT Brno v jedné osobě má za partnerku Marii Coufalovou. Svou spoluhráčku. „Tak nějak to dopadlo, že jsme spolu začli a už je to šest let. Ohledně korfbalu jsme v pohodě, snažíme se to spolu probírat a někdy si od ní nechám poradit,“ usmívá se čtyřiadvaceti­letý Máša.

Ke korfbalu přičichl v deseti letech a v současnosti mu zabírá téměř veškerý volný čas. „Začali jsme na základce, pak jsme byli ve speciálně zaměřeném kroužku a postupně jsme přešli až mezi dospělé. V áčku hraju asi pět let,“ šátral v paměti nynější kapitán týmu.

Od této sezony navíc trénuje také první tým. „Každý den mám trénink, ať už s dorostenci nebo áčkem, k tomu dohlížím na žáky. O víkendech zápasy. Před letošní sezonou odešel náš trenér a ostatní mě vybrali. Pro mě osobně by bylo lepší, kdyby nás v extralize trénoval někdo zvenku, abych se mohl zlepšovat,“ vysvětloval brněnský rodák.

Práce s družstvem, kde je stejný počet mužů i žen, zatím zvládá se vztyčenou hlavou. „Jako hráč rozdíly nevnímám, ale jako trenér si uvědomuji, že mezi oběma jsou. Chlapy neřeším, holky mají občas mezi sebou polemiky, tak se je snažím uklidňovat,“ culí se Máša.

Korfbalový koš ční ve výšce tři a půl metru a podle hráčových slov závisí při střelbě na psychice. „Musíte si věřit. Když chytnu míč, hodím ho směrem ke koši a věřím, že tam snad dopadne. Někdy se mi podaří trefit desetkrát v zápase, jindy nedám ani koš,“ popisuje brněnský kapitán a trenér.

Korfbalisté na hřišti neustále vykřikují číselné kombinace. „Označuje to pozici hráčů, pod košem totiž nemůžete vidět za sebe. Když zavolám jedna jedna, každý musí bránit svého hráče,“ přidává příklad Jakub Máša.

V civilu tichý a klidný chlapík nechává na palubovce naplno propuknout své emoce. „Musím vyventilovat ven napětí. Cítím zodpovědnost za všechny hráče, proto se snažím třeba upozornit rozhodčího na nečistou hru soupeře. Po zápase jsem normální,“ směje se.

Ačkoliv Brno hraje extraligu, v Česku je korfbal spíš na okraji zájmu. „Nejsou v něm peníze, nikdo se nevěnuje propagaci. Každý z nás hraje korfbal při zaměstnání, u nás se jím ještě dlouho nikdo neuživí,“ je přesvědčený Máša.