VYBERTE SI REGION

Kornfeil zná tajemství okruhu. Hrb na trati

Brno /INFOGRAFIKA/ - Jezdec mistrovství světa silničních motocyklů Jakub Kornfeil popisoval Deníku Rovnost, jak nejlépe projet Masarykův okruh a vylíčil, jak se vyhnout záludnostem brněnské trati.

14.8.2010
SDÍLEJ:

Jakub Kornfeil.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nasednout a jet. Tak si možná někteří fanodvých představují práci motocyklových jezdců na závodech. Ale za úspěchem a slušným časem na kolo stojí důkladné prostudování a znalost tratě. Brněnský Masarykův okruh je v kalendáři mistrovství světa silničních motocyklů atypický. „Jeho profil lte popsat jako rovinka, esíčko, rovinka, esíčko,“ má jasno rohatecký Jakub Kornfeil, který při víkendové Velké ceně České republiky pojede ve třídě do 125 ccm.

Deníku popsal, jak správně projet záludný brněnský okruh. Stoprocentní soustředění motocyklová vřava vyžaduje od samého začátku. Už start totiž znamená první náročnou zkoušku. Právě na něm může jezdec nejvíc vydělat nebo naopak ztratit. „Dávám si pozor, aby se mi příliš nezvedlo přední kolo. Proto musím být trochu nakloněný dopředu opatrně zacházet s plynem. Jak zařadím dvojku, už se motorka nezvedne,“ vysvětluje Kornfeil.

Ve víc než dvousetkilometrové rychlosti se klubko jezdců dostává bok po boku k první zatáčce pojmenované po slavném závodníkovi Františku Štastném. „Je důležité jet co nejagresivněji, brzdí se až v náklonu a takto se dá dostat před konkurenty,“ dává návod rohatecký jezdec.

Po výjezdu borci pádí na plný plyn a vlí se středem dráhy do mírného kopečka. Následuje první esíčko okruhu. „Třetí zatáčka tratě je hodně těžká, protože ještě vede mírně do kopce,“ popisuje. U výjezdu ze šikany je pak důležitý především dobrý výjezd. „Kdo tady ztratí, má velký problém. Preferuju, když jsem v nájezdu pomalejší, abych potom dobře vystřelil a neztratil tolik na rovince,“ objasňuje Kornfeil.

Tam řadí až na šestku, protože trať vede mírně z kopce. Následující zatáčka je dost pomalá a jezdec musí být hodně vykloněný z motorky, aby se do ní vešel. „Není dobré jet na hraně až na obrubník. Držím se metr od kraje, protože do další zatáčky už nepotřebuju tak široký nájezd,“ upozorňuje.

Masarykův okruh očima Jakuba Kornfeila.

Před Stadionem jezdci zařadí dokonce jedničku. Kleknou až na levé koleno a opatrně jedou. „Snažím se držet vnitřní strany, i tak mě to vyžene strašně ven. V nákolnu řadím až na trojku před tisícovkami diváků. Je těžké tady neudělat chybu,“ směje se.

Následuje další esíčko, trať opět mírně klesá a rovinku jezdci jezdci opět využívají k co nejvyššímu zrychlení. Řadí až na šestku a brzdí do Schwantzovky. „Dobržďuji dokonce na dvojku. Někde v polovině zatáčky už dávám tři čtvrtě plynu a až vidím obrubníky, doklapnu ho naplno,“ nastiňuje, jak projíždět poslední ostré zatáčení doprava před cílem.

Jezdec se nyní dostává do nejnižšího místa tratě. „Tu pasáž mám velice rád, protože mi vyhovuje, jak se vyletíme ze Schwantzovky a jedeme do kopce jako blázen. Takové prudké stoupání je jen málokde,“ libuje si Kornfeil.

V rychlostí 160 kilometrů za hodinu se řítí do prudkého stoupání, které trvá až do cíle. Předposlední esíčko tratě je záludné. Na jeho konci se totiž skrývá malý hrbolek. „Myslím si, že kvůli němu určitě někdo spadne,“ předpovídá. Na poslední rovince před cílem závodníci ani nestačí zařadit nejvyšší rychlostní stupeň.

Stoupání je na to příliš velké. Poslední rychlá šikana a co nejrychleji do cíle. „Je potřeba mít bezvadný výjezd, protože mě čeká dlouhá cílová rovinka. Kdo tady ztratí, nestačí na ostatní a na nejdelší rovince tratě se propadne,“ dodává.

A co je pro Kornfeila nejtěžší? „O Brně se říká, že je nejtěžší Schwantzovka. Pro mě je hodně těžká třetí zatáčka. Je to ale individuální, každému sedí něco jiného,“ přemýšlí sedmnáctiletý závodník.

Vše o Velké ceně Brna čtěte ZDE

Autor: Tomáš Valaškovčák

14.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Měl podpírat německou dálnici. Místo mostu stojí u přehrady jen osamělé torzo

Brno – Zakázaná výzva lákala před lety horolezce u brněnské přehrady. Ještě v devadesátých letech minulého století mohli lézt na opuštěný pilíř Hitlerovy dálnice, dnes už zde ale platí zákaz. Právě pozůstatku po nikdy nedostavěné dálnici je věnován další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské mosty.

Výstava Betlémů láká na tři sta let staré modely. A možná i na historický objev

Předklášteří – Století staré modely Betlému nebo možný historický objev lze spatřit na týdenní výstavě v Předkláštěrí. Kromě nich si návštěvníci mohou spatřit kresby andělů žáků místní základní školy.

Zbrojovce začala zimní pauza. Dobrý start jara nám dodá kyslík, myslí si Hyčka

Brno – Poslední trénink, po němž začalo hráčům třítýdenní volno. Fotbalisté brněnské Zbrojovky v pátek měli poslední sraz, na kterém společně ukončili volnější týdenní přípravu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies