Od té doby ale tento třiatřicetiletý rodák z Brna na dobrý výsledek čeká. „Doufám, že by to mohlo přijít na olympiádě. To by mi to potom všechno vynahradilo,“ přiznal člen královéhradec­ké Dukly.

V Pekingu to bude už vaše třetí olympiáda v řadě. Na hrách v Atlantě 1996 jste skončil jednatřicátý, o čtyři roky později v Sydney na šestém místě. Jak vidíte šance letos?

Jsem v tipech spíš opatrnější, protože brokařina je strašně specifická disciplína, ve které víc než kde jinde záleží na štěstí. Ale vím, že když chytím formu, tak můžu porazit kohokoli na světě.

Poslední závody vám ale moc nevyšly. Před týdnem na Světovém poháru v Bělehradě jste byl až šestadvacátý…

Tam to byl možná důsledek náročného programu. Hodně jsem předtím trénoval, takže jsem se cítil unaveně. Týden před Bělehradem jsem byl totiž i na svěťáku v německém Suhlu. Ale chtěl jsem to absolvovat, protože závod je pro mě vždycky lepší než trénink.

Třeba jste svými nepovedenými výkony soupeře před olympiádou trochu zmátl…

(smích) Je pravda, že teď mám celkem klid a tolik se ode mě nečeká. Vyhovuje mně, že aspoň můžu kdyžtak překvapit.

Jak vám sedí pekingská střelnice?

Stříleli jsme na ní v dubnu při Světovém poháru, a to byla ještě hodně nedodělaná. Navíc tehdy pršelo a bylo snad jenom sedm stupňů, takže jsme se klepali zimou. Ale věřím, že od té doby všechno doladili a půjde o špičkovou střelnici.

Jste spokojený s přípravou?

Podřídil jsem tomu vlastně celou letošní sezonu. Připravuji se individuálně, takže objíždím jenom vybrané závody v zahraničí. Už mám toho cestování celkem dost, tak se těším, jak si po olympiádě pořádně odpočinu.