VYBERTE SI REGION

Kouč Blažek: Šampionát není výtah, musíme jít po schodech

Brno /ROZHOVOR/ – Šestapadesátiletý trenér Lubor Blažek už ve čtvrtek povede českou reprezentaci v prvním zápase na mistrovství světa basketbalistek proti Argentině.

22.9.2010
SDÍLEJ:

Reprezentační trenér Lubor Blažek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

V basketbalu odkoučoval už stovky zápasů, vždyť jako trenér pracuje sedmadvacet let. Přesto ho teď čekají nejnáročnější duely kariéry. Lubor Blažek povede české basketbalistky na mistrovství světa. Navíc před domácím publikem.

„Mám to o něco složitější. Často se říká, že je výhoda hrát doma, ale tlak je o hodně větší. Přesto cítím velkou hrdost, která se znásobí hned v prvním zápase,“ tvrdí Blažek.

Věří, že se svým týmem postoupí minimálně do čtvrtfinále. K němu má dopomoct i vítězný talisman. „Mám takovou figurku, kterou mi manželka dala, když jsem šel trénovat do Německa. Ale už také párkrát selhala, tak doufám, že tentokrát se něco takového nestane,“ usmívá se šestapadesáti­letý kouč.

Světový šampionát startuje už ve čtvrtek. Jde na vás nervozita?
Ta přijít nesmí, je třeba atmosféru vnímat jinak. Adrenalin prostě nemůže převážit nad radostí z tak velké akce, to by se nám úspěch hodně vzdálil. Chceme zhodnotit práci, kterou jsme za dva a půl měsíce odvedli. Vím, že jsme vybrali to nejlepší, co má Česká republika momentálně k dispozici a připravení jsme také dobře.

Máte z něčeho obavy?
Na všechno jsem byl připravený, takže mě stresuje akorát zdravotní stav holek. Byl bych rád, kdyby se jim veškeré trable vyhnuly. Jinak se není čeho bát, musíme se připravit na první zápas.

Na co se teď nejvíc soustředíte?
Hlavně se v týmu snažím ubrzdit takovou tu euforii, že už šampionát začíná. Jde o to udržet tohle nadšení v rozumné míře.

Kde je pro vás hranice, která dělí úspěch od neúspěchu?
Chceme porazit každého, jenže na šampionátu se nejezdí výtahem, musíme jít po schodech krok za krokem. Ale náš první cíl je nejlepší osmička, pak se uvidí. Mohl by to být základ, který nás nastartuje k dalším úspěchům.

Hodně bude záležet i na tom, z jakého místa do čtvrtfinále postoupíte…
Je mi jasné, že na prvních dvou příčkách v druhé osmifinálové skupině nejspíš skončí USA s Austrálií a to nejsou zrovna ideální soupeři. Nechci se před nimi úplně klanět, ale ostatní týmy rozhodně patří mezi hratelnější. S takovými kalkulacemi člověk musí počítat. Pro nás je ale teď svým způsobem klíčové každé utkání. Musíme dobře začít s Argentinou a pak v nejlepším případě pořád dál vyhrávat.

Kdybyste přece jen na některého ze silné dvojky narazili, máte šanci přes něj postoupit?
Samozřejmě je třeba si dávat reálné cíle, ale porazit se dá za určitých okolností každý. Před čtyřmi lety se to podařilo v semifinále mistrovství světa Ruskám, když zdolaly Američanky. I když jejich kvalita byla tehdy obrovská, takže za úplné překvapení se to brát nedalo.

Bojíte se, že může šampionát pro český národní tým skončit fiaskem?
Nebudu lhát, přestože nijak zvlášť nechci, přemýšlím o tom. A jen doufám, že tohle téma nebude třeba po mistrovství řešit. Na druhou stranu každý, kdo sport dělá, ví, že se to stát může. V zápase vyhrává vždycky jenom jeden.

Máte jako trenér těžší pozici v tom, že v posledním desetiletí český ženský basketbal dosáhl výrazných úspěchů, na kterých jste se také podílel?
Rozhodně, návaznost cítím. Ale musí také zaznít, že posledních pár let tolik výsledků, které by se označovaly za úspěch, také nebylo. My chceme navázat na tu vydařenější éru, ale není to nic jednoduchého. Konkurence je pořád větší, klasičtí outsideři prakticky vymizeli. Potřebujeme veškerou podporu.

Počítám, že také od fanoušků. Myslíte, že vás diváci v rozhodujících chvílích dokážou podržet?
Jsem o tom přesvědčený. Je jasné, že slabá chvíle přijde i přesto, že jsme udělali všechno, aby jich bylo co nejmíň. Věřím, že čeští basketbaloví fanoušci jsou vyspělí a dokážou poznat, kdy družstvo ztrácí dech nebo jistotu, a pomůžou mu. Já taky musím hráčku povzbudit, když udělá chybu. Holky moc dobře cítí, když na ně někdo reaguje negativním způsobem. Motivace podle mě musí být pozitivní.

Zvládnou se vaše hráčky s bouřlivou atmosférou vyrovnat?
Myslím, že ano. Máme v kádru velké osobnosti, které dokážou tým podržet. Mluvil jsem s nimi o téhle roli a holky ji chápou.

V přípravě se vám hodně dařilo, na čem může váš tým při zápasech na mistrovství stavět?
Především na zápasech, kdy se nedařilo. Samozřejmě jsme odehráli nádherná utkání, ze kterých má člověk super pocit. Ale pro mě jsou důležitější duely, kdy nám míče do koše nepadaly a celkově to holkám nešlo. Vážím si toho, že nerezignovaly a dokázaly je dotáhnout do vítězného konce. V tom vidím velkou sílu tohoto družstva.

Američanky mají Dianu Taurasiovou, Australanky Lauren Jacksonovou, třeba Řekyně zase Evanthii Maltsiovou. O českém týmu se říká, že mu basketbalová star schází…
Pokud hvězda hraje bezvadně a zbytek basketbalistek se o ni může v zápase opřít, je ideální takovou hráčku mít. Někdy si ale tým zvykne na její výkon, a když pak nepřijde, těžko se to zvládá. Proto si myslím, že vyrovnané družstvo bez hvězd je výhodnější.

Ale i vy jste si po zápase s Čínou stěžoval, že vám v české hře chybí víc individualismu.
Mluvil jsem spíš o drzosti a ta k tomu patří. Když je hráčka drzá, dokáže vzít situaci na sebe a nedává jen pořád přednost té druhé. To je cesta k úspěchu. Nemůžu přece hrát alibisticky, přihrát vedle a prováhat správný okamžik. Po holkách chci, aby každá naše akce končila střelou.

Kdybyste byl pouze divák, na koho byste šel podívat?
Asi právě na Taurasiovou nebo Jacksonovou, ale zajímá mě i španělská hra, kde se mi hodně líbí Valdemorová. Těch hráček je ale víc. V Rusku třeba Stěpanovová nebo Becky Hammonová. I v našem týmu jsou individuality – diváci by se měli těšit na Hanku Horákovou, Evu Vítečkovou nebo Janu Veselou.

Ta vyhrála minulý týden se Seattlem zámořskou WNBA. Nemůžou její spoluhráčky propadnout pocitu, že s ní všechno půjde samo?
Do hlav jim nevidím, ale myslím, že samospasitelství v podobě Veselé si nikdo nepřipouští. Rozhodně je pro nás velkou posilou, která nám hodně pomůže a do týmu dobře zapadne. Teď se jen musí dát do kupy, přece jen přechod z Ameriky zpátky sem pro ni není úplně jednoduchý.

Počítáte s ní pro zápas s Argentinou?
Chci, aby byla stoprocentně připravená co nejdřív, ale nebudu na ni nějak pospíchat. Dobré je, že měla všechny podklady o naší hře dopředu, pár tréninků jí bude stačit.

Lubor Blažek

Věk: 56 let (28. února 1954 v Praze)
Zaměstnání: hlavní trenér USK Praha a české reprezentace žen
Trenérská kariéra: Sparta Praha (muži, 1983–89); Sparta Praha (ženy 1989–92, 1995–96); Lotus Mnichov/Něm. (1992–95); Kralupy (1996–99); Přerov (1999–01) + ženská reprezentace ČR jako asistent (1999–08); USK Praha (2001–04 jako asistent; od 2004 jako hlavní trenér)
Trenérské úspěchy: ME 2005 (Turecko) – zlato; ME 2003 (Řecko) – stříbro; OH 2004 (Atény) – 5. místo (vše jako asistent s ČR); mistr ČR 2009 (s USK Praha); v březnu 2009 byl asistentem u výběru světa v Utkání hvězd Evropské ligy
Rodina: je ženatý s bývalou basketbalistkou Evou Blažkovou, za svobodna Kalužákovou. Má syna Lubora a dceru Nelu Marii
Zajímavosti: má rád film Zaříkávač koní, herce Jacka Nicholsona a k pití červené víno

Autor: Jiří Ševčík

22.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies