Volejbalová dvojrole aneb Ondřej Marek opět válčí na více frontách. Lodivod extraligových volejbalistek KP Brno loni kvůli práci v klubu opustil post asistenta trenéra reprezentace žen.

Po prosincovém nástupu Jiřího Šillera ke kormidlu národního týmu se Marek do známé role vrátil. V prvním testu nové trenérské duo uspělo. Český volejbalový výběr suverénně postoupil z kvalifikace na mistrovství Evropy 2011. „Holky se daly dohromady jako jeden soudržný kolektiv,“ těšilo pětatřicetile­tého kouče.

Během šesti kvalifikačních duelů tým ztratil jen pět setů. Prověřilo Maďarsko, Rakousko a Francie sílu nově poskládané reprezentace?
Není náhoda, že jsme ztratili jen pět setů, ale rozhodně tuto statistiku nepřeceňuji. Dlouhodobě vím, že naše reprezentantky mají na to, aby se umisťovaly v evropské konkurenci mnohem lépe, než na loňském desátém místě na mistrovství Evropy.

Čekal jste šest výher v řadě a hladký postup na evropský šampionát?
Na to se těžko odpovídá. Nejdůležitější bylo, že se během krátké doby tří týdnů tým sehrál a zapadl také nový trenér. Měli jsme poměrně těžkou skupinu, proto jsem dvojnásobně rád, že jsme zvládli postoupit z prvního místa a nemusíme hrát dodatečnou baráž.

Nejvyrovnanější dva zápasy jste sehráli s Francií.
Určitě ano, ale překvapili mne i Maďarky, které hrály kvalitní volejbal. Celá kvalifikace ukázala, na čem musíme před podzimním světovým šampionátem v Japonsku a celou sezonou 2011 pracovat.

A na čem tedy?
Musíme zlepšit hlavně obranu na síti i v poli. Teď měl tým jen třítýdenní soustředění. To je strašně málo. Před mistrovstvím světa máme mnohem víc času a prostoru.

Z reprezentace z různých důvodů vypadla řada zkušených volejbalistek. Překvapilo vás volejbalové nadšení mladých hráček jako Helena Havelková nebo Julie Jášová?
Holky se daly dohromady jako jeden soudržný kolektiv. Asi hraje roli i to, že mezi hráčkami nejsou velké věkové rozdíly, protože mladé jsou vlastně všechny. Jejich volejbalová nálada fungovala výborně a také jsem viděl zlepšený přístup k tréninkům.

Na pozici nahrávačky číslo jedna hrála Šárka Kubínová, která má minimum reprezentačních zkušeností. Jak jste dospěli k této volbě?
V otázce první nahrávačky jsem se nechtěl moc angažovat, protože Šárku znám z Brna. Nebyl bych v této volbě objektivní. O Šárčině pozici rozhodl hlavně Jirka Šiller. Byla to správné řešení, protože Šárka svoje kvality v poslední sezoně prokázala takovým způsobem, že si ji vytáhnul Prostějov. Svoji úlohu zvládla skvěle.

Počítáte do podzimní přípravy před světovým šampionátem se staršími hráčkami jako Markéta Tomanová, Marcela Ritschelová nebo Helena Horká, které do kvalifikace nezasáhly?
Počítáme se širším kádrem, který jsme měli před evropskou kvalifikací, ale i s dalšími hráčkami. Se všemi budeme v kontaktu. Holky, které chtějí reprezentovat, mají volnou cestu.

Ještě loni jste na lavičce spolupracoval s Táňou Krempaskou. Změnila se teď vaše role u týmu?
Vracel jsem se s tím, že znám pětadevadesát procent hráček. S realizačním týmem jsem se spíš seznamoval, ale věděl jsem, co můžu čekat. Pro mě se velké změny neudály. Je to podobné, jako s Táňou. Jirkovi Šillerovi jen pomáhám s hráčkami, protože je znám víc. Naše spolupráce je vynikající.

Už máte také myšlenky na novou sezonu s KP Brno?
Sezona v Brně ještě dojíždí a skončí až 19. června. Mám nějaké vize. Všechno, co mě v průběhu roku napadalo, jsem si zapisoval do bločku. Materiálu k přemýšlení mám vážně dost. (směje se) Uvidím, kdo mi z týmu odejde, kdo zase přijde. Určitě se chci i za rok prát o medaile.

V srpnu začíná reprezentační i extraligová příprava. Jak obě role stihnete?
Bude to náročné. V klubu mi s fyzickou přípravou pomůže Radim Vlček, ale také mi někdo musí pomoci s herní přípravou, protože odjedu s reprezentací do Japonska.