VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Koukal: První místo by vypadalo jako vymyšlený příběh

Brno /ROZHOVOR/ - Badmintonista Petr Koukal získal v silné konkurenci mezinárodního mistrovství v Brně druhou příčku. Ještě nedávno se přitom rval s rakovinou.

4.10.2011
SDÍLEJ:

Badmintonista Petr Koukal.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Téměř jako horský turista si musí připadat badmintonista Petr Koukal. Nejlepší český hráč před dvěma lety vyšplhal při brněnském Mezinárodním mistrovství České republiky až na vrchol. Po dalším roce následoval ostrý sešup dolů, když opoře Sokola Veselý Jehnice doktoři objevili rakovinu varlete. Místo obhajoby prvenství tak loňský ročník strávil jen v roli smutného fanouška.

Profil Koukalovy sportovní kariéry ale po životní zkoušce nabral z badmintonových nížin opět směr vzhůru. O víkendu si v Brně, odkud pochází část jeho rodiny, připsal největší úspěch po zdolání zákeřné nemoci, když v nejsilnější konkurenci mezinárodního šampionátu podlehl až ve finále nasazené jedničce Přemyslu Wachovi. „Kdyby mi někdo řekl před turnajem, že skončím druhý, nevěřil bych mu,“ vysvětluje.

Vzpomenete si, jak jste se cítil před rokem?
Byl jsem po operaci a čekal, co bude dál. Na turnaji jsem byl jen v roli smutného diváka. Říkal jsem si, že chci ještě někdy hrát, ale žádnou jistotu jsem tehdy neměl. O to se teď cítím veselejší.

V nejnabitější konkurenci v historii jste letos obsadil druhou příčku. Nemrzí, že jste nevystoupal až na vrchol?
První místo by vypadalo už moc jako vymyšlený příběh z amerického filmu. Před nemocí by mě možná štvalo, ale teď se těším z každého vítězství a postupu do dalšího kola.

Pomůže vám překvapivý výsledek do dalších zápasů?
Obrovsky. Nejen bodově do olympijské kvalifikace, ale také jsem se herně srovnal s mnohem lépe postavenými soupeři na žebříčku.

Před turnajem jste si na podobný výsledek nevěřil.
Měl jsem za sebou náročné souboje v Jižní Americe, dlouhé cestování a na mistrovství jsem se nijak zvlášť nepřipravoval. Bral jsem ho pouze jako jednu akci z mnoha, tudíž jsem od ní neočekával příliš povedený výsledek. Možná právě fakt, že jsem sám sebe nedostal pod tlak, mi pomohl k úspěchu. Kdyby mi někdo řekl před turnajem, že skončím druhý, nevěřil bych mu.

Prožil jste dosud nejtěžší rok v životě. Změnil jste se nějak za dobu, kdy jste bojoval s rakovinou?
Na jednu stranu ano, protože něco podobného poznamená každého. Zdraví stojí na prvním místě. Ale není to zase tak, že by už pro mě sport znamenal něco méně. Když jdu na hřiště, myslím jen na zápas, do badmintonu jsem stále blázen. Jen mám trochu jiný pohled na svět a život. Víc si dokážu všeho užívat. Stojím třeba u řeky, koukám na labutě a cítím se spokojený. Těší mě i maličkosti.

Zanechala na vás operace a následné chemoterapie následky, které cítíte dodnes?
V běžném životě už prakticky ne, ale ve sportu stále. Dává mi hodně zabrat, abych se vždy po zápasech dal do kupy, což dříve nebylo tak náročné. Stále se můj stav zlepšuje a věřím, že za pár měsíců ucítím v tomto ohledu zase pokrok.

Bavíte se s přáteli o vaší nemoci, nebo už slovo rakovina úplně vymizelo?
Moje zdraví je stále na pořadu dne, ale z jiného pohledu. Všichni teď mají radost, jak jsem se z vážné nemoci dostal a přejí mi hodně zdraví. Těší mě, že mohu ukázat i ostatním sportovcům, že i po chemoterapiích se dá dostat zpátky na vrchol.

Jste už definitivně zdravý?
Podle výsledků ano, ale chodím na pravidelné kontroly. Nemoc se může kdykoli vrátit. Proto se snažím o sebe více pečovat, jsem na sebe hodnější. (úsměv) Víc si všeho užívám.

Znamená to, že jste po víkendu bujaře oslavoval?
Moc ne, protože hned po utkání jsem spěchal do Prahy, kam jsem vezl kamaráda na letadlo. Následovala cesta domů do Hořovic, kde jsme si jen s několika přáteli chvíli sedli na několik piv. Už v devět hodin večer jsem spal, protože jsem byl neskutečně zničený. Ve středu (zítra – pozn. red.) odlétám na další turnaj do Bulharska, takže na něco většího ani nebyl čas.

Hodně vašich přátel vás přišlo podpořit i do Brna, kam na mezinárodní mistrovství zavítala letos rekordní návštěva.
V hale panovala parádní atmosféra. Všichni mě neskutečně podporovali a táhli dopředu. Užíval jsem si to. Dojelo i strašně moc kamarádů z celé republiky, což mě téměř dojalo. Hezký víkend totiž mohli strávit někde úplně jinde.

V největším moravském městě se vám v poslední době daří. V roce 2009 jste tu turnaj ovládl, nyní jste byl kousek od zopakování stejného výsledku. Čím to?
Dříve mi tu nevycházely koncovky setů, což se nyní změnilo. Jsem rád, že jsem v tomto směru zlomil prokletí, i kvůli divákům. Určitě si moje úspěšné závěry setů více vychutnávali, než kdybych soupeře jednoznačně vymazal.

Autor: Tomáš Valaškovčák

4.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
2

Stavbě nové autobusové zastávky Tichého brání zaparkovaná auta s přívěsy

Kanadský trenér, expert na techniku bruslení, Shawn Allard.
EXKLUZIVNĚ

Unikátní jako Pavel Bure, říká expert na bruslení Allard o Martinu Eratovi

Výročí povodní. Podělte se s námi o vzpomínky!

Jižní Morava – V roce 1997 i pět let nato zasáhly jižní Moravu ničivé povodně. Stoletá voda na mnoha místech v kraji napáchala stamilionové škody a zabíjela. Podělte se s námi o své vzpomínky. Redakce jihomoravských Deníků Rovnost hledá fotografie a svědectví z letních povodní v letech 1997 a 2002.

Říkají mi děda. Pozvání na pivo ale odmítám, povídá výčepní z otevřené garáže

Brno - Za dědou do garáže na jedno, říkají stálí hosté, kteří už bezmála dvacet let chodí do brněnské kníničské Rekreační ulice za dobrým pivem. V otevřeném garážovém výčepu je tam téměř každý letní večer přivítá František Tesař. „Dopoledne vyrábím zmrzlinu. Odpoledne se potom věnuji hostům a načepuji jim pivo podle jejich přání," říká pětaosmdesátiletý výčepní Tesař.

OBRAZEM: Poslední ohňostroj ukázal Nebe na Zemi. V jazzovém rytmu

Brno /VIDEO, ANKETA/ – Nebem tancují miliony pestrobarevných jisker. Vlní se vesele do jazzového rytmu, rozsvítí se a zase mizí. Oblohu nad Špilberkem v sobotu prozářil závěrečný nesoutěžní ohňostroj festivalu Ignis Brunensis. Podívaná nesla název Nebe na zemi podle slov známé skladby Jaroslava Ježka.

Parní vlak na šestiproudé silnici? Dopravní nostalgie připomíná historické linky

Brno /VIDEO, REPORTÁŽ/ – Nádražím v Králově Poli se v sobotu linou oblaka husté tmavé páry. K plným vagónům přibíhají poslední opozdilci. Průvodčí pronikavě zapíská, poté se zvolna zesiluje skřípot kolejí. „Už jede!" křičí děti a utíkají k oknům. Historický vlak, který je součástí akce Dopravní nostalgie, se právě rozjíždí. Cílová stanice? Brněnské Výstaviště.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies