VYBERTE SI REGION

Kútnik o bezpečnosti v Riu: Říkali, že jsem blázen, když chodím večer ven

Brno /BRAZILSKÝ SEN/ – Zatímco jeho kolegové z ostatních sportovních disciplín se mohou těšit na luxus 
v podobě zbrusu nových sportovišť, brněnský dálkový plavec Ján Kútnik se v případě účasti na olympijských hrách v Riu de Janeiru vydá do pěkně kalných vod. „Po celé trati byla rozmístěná dvaceticentimetrová vrstva pěny. Chutná a smrdí jak olej. Nevím, jestli je z kanalizace, ale nebylo příjemné v ní plavat," popisuje třiadvacetiletý závodník brněnské Komety, který si brazilské vody vyzkoušel už loni na podzim.

24.1.2016
SDÍLEJ:

Plavec brněnské Komety Ján Kútnik.Autor: DENÍK/Drahomír Stulír

Jaký na vás přibližně rok před olympiádou pořadatelské město udělalo dojem?

Popravdě jsem byl strašně zklamaný. Když se řeklo Rio, vždy to na mě působilo exoticky. Ale když jsem přijel, viděl jsem všude špínu, hrozně moc bezdomovců. Nikde jsem nepoznal, že za rok je olympiáda. Nedostal jsem se sice k olympijskému areálu, ale co vím z fotek, nestálo tam nic. Chtěl jsem třeba nějaké propagační předměty, ale nesehnal jsem vůbec žádné. Kriminalita je asi také na pováženou. Bydlel jsem v hotelu v boční uličce a lidé mi říkali, že jsem blázen, když tam chodím sám v devět hodin večer. Je otázka, jestli je to místo správně zvolené. Jsem zvědavý, jestli to Brazílie po organizační stránce zvládne.

Do Evropy proudí zprávy o špinavé vodě. Jaká tedy je?

Plaveme v oceánu přímo na Copacabaně. Voda špinavá není, ale strašně moc špíny plave na hladině. Po celé trati byla rozmístěná dvaceticentimetrová vrstva pěny. Chutná a smrdí jak olej. Nevím, jestli je z kanalizace, ale nebylo příjemné v ní plavat. Občas člověk narazil do nějakého odpadku. Nebylo to tak hrozné jak u veslařů, kteří jsou v uzavřené zátoce. Problém mi dělaly obrovské vlny, v takových jsem nikdy neplaval. Navíc v období olympiády bude v Riu zima. Voda měla šestnáct stupňů, což není pro dálkové plavce nic moc. Ale mně studená sedí.

Patří tedy olympijská trať k těm náročnějším?

Pro všechny to bude těžký závod. Nebude to jak někde na uzavřeném veslařském kanálu, kde rozhoduje největší rychlost a můžou tam uspět i bazénoví plavci. Bude to opravdový dálkový závod. Podmínky jsou tvrdé, FINA (Mezinárodní plavecká federace – pozn. red.) dokonce schválila použití neoprenu. Momentálně sice můžeme plavat v celotělových plavkách, ale materiál musí být stejný jak v bazénu, tedy jen textilní látky.

Máte s neoprenem zkušenosti?

Nikdy jsem v něm neplaval. Slyšel jsem, že nadnáší, pravděpodobně v něm bude i tepleji. Nevím, musím ho vyzkoušet.

Už na vás doléhá, jak rychle se olympiáda blíží?

Není na co čekat. Začátek letní sezony, tedy leden a únor, jsou hodně důležité. Je potřeba nepovolit v přípravě, která je teď nejtvrdší.

Trénujete spolu s elitním českým plavcem Janem Mickou 
v Praze. Jak jste se ke spolupráci s ním dostal?

Je to nejlepší vytrvalec u nás. Má dobrou tréninkovou skupinu. Z toho vyplynulo, že jsem se rozhodl jít za ním. V Praze jsou i lepší tréninkové podmínky. Zůstávám člen Komety Brno, pořád jsem zařazený v Centru sportu Ministerstva vnitra, na tom se nic nemění. Jen jsem změnil tréninkovou skupinu.

Jaký máte s Mickou vztah, když jste konkurenti v boji o olympiádu?

Konkurenti jsme, ale zároveň i kamarádi. Žádný problém nevidím. Je pro mě jen obrovské plus. Mám hroznou motivaci se k němu přiblížit nebo ho třeba i porazit.

Liší se v něčem jeho příprava?

Extrémně nic výjimečného tam není, spíš naše skupina je pod velmi přísným dohledem trenérky, takže nemáme vůbec čas na blbosti. (úsměv) Dostáváme do těla, hecujeme se navzájem, závodíme i na tréninku. Za poslední tři roky je to moje nejlepší příprava, kterou jsem absolvoval. V zimě jsem měl po závodě v Rio de Janeiru zdravotní problémy. Byl jsem nemocný a dostával jsem se z toho déle, ale podařilo se mi z toho vylízat a můžu se do tréninku pořádně obout.

Pociťujete na sobě po Mickově boku zlepšení?

Cítím se líp, co se týče vytrvalostní stránky. V Brně jsem trénoval spíš kratší úseky a velkou intenzitu, tady plaveme spíš dlouhé tratě, je to také intenzivní, ale ne tak hodně o rychlosti. Jsem teď schopný delší tratě uplavat kvalitněji a těší mě, že se daří zlepšovat to, co potřebuju na mých deset kilometrů nebo patnáctistovku.

Na které z těchto tratí tedy vidíte větší šanci kvalifikovat se na olympiádu?

Větší šance je pro mě na otevřené vodě na desítce. Honza Micka už má zaplavaný A limit na patnáctistovku a od něj jsem ještě vzdálený. Pokusím se k němu přiblížit, ale přípravu směřuju spíš k dálkovému plavání. Ono se to těžko kombinuje. Uvidím, když se mi podaří na patnáctistovku zaplavat lepší čas, splním limit na květnové bazénové mistrovství Evropy v Londýně. Tam ji můžu zkusit zaplavat co nejlíp a uvidím, co z toho bude. Ale větší šanci vidím na desítce.

Co musíte splnit?

Kvalifikace není spojená 
s časem, ale umístěním. Podmínky se totiž liší závod od závodu, vždy se neplave přesně deset kilometrů, záleží na teplotě vody, na vlnách. Máme v březnu evropský pohár 
v Izraeli, první dva čeští plavci z něj pojedou na druhou olympijskou kvalifikaci. První desítka vzešla z mistrovství světa v loňském roce. V kvalifikaci můžou startovat dva plavci za stát a místo může vybojovat jen jeden. Systém je složitější, míst je jen pětadvacet, což mi na olympijskou disciplínu přijde hrozně málo.

Jak po mentální stránce zvládáte, že oproti bazénovým plavcům máte v podstatě jediný pokus?

Z jiného úhlu pohledu je to třeba dobře, protože sezonu můžu směřovat k jednomu datu, jednomu závodu. Ostatní pro mě budou jen přípravné. Strach nemám. Jak skočím do vody, nic neřeším. Naopak to beru jako výhodu, možná by bylo náročnější, kdybych měl víc pokusů. Pořád bych si říkal, že to vyjde příště. Možná je lepší mít jeden.

Soustředíte se nyní jen na plavání, nebo ještě studujete?

Mám přerušené studium v Americe. Jsem na arizonské univerzitě, kde trénuju pod Bobem Bowmanem, který vede i Michaela Phelpse. Sezona je tam ale zaměřená na univerzitní systém, pro ně jsou důležité univerzitní závody a končí už v dubnu. Mám jiné cíle, takže jsem se rozhodl se letos do Ameriky nevrátit a připravovat se doma. Příští rok uvidím, jak to bude, rád bych se vrátil, ale rozhodují peníze. Je to padesát na padesát.

Jak peněžně náročná je pro vás příprava na olympiádu?

Hodně. Plavání není moc bohatý sport. Všechno záleží na mých zdrojích, rodičích či pomoci sponzorů. Velmi mi pomáhá Centrum sportu Ministerstva vnitra, kde jsem zaměstnaný, ale soustředění, závody a světové poháry si musím většinou všechny zaplatit sám.

Cítíte za podporu svých sponzorů i závazek kvalitního výkonu?

Snažím se. (smích) Vážím si každé podpory. Když mi někdo pomůže, vím, že ve mně vidí nějaký potenciál nebo si váží toho, co jsem pro plavání všechno obětoval. Moje protislužba je to, aby sponzoři viděli, že si jejich peníze zasloužím.

Česká plavkyně Alena Benešová dokonce požádala veřejnost o podporu na portálu se startovacími projekty, aby mohla odjet na soustředění. Napadlo vás něco podobného?

Až tak dalece to neřeším. Ale ani neodsuzuju, protože je to docela dobrý způsob propagace. Jí třeba pomůže, že získá nějaké kontakty. Většinou je to právě o dobrých kontaktech, potkat se se správnými lidmi, kteří mají rádi sport, věří vám. Pak je lepší dlouhodobá spolupráce než nárazová.

Dostanete se v tomto období ještě do Veverské Bítýšky, odkud pocházíte?

Poslední dva roky už bydlím jinde. Vyrostl jsem tam, mám tam babičku. Někdy od páté třídy jsem v Bítýšce ale jen přespával, ve 4.50 mi jezdil autobus, abych stíhal ráno trénink. Domů jsem přijížděl až kolem osmé večer. Všechny kamarády kolem plavání jsem měl z Brna, neměl jsem čas někde lítat, byl jsem rád, když jsem si třeba o víkendu zašel na ryby.

Jak často chodíte?

Teď skoro vůbec, sezona je přes celé léto a velice náročná. Jestli jdu dvakrát nebo třikrát za rok, je to moc.

Rád jezdíte také na motorce. Necháváte ji před olympiádou kvůli riziku úrazu preventivně 
v garáži?

Musím se samozřejmě zamyslet, jestli mi to za to stojí, když dělám nějaké blbosti. Dostal jsem v šestnácti nebo sedmnácti motorku, myslel jsem, že budu velký motorkář, ale samozřejmě se tak nestalo. Pořád mám stopětadvacítku a motorku beru spíš jako dopravní prostředek.

Ján Kútnik- Narodil se 3. října 1992 v Brně.
- Pochází z Veverské Bítýšky na Brněnsku, před olympiádou se ale dlouhodobě připravuje 
v Praze.
- Nadále je závodník Komety Brno.
- Specializuje se na delší plavecké tratě, pro olympijskou kvalifikaci je ve hře v závodech na 1500 metrů a 10 kilometrů.
- Mezi jeho záliby patří lyžování, rybaření a jízda na motorce.
- Momentálně přerušil studium na arizonské univerzitě, kde jej vedl kouč Bob Bowman, mezi jehož svěřence patří i Michael Phelps.
největší úspěchy:
několikanásobný mistr České republiky
18. místo na trati pět kilometrů na mistrovství světa v Kazani 2015
cesta do Ria
Aby se Ján Kútnik dostal do Ria, musí nejprve zvládnout evropský pohár v Izraeli a doplavat jako jeden z prvních dvou českých plavců. Ti se v červnu vydají na druhou část olympijské kvalifikace, kde se v portugalském Setúbalu poperou o jedno 
z patnácti zbývajících míst v disciplíně na deset kilometrů. Nominaci obdrží zástupce pořadatelské země, jeden zástupce každého z kontinentů a devět nejlepších z kvalifikace.

Autor: Martin Vymyslický

24.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Soutěžte s Deníkem Rovnost o lístky na galavečer TOP 77 vín

Jižní Morava /SOUTĚŽ/ - Deník Rovnost opět po roce ve spolupráci s organizátory prestižní přehlídky TOP 77 vín v České republice připravil soutěž o lístky na vyhlášení výsledků této přehlídky a volnou degustaci většiny vybraných vín. Ta se koná ve čtvrtek 1. září od sedmi hodin večer nově v prostorách brněnského Domu umění na Malinovského náměstí.

Kometa padla pošesté v řadě, nestačila na České Budějovice

České Budějovice, Brno – Ani duel v Českých Budějovicích neukončil sérii nepříznivých výsledků hokejistů Komety v letní přípravě. Na jihu Čech padli Brňané 1:3 a prodloužili sérii porážek na šest v řadě.

Brnem projela historická auta hasičů. Propagují mistrovství požárních sportů

Brno /FOTOGALERIE/ – Hasičské veterány projely ve čtvrtek odpoledne brněnskými Tuřany. „Celý konvoj staré hasičské techniky se zastavil před radnicí a pak pokračoval dál," přiblížil starosta brněnských Tuřan Radomír Vondra. Konvoj vyjel už 19. srpna z Českých Budějovic a do pátku, kdy definitivně zastaví na náměstí Svobody v Brně, najel už téměř čtyři sta kilometrů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies