VYBERTE SI REGION

Lazar si užíval, když soupeře závody bolely

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý brněnský dráhový cyklista Petr Lazar vybojoval bronz na mistrovství světa v bodovacím závodě dvojic. Nyní prodává auta.

6.4.2013
SDÍLEJ:

Brněnský cyklista Petr Lazar.Foto: DENÍK/Attila Racek

Ve dvaceti letech končil v roli nenaplněného talentu české dráhové cyklistiky. Ale už o tři roky později se brněnský rodák Petr Lazar vrátil. „Přišlo mi líto, když jsem viděl lidi, s nimiž jsem začínal, jak dělají výsledky. Tak jsem se vsadil o pivo, že pojedu Přilbu Moravy. A nedopadl jsem nijak tragicky," usmívá se.

Pro českou cyklistiku dobře. Posléze vybojoval bronz na mistrovství světa, tři medaile z mistrovství Evropy a zúčastnil se olympijských her v roce 2004 v Aténách. „Ve dvaceti jsem se na kolo vykašlal, protože jsem byl mladý a blbý, lákalo mě flámování. Dodnes toho lituju. Tři roky mi pak hodně chyběly, mohl jsem se posunout dál," uznává šestatřicetiletý Lazar.

S kolem začal v deseti letech v brněnském Favoritu, o dva roky později už zkoušel velodrom. „Pamatuji si na svou první dráhovku, byla modrá, velká a ještě železná, takže dost těžká. Přesto mě nadchla. Samozřejmě poprvé, když jsem sedl na pevný převod, přestal jsem šlapat a šel na hubu," vzpomíná.

V juniorském věku prokazoval talent a už ve dvaceti letech se zúčastnil mistrovství světa. Když se po tříleté odmlce vrátil, katapultovalo jej vítězství na Českém poháru do elitního týmu Dukla Praha. „V závodě jsem byl jediný Brňák, proti mně deset Pražáků. Hned ze startu jsem jim dal rundu a vyhrál bodovačku. Jejich trenér řekl, že je nebude masakrovat borec z Brna, a tak jsem šel do Prahy," směje se několikanásobný český šampion.

Jeho parádní doména byl bodovací závod dvojic, známý ve světě jako madison. Společně s brněnským parťákem Martinem Bláhou v něm jako první čeští dráhaři ovládli v roce 2004 celkové hodnocení Světového poháru. Spolu vyhráli i díl seriálu v Manchesteru. O rok později brali stříbro na mistrovství Evropy.

Jenže pak se Lazar s Bláhou rozešel a jezdil s brněnským odchovancem Aloisem Kaňkovským. V roce 2006 získali evropský bronz a o rok později v Palmě de Mallorce přišel největší úspěch Lazarovy kariéry. Bronz na mistrovství světa. „Český trenér Rakušanů Jiří Mikšík po závodě říkal, že jsme měli na titul. Jenže profíci, kteří jezdili Šestidenní, nemohli dopustit, aby je porazil někdo z východu. Španělé, Nizozemci a Švýcaři se proti nám spojili, pomohli si a zmastili nás," smutní po letech.

Tahoun dvojice

Ve dvojici platil za tahouna, Kaňkovský získával body ve spurtech. „Tah byla moje doména, nebyl jsem rychlík, i když při našem bronzu se jelo průměrem 53,5 kilometru v hodině, z toho se extra nespurtuje. Lepší je sázet rundy a jet pořád plný kotel," radí.

To Lazar miloval. „Řídil jsem se heslem: těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Dřinu jsem si neužíval, ale bavilo mě, když se dřeli ostatní. Líbilo se mi, když závody moje soupeře bolely a já si s nimi dělal, co jsem chtěl. Rád jsem dřel do konce a závodil s top jezdci, když jiným docházely síly," popisuje Lazar, který za kariéru najezdil téměř čtyři sta tisíc kilometrů.

Madison, padesátikilometrový závod na dvě stě kol, českým dráhařům vždy svědčil. „Rozhoduje hlavně technika, zásadní je střídání. Pokud ho dvojice neumí dobře, stojí ji strašně moc sil, aby nechytala díry. Když jezdec sám dojíždí mezeru, je po něm," podotýká Lazar.

Disciplína někdy připomíná hemžení v mraveništi, když se na velodromu najednou motá až čtyřicet cyklistů. „Z pohledu diváka vypadá hůř, než je, i mně se z tribuny zdá jako divočina. Když jedete, není to tak drastické. Existují nepsaná pravidla, nepodjíždí se, k žádným prasárnám nedochází," říká.

Brněnský cyklista Petr Lazar.

Karamboly však občas přijdou. „To když se někdo blbě chytne při střídání. Pokud jeden sjede z vrchu pomalu, druhý ho může zatáhnout a přes řídítka servat z kola," upozorňuje bývalý reprezentant, jenž špatné střídání odnesl zlomenou lopatkou.

Horší zranění měl ze silničních závodů. „Na etapáku v Německu jsme šli v šedesátikilometrové rychlosti do spurtu a trať se zužovala na most. Uprostřed stál policajt s motorkou, kterou jsem trefil stehnem. Takového koňara jsem nezažil," culí se.

Kuriózní pád pak zažil v Tunisku, když mu praskla řídítka. „Kolenem jsem trefil okraj silnice a rozsekl si ho. Doktoři to moc neřešili, chtěli mě šít za jízdy v sanitce. Nakonec jsem si ránu sám vyčistil a zavezli mě do garáže v poušti, kde mě došívali. Říkal jsem, zda mě vůbec vrátí na hotel," hlásí s úsměvem.

V roce 2004 se podíval i na olympijské hry do Atén. Jenže kvůli nominačním kritériím cestovali do Řecka pouze dva dráhaři. Jistotu měla jednička bodovacího závodu jednotlivců Milan Kadlec. Z dvojice Lazar Bláha pak dostal přednost první jmenovaný.

Zklamání z her

Brněnský cyklista tak absolvoval madison s Kadlecem a skončili třináctí. „Výsledek pro mě znamenal zklamání. Milan se tehdy dvojicím moc nevěnoval, nebyli jsme vůbec sjetí. S Blaginem jsme mohli být do pátého místa," míní.

Přesto si na olympiádu vzpomene rád. „Ve vesnici se na jídle v jednom velkém stanu setkáte s lidmi z televize, na které normální smrtelník nenarazí. Potkal jsem Honzu Železného, a i když jsme se nikdy neviděli, choval se ke mně jako ke kámošovi. Olympiádu ovšem poznamenaly obavy z teroristických útoků, takže se všechno prověřovalo. Na tréninky s námi jezdil policajt, což někdy omezovalo," povídá Lazar.

I když vlastní evropský bronz z omnia, na velkou medaili z bodovačky nebo scratche dosáhnout nemohl. Reprezentační trenér sázel na veterána Kadlece, a tak i kvůli ztrátě motivace Lazar ve čtyřiatřiceti letech s cyklistikou podruhé skončil. „Už jsem byl rád, v závěru mě ani nebavilo trénovat. Teď se vozím s partou kamarádu a baví mě to. Ale musí být hezky," sděluje.

Pracoval v cyklistickém obchodě u bývalého profesionála Jána Svorady, teď půl roku prodává auta. „Už jsem měl kol plné zuby a auta mě vždy bavila. Musím se hodně ohánět, protože jsem nastoupil do nejhorší doby, ale jde to. Ovšem vnucovat se dům od domu? To bych nedával," líčí vyučený automechanik.

Na cyklistické závody na brněnském velodromu se občas zajde podívat, ale nechybí mu. „Užil jsem si dost a cyklistika se nedá dělat do důchodu. Pomohla mi v tom, že jsem si vydělal docela solidní peníze a brzy jsem vyřešil byt bez hypoték," povídá.

Po třech letech odpočinku jej přitahuje trénování. „Už jsem si oddechl a nebráním se tomu. Rád bych si udělal masérský kurz a podíval se po pěkných závodech," dodává s tím, že dlouhé cestování nemusí. „Třeba Austrálie je krásná, ale čtyřiadvacet hodin v letadle je peklo, to jsem nesnášel," uzavírá Lazar.

Autor: Jaroslav Kára

6.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies