Před dostihem byl na vašeho koně kurz více než padesát ku jedné. Vsadil jste si?

To rozhodně ne. Ze zásady nesázím. Ale kurzy jsem pochopitelně sledoval.

Na Orphee des Blins byl opravdu vysoký, protože zdaleka nepatřila k favoritům hlavního dostihu. Vy jste jí věřil?

Čekali jsme, že doběhne na dotované pozici, což znamená do pátého místa. Nikdo samozřejmě nepředpokládal, že doběhne první, navíc stylem start – cíl. Kromě toho měl nedlouho předtím zdravotní problémy.

Jak jste její fantastickou jízdu prožíval?

Nijak zvlášť nervózní jsem nebyl. Dostihům se věnuju už tak dlouho, že jsem otrlý. (úsměv)

Váš osvědčený jezdec Dušan Andrés dal před nakonec vítěznou desetiletou hnědkou přednost Valldemosovi a z vaší stáje odešel. Místo něj jel Jan Faltejsek. Bál jste se této změny?

Bylo to jeho rozhodnutí. Vím, jak zkušený žokej Dušan je. Ale Jan je pracovitý.

Co jste mu říkal bezprostředně po dostihu?

To bylo složité. Žokej byl v takové euforii… Nevnímal. (úsměv) Samozřejmě jsem jen chválil.

Velký podíl na výhře má nový kouč vaší stáje ve Zhoři u Jihlavy Gregorz Wroblewski…

Když jsme Orphee našli v Normandii, tamní trenéři ji posílali do dostihů kolem čtyř, čtyř a půl kilometru. Vůbec to nevypadalo, že by mohla uběhnout Velkou pardubickou, která měří přes sedm kilometrů. Museli jsme pracovat hlavně na vytrvalosti.

Jak jste prožil noc po dostihu, následovala velkolepá oslava?

Vůbec ne. Nebyl na to prostor. Kluci jeli další závody za jiné stáje a já už v šest hodin ráno pracoval. Odložili jsme to.

A co Orphee, jak ta to oslaví?

(Smích) Kůň to samozřejmě nijak nevnímá. Největší odměnou pro něj je, že se o něj staráte celý rok.

Jaké jsou vyhlídky na příští ročník nejslavnějšího domácího závodu, budete obhajovat prvenství?

U koně to samozřejmě záleží především na zdraví. Může se něco stát. Když to půjde, tak se samozřejmě zúčastníme rádi.