VYBERTE SI REGION

Majitel brněnských volejbalistů: Klub nejspíš nezanikne

Brno - /AKTUALIZOVANÝ ROZHOVOR/ Krize. Slovo, které vsoučasnosti hýbe celou společností. Avelmi výrazně se promítá do sportu. Oto více do jeho zranitelnějších odvětví. Ekonomický strašák ohrožuje iextraligové volejbalisty JMP Brno. Hrozí pád zextraligy, nebo dokonce zánik celéhoklubu?

23.1.2009
SDÍLEJ:

Ladislav ChodákFoto: Viktor Šulc

Ladislav Chodák, vlastník brněnského volejbalového klubu, mnoha dalších firem a člen Hospodářské komory ČR, ekonomické obtíže pociťuje na vlastní kůži. V otevřeném rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost líčí nebezpečí krize. A její důsledky? „Budeme muset omezit extraligový A tým,“ říká smířlivě. To ovšem může znamenat i pád z nejvyšší soutěže.

Zaslechl jsem hlasy, pro Česko typické, že na krizi se teď svádí úplně vše. Jak se finanční problémy dotýkají vašeho klubu?

Jde o krizi ekonomickou, proto dopady musí být ekonomické. Hlavní dopad působí na mé vlastní firmy, protože některé z nich pracují pro automobilový průmysl, jiné investují v Rusku, kde je pozastaveno financování většiny velkých projektů. Zároveň sponzoři našeho klubu prohlásili, že do konce sezony splní své závazky – někteří sice v omezené míře – ale příští rok zůstává zcela otevřený. Nevím, co bude.

Hrozí tedy i zánik klubu?

Když nemáme zprávy o tom, jak bude, nelze o tom spekulovat. Řekl bych to jinak. Klub pravděpodobně nezanikne, ale jak je zřejmé, z desetimilionového rozpočtu připadá šest milionů na A tým. Protože nechceme škrtat výdaje u nižších celků, budeme muset omezit A mužstvo. To znamená prodej dalších hráčů, respektive ani ne tak prodat, jako zrušit smlouvy a nahradit je kontrakty s levnějšími hráči. Vlastními odchovanci. Pak se nabízí otázka, jak to celé dopadne.

Jako majitel volejbalového klubu znáte situaci ve sportu. Mají to menší sporty v Česku složitější než ty zahraniční?

Téměř všude v zahraničí narazíte na podobný systém. Itálie, Francie, Holandsko, Německo – minimálně padesát procent rozpočtu klubu dělá komunál. Komunální politika oceňuje to, že se klub stará o mládežnické celky. Neexistuje zahraniční klub, který by neměl od města zadarmo halu. Ve vrcholových soutěžích si tam něco takového nedokáží představit. Nechci si stěžovat. Chápu, že město Brno má spoustu sportů, spoustu jiných povinností, ale je to dáno nějakou ekonomickou úrovní, třeba vyšší daně, nebo prioritami, které město prosazuje.

Brněnští fandové si ale stěžují, že město zase tolik sportů na vrcholové úrovni nemá. Navíc nedávno zanikl basketbal.

Celý rozpočet Brna, když se na něj podíváte, je trochu atypický oproti jiným. Město dává v poměru ke svému rozpočtu vůbec nejvíc peněz na kulturu – činí to deset procent, něco přes jednu miliardu. Na sport přispívá podstatně méně, asi stem milionů korun. To mluvím pouze o provozních penězích. Rozdíl je opravdu strašný, ale odvíjí se také od toho, že tu třeba máme státní operu, která stojí tři sta milionů.

Proč se v Brně sportovním klubům příliš nedaří?

Je to kombinace několika faktorů. Město dává méně, neexistuje žádný velký podnik jako Škoda v Mladé Boleslavi. Popravdě řečeno, na radnici mi vždy řekli, že Brno má příliš mnoho sportů. Kdyby mělo Brno prostředky spravedlivě rozdělit, stálo by to neuvěřitelné peníze. Údajně je Brno příliš velké na tolik sportů a příliš malé, aby na ně mělo peníze.

Jak JMP Brno rozpočtově vychází při srovnání s jinými extraligovými klu­by?

V ostatních městech, ať vezmete naše největší soupeře Kladno, Liberec, České Budějovice, dostávají čtyři miliony. Když sečtu vše, včetně bonusů za juniorské tituly, tak se dostaneme ke dvěma milionům.

Vlastníte klub od roku 1998. Napadá mě, proč jste do toho vlastně šel, když z toho kromě jisté formy zábavy příliš pozitiv nevyplývá…

Opravdu, to je otázka, kterou by si měl každý den položit každý soudný člověk. Žiju tady padesát let a teoreticky vzato bych se měl podělit o svůj úspěch s ostatními. Někdo sponzoruje kulturu, někdo něco jiného. Nejde teď přímo o volejbal, prostě o nějakou činnost, která podle mého té společnosti prospívá. Je jedno, jestli volejbal, basketbal nebo městské divadlo.

Zdá se vám, že řízení klubu přináší stále větší komplikace?

Obvykle, když máte podnik, čím déle jste na trhu, tím máte lepší kontakty a obraty rostou. Vaše pozice se vylepšuje. Když jsme před šesti lety spouštěli mládežnický projekt, spousta bývalých volejbalistů slibovalo nějakou pomoc. Po šesti letech všichni zjistili, že jde především o tvrdou práci, a ne o okamžité výsledky. Chce to práci, peníze, a to každého po určité době omrzí. Nakonec zjistí, že je lepší koupit si třeba auto.

Už jste zmínil mládežnický volejbalový projekt. Můžete jej popsat?

Mládežnický projekt běží už šest let. Vytyčili jsme si cíl vybudovat celou pyramidu. Podporujeme vznik mládežnických družstev na jižní Moravě i na Vysočině. Dáváme jim na kompletní vybavení – sítě, míče a trenérům třeba tisícovkou měsíčně přispíváme na plat. Za to si pak můžeme vybírat hráče. To nám umožňuje, abychom hráče vychovávali, jak jsem stále doufal, na úrovni odchovu na světovém trhu.

Myslíte tedy, že trenéři u nás nejsou na takové úrovni?

Opravdu nevím. Ale zaznívají hlasy, že hráči v zahraničí o tom, co řekne kouč, nikdy nepochybují. Čech má tu vlastnost, že stále vyvíjí své vlastní nápady a jde vlastní cestou. Údajně, nemohu to posoudit, profesionální kluby v zahraničí zjistily, že vzít do týmu tři Čechy znamená rozložení morálky. (smích) Ale moc špičkových trenérů tu není. Protože nejsou dostatečně ohodnoceni. Nemají zájem, se vzdělávat, protože jim to nic nepřináší. Hráči pak mohou trénovat od rána do večera a nic z toho.

Situace menších sportů jak v Brně, tak v celé republice je asi hodně složitá…

Je třeba si uvědomit, že tyto sporty žijí ze zanícení jednotlivců. Kdyby nebylo Jirky Hamzy v basketbalovém Gambrinusu nebo Igora Kratochvíla v baseballových Dracích, tak by situace vypadala jinak. Sport vedle sportu – jde o jedince, který do toho dá čas, peníze a kontakty. Proč to dělá? Po čase ani on sám neví.

Od činovníků působících v různých menších sportech zaznívají podobné hlasy…

Ano, je to prostě neustálý boj o sponzory. Jde o složitou věc, protože účelnost tohoto marketingu pro firmy je opravdu sporná. Když na volejbal přijde třeba tisíc diváků, vy o tom napíšete ve sportovní rubrice, v televizi vysílají přenos hodinu a půl a sledovanost čítá třeba dvacet tisíc diváků. Když to porovnáte s masivní marketingovou podporou v televizi, sponzorům to tolik nevychází.

Kdybyste měl možnost, jakým způsobem byste situaci zlepšil? Kde je východisko?

Východisko momentálně neznám. Souvisí to se současnou ekonomickou krizí. Naše země stále zaostává – i když je doháníme – za západními zeměmi. Tím pádem zaostávají i menší sporty, které čelí stejnému sportovnímu tlaku jako v zahraničí. Nemůžete soutěžit s někým, kdo má lepší ekonomickou základnu. Sport je byznys. I když u těch malých sportů to tak úplně neplatí.

Co může obyčejný sportovní fanoušek udělat pro to, aby se situace zlepšovala?

Alespoň vytvořit dobrou diváckou kulisu. Jak můžete argumentovat sponzorům, když máte poloprázdnou halu? Obávám se, že obyčejný fanoušek víc udělat nemůže.

Myslíte, že ekonomická krize ještě naplno neudeřila?

Všechny signály nasvědčují tomu, že nás horší rok teprve čeká. Nejpříznačnější kritérium – objem zakázek – napovídá, že není žádný důvod k tomu, aby to letos bylo dobré.

Bude mít celá krize pozitivní závěr?

Je třeba končit pozitivně. Dnes to bude maličko horší, ale už zítra může být lépe. Každá krize holt jednou skončí. Je třeba být připravený. I kdybychom třeba extraligu rok nehráli, není to důvod k panice. Důležité je vědět, že nemůžete utratit víc, než činí váš příjem, a že máte lidi, kteří volejbal dělají rádi. Vybudovat celý systém trvá mnoho let a zničit jej kvůli okamžité slávě je celkem zbytečné. Když nic, do budoucna mohu mít naději, že Brno extraligový volejbal nepustí.

A Ladislav Chodák bude u toho?

Zatím nevím, co bude zítra. Ale kdyby se to povedlo, byl bych rád.

Autor: Tomáš Svoboda

23.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZUJEME

Vlak zabil muže mezi Židenicemi a Královým Polem. Doprava na trati je přerušená

Slavnostní rozsvícení vánočního stromu na brněnském náměstí Svobody. Ilustrační foto.
4

Vánoční trhy: gurmánský lidé obcházeli, zaujala vánoční tramvaj, zjistil průzkum

Dřív podnikavý člověk se vyhýbá společnosti, popsala znalkyně následky týrání

Brno - Lupiči měli oběť bít, polévat alkoholem a chtěli ji následně zapálit. I takovéto výpovědi zazněly ve čtvrtek na Krajském soudu v Brně, kde pokračovalo jednání s obviněnými Simonem Baierem, Michalem Cvanem a Jozefem Minárem.

AKTUALIZOVÁNO

Návrat hokeje za Lužánky? Ve hvězdách. Původní zimní stadion vznikl před 70 lety

Brno /ANKETA/ – Nadšený řev fanoušků vítězného týmu se rozléhal brněnským zimním stadionem za Lužánkami, když domácí hokejisté Rudé hvězdy, dnešní Komety, poprvé doma před Brňany přebírali mistrovský titul. Tehdy se psal rok 1957 a stadion měl za sebou deset let fungování a před sebou ještě mnoho radosti i smutků fanoušků brněnských hokejistů. Nyní, sedmdesát let od slavnostního otevření stadionu, už na něj odkazuje jen název zastávky hromadné dopravy. Slibovaná nová aréna je v nedohlednu.

Ohromila porotu v Hollywoodu. Zpěvačka natočila klip na Brněnské přehradě

Brno /VIDEO/ - Hladinu Brněnské přehrady si jako kulisu ke svému zpěvu vybrala Kateřina Kolčavová. Na konci loňského roku zde natočila videoklip ke své první písničce Don't say no. „Natáčení bylo náročné, ale i tak si chci jednou zahrát ve filmu," říká sedmnáctiletá zpěvačka, která získala loni a předloni několik ocenění na Mistrovství světa v interpretačním umění v americkém Hollywoodu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies