VYBERTE SI REGION

Manažer Mmcité Pavelec: Kdo v basketbalu přiloží ruku k dílu, je vítaný

Brno – Má za sebou první rok v pozici generálního manažera basketbalistů brněnského Mmcité a hned si prošel pekelně složitou zkouškou. Tým skončil v základní části poslední a musel v baráži obhájit účast v nejvyšší soutěži. „Po zkušenosti z letošní sezony je pro nás obrovská motivace se sestupovým starostem příště vyhnout," říká pětatřicetiletý Martin Pavelec, jehož klub se mezi elitou zachránil až díky jedinému vítězství nad prvoligovým Hradcem Králové.

17.5.2015 1
SDÍLEJ:

Martin Pavelec.Foto: DENÍK/Attila Racek

Jaké pocity se po úspěšné baráži dostavily?

Bezesporu úleva. Sestup jsme si nepřipouštěli, ale červíček se v hlavě vždycky objeví. Jsme rádi, že jsme baráž zvládli, a teď už musíme rychle pracovat na nové sezoně. Čas nás tlačí, musíme si věci zanalyzovat a neopakovat některé chyby.

Takže byste za uplynulý rok udělal některé věci jinak?

Pár jich je. Výsledky nebyly ideální a zásah do mužstva mohl přijít dřív. Pořád jsme ale věřili v sílu týmu, že se zvedne. Budíček nastal pozdě. Situace se změnila až příchodem Štěpána Vrubla na lavičku, tým začal myslet pozitivněji. A lépe vypadal i závěr sezony.

Na baráž jste čekali čtyřicet dní. Jak jste jako manažer tuto dobu vyplnil?

Je to podstatné zdržení. Nešlo nic dělat, jen se pídit po informacích, jestli baráž skutečně bude. Nakonec jsme rádi, že hráči po měsíci dřiny a nejistoty aspoň něco odehráli. V zajišťování nové sezony nešlo dělat vůbec nic. Nemůžete přijít za partnerem a říct, že budeme hrát nejvyšší soutěž, ale s otazníkem. Hlavní bylo udržet tým v chodu, aby baráž zvládl. Bez splnění tohoto úkolu bychom se teď bavili o sportovním průšvihu.

Martin Pavelec
Narodil se v roce 1979 a bydlí ve Zlíně. Po střední hotelové škole absolvoval Fakultu sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Po jejím dokončení se stal osobním trenérem sjezdových lyžařů. Zkušenosti s basketbalem získával ve Zlíně a v létě 2014 se stal generálním manažerem Mmcité Brno. Má manželku Evu a syny Robina s Martinem.

Je složité do mužského basketbalu v Brně přilákat sponzory?

Jednoduché to není. Koncepci nastavujeme na brněnský region a vlastní odchovance, takže věřím, že partnery nalezneme. Basketbal není z globálního hlediska velký sport, ale přes reprezentaci a další akce se pere o své místo. Fanouška si získáme tím, jak budeme navenek působit a hrát. Jenže s mančaftem na posledním místě tabulky je to těžké. Pokud se vyhneme sestupovým starostem, věřím, že si získáme příznivce i sponzory.

Dvakrát za sebou jste skončili v nejvyšší soutěži poslední. Kam chcete tým posunout v další sezoně?

Pořád vycházíme z myšlenky výchovy a rozvoje vlastních odchovanců. Cíl je vyhnout se sestupovým starostem, posunout se tak, abychom nepaběrkovali, ale byli aktivní účastník bojů o vyšší patra. Po zkušenosti z letoška je to pro nás velká motivace. Nepřeju to žádnému klubu z ligy.

Čeká vás i hledání nového trenéra…

Máme něco rozjednané. Myslím, že jsme na dobré cestě. Hledáme zkušeného trenéra, který zapracuje mladé, a budeme výsledkově stabilnější. Nikoho na rok, ale člověka, který v Brně nějakou dobu zůstane a bude koncepčně pracovat.

Zkoušeli jste přemlouvat k setrvání u áčka Štěpána Vrubla?

Ani jsme ho nelámali. Štěpán svoji práci udělal dobře, vyvedl mančaft z baráže s výhrou. Děkuju mu za to. Dovedl juniory ke stříbru a všichni víme, že v mládeži má obrovský potenciál vychovávat kluky. Pro klub je skvělé mít takového trenéra, který s mladými dokáže pracovat. Výsledek áčka mu není lhostejný. V budoucnu třeba nastane doba, kdy se trenérsky posune k mužům. Může to být i v Brně. V rozvoji mu může pomoct i náš nový hlavní trenér.

Brněnské basketbalové prostředí se nepyšní ideálními vztahy. Je pro klub motivace je zlepšit, třeba zapojením bývalých hráčů do fungování klubu?

Cítím z prostředí, že to není růžové. Měla by převládnout společná myšlenka nadšení pro to, aby basketbal v Brně získal zpět svůj kredit. Abychom tým stabilně drželi v nejvyšší soutěži a výsledkově se posouvali. Není to neřešitelné. Jen se nesmí všichni bít do prsou, ale myšlenku podpořit. Kdo přiloží ruku k dílu, je vítaný. Nechceme se tady zavřít v kutlochu a basket budovat sami. I toto je motivace pracovat kvalitně a dostat basketbal zpátky.

Úspěch v tomto směru sklidilo i Final Four Českého poháru, které jste uspořádali na Rosničce.

Ukázalo se, že basket v Brně táhne. Nechci o turnaji mluvit jen v superlativech, ale ohlasy jsou pozitivní. Měli bychom se o takové akce ucházet a jít s basketem ven.

Prestiž zvedla Mmcité také účast křídelníka Ondřeje Šišky v Utkání hvězd. Panuje již zájem o mladé brněnské talenty?

Zájem registrujeme, což je super. Je vidět, že se s nimi pracuje dobře. Ondra se dostal do All star game, to hovoří za vše. Udělal velký pokrok, přesto ho čeká spousta práce. Musíme se soustředit na to, abychom prvoligový „B" tým propojili s áčkem. Až ve velkých zápasech se ukáže, jestli na to mají. Trvám na tom, ať je propojení ještě těsnější.

Na své pozici za sebou máte první rok. Naučil jste se něco nového?

Spousta věcí mě příjemně překvapila. Basketbal je sport, který má tradici a neupadá. Je to elegán. Borci u něj přemýšlejí, musejí kombinovat. I proto jsem cítil, že mě bude bavit. Vztahy mezi lidmi jsou nějaké, snažím se s nimi pracovat. Jsem rád, že v Brně je taková podpora pro basket. Cítím to i ze zájmu lidí, jsou tu zarytí fanoušci. To jsem nevěděl a jedná se o příjemné zjištění. Rok je krátká doba, ale práce je to zábavná a pořád se něco děje, něco tvoříme. My jsme toho tedy řešili až moc. (smích)

Kde vidíte ještě v brněnském klubu rezervy?

Mám obrovskou motivaci vytvořit pro náš tým lepší podmínky a dát mu to, co vidím u jiných týmů. Kromě dvou utkání venku jsem byl snad na všech zápasech, chtěl jsem vidět všechny haly, jak to funguje jinde. Pak můžeme vytvářet zázemí tady doma. Všichni říkali, že je to tady v Brně špatné, ale za půl roku jsem si udělal úplně jiný obrázek. Není to katastrofa, na spoustě dalších míst se můžou chytnout za nos.

V kanceláři máte i basketbalový míč. Chodíte si zahrát?

Ne, balon si sem tam vezmu, když leží v hale, a hodím si na koš. Basket nehraju. Fušovat do hry nikomu nebudu, hráčům nebudu říkat, jak střílet, a trenérům, jak učit driblink.

Autor: Martin Vymyslický

17.5.2015 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Nelze jít na hřiště podělaný, upozorňuje gólman Melichárek

Brno – Zatímco za celou loňskou sezonu vytahoval brněnský gólman Dušan Melichárek míč z branky pouze pětadvacetkrát, za podzimní část nového ročníku nejvyšší fotbalové soutěže se ohnul pro tři balony navíc. V 16 utkáních obdržel 28 branek. „Prohráli jsme tady pouze se Slavií, ale snad ani není možné, kolik bodů máme," nechápal třiatřicetiletý brankář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies