VYBERTE SI REGION

Masná k olympiádě: Vše soustředím na Brazílii, jde o vrchol čtyřletého cyklu

Brno /BRAZILSKÝ SEN/ - Sotva se probojovala mezi nejlepší půlkařky na světě, zradilo ji zdraví. V minulém roce ji přibrzdilo zranění, kvůli kterému se nedostala ani na mistrovství světa v Pekingu. Zlepšit si náladu chce Lenka Masná v nadcházející sezoně, která vyvrcholí olympijskými hrami. Na podzim už absolvovala soustředění v italském Melagu a vše se vyvíjelo dobře. Avšak v současnosti opět nemůže trénovat naplno a možná vynechá halovou sezonu. Následující měsíce podřídí splnění limitu pro účast v Brazílii. „Závody v hale nechám na osudu. Uvidím, co tělo zvládne. Nebudu na to tlačit, primární je kvalifikovat se do Ria," říká třicetiletá brněnská půlkařka.

14.1.2016
SDÍLEJ:

Lenka Masná.Foto: Jiří Kottas

V uplynulé sezoně jste měla problém s achilovkou. Co vás nyní omezuje od plné zátěže?

Mám zvětšenou kloubní štěrbinu, do které mi natekla tekutina, což je pro běžce podstatné zranění. Snažím se nyní trénovat především na rotopedu a plavat. Už se to ale snad lepší, pozvolna zařazuju i běhání. Bohužel jsem měsíc neběhala a všechno trénování bylo pouze alternativní formou. I přes výpadek běhání jsem se neflákala a věnovala se kondici, takže teď se na to pokusím navázat.

V čem vás noha ještě limituje?

Zatím mi nepovolí zařazovat do běhu rychlostní prvky.

Jak to bude s halovou sezonou?

Nechávám to na osudu. Uvidím, co tělo zvládne. Nijak na to nebudu tlačit, primární je začít s přípravou a zabojovat o Rio. Jsem však odhodlaná na úkor olympiády halu oželet. Vše soustředím na Brazílii, jde o vrchol čtyřletého cyklu, kterého chci docílit.

Lenka MasnáNarodila se 22. dubna 1985.
Je česká reprezentantka v atletice, její primární disciplína je běh na 800 metrů.
Začátky běžecké kariéry prožila v rodné Kopřivnici, odkud pocházel rovněž čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu Emil Zátopek.
V roce 2004 byla přijatá na Masarykovu univerzitu v Brně, kde začala trénovat pod vedením Jiřího Sequenta.
Je členka klubu PSK Olymp Praha.
Vystudovala bakaláře v oboru Tělesná výchova a sport.

Jako půlkařka určitě neběháte na tréninku pouze osmisetmetrovou vzdálenost. Trénujete delší, nebo kratší běžecké tratě?

Odvíjí se to od období, ve kterém se nacházím. Na podzim vždy začínám objemovými tréninky, do kterých spadají výklusy, delší tempové běhy i úseky. Čím víc se pak blížím závodům, úseky se zkracují a zkvalitňují.

Kolik kilometrů půlkařka musí za den vlastně naběhat, aby se udržela v nejlepší formě?

Nedá se to říct na den, ale na podzim je to určitě týdně až ke sto kilometrům. Postupně se to pak snižuje až třeba na polovinu.

V Evropě jste se dostala mezi širší elitu. Na světě jste do ní už také pronikla, ale olympiáda v Londýně úspěch nepřinesla. Co je těžší na závodech, kde jsou sportovci z celého světa?

Moc to nejde srovnávat. Zrovna na olympiádě se totiž běželo takticky. Časy byly daleko za možnostmi všech účastnic. Naproti tomu třeba v Moskvě jsem k postupu do dalšího kola potřebovala zaběhnout osobní rekord.

Nakousla jste taktiku. To je jeden z klíčů k úspěchu ve vaší disciplíně. Patříte k těm závodnicím, které se vyhýbají kontaktu, nebo se nebojíte v zatáčce před cílem použít lokty?

Určitě nemám strach z nějakého souboje o lepší postavení a volnou dráhu, ale právě v posledních dvou stech metrech už je výhodné mít své místo, abych měla kde finišovat. Tam pak můžu prodat, co ve mně je.

Důležitý aspekt na půlkařské trati je i tempo. Diktujete ho ráda, nebo naopak čekáte, jak za to vezmou soupeřky?

Dřív jsem klidně udávala tempo a na nikoho jsem se neohlížela. Věděla jsem, na co v tu chvíli mám a s kým běžím. S postupem času a těžšími závody je ale nutné šetřit energii a víc taktizovat.

Považujete se dnes už za dobrého stratéga na trati?

Občas mám pocit, že jsem v nesprávný čas na nesprávném místě. (smích) Bohužel to tak funguje, že atlet v závodě vždy dělá to, co si myslí, že je pro něj v danou chvíli nejlepší. Avšak nakonec vyplyne, že udělal strašnou hloupost. Taktiku často také zhatí soupeři.

největší úspěchy3. místo na halovém MS ve švédském Göteborgu (štafeta 4×400 metrů) rok 2013
6. místo na ME ve španělské Barceloně 2010
5. místo na halovém MS v polských Sopotech 2014
8. místo na MS v ruské Moskvě 2013
Účast na LOH v anglickém Londýně 2012
Dvojnásobná mistryně České republiky 2008 a 2010

Na jedné olympiádě už jste byla. Vnímáte, že je na vás už tentokrát vyvíjený tlak, abyste se na ni znovu probojovala?

Nevím, jestli se to dá říct přesně takhle, ale beru olympiádu jako povinnost. Jsem zaměstnankyně Centra sportu Ministerstva vnitra a očekává se to ode mě. Nicméně člověk někdy míní, pán Bůh mění…

Co tím myslíte?

Jeden den člověk běhá, druhý už nemusí. Zdraví je vždy nejdůležitější, dobře jsem to nyní poznala.

V čem vám zkušenost z Londýna pomůže při dalších bojích o olympiádu?

Nemotivuje mě jen fakt, že už jsem se olympiády účastnila, ale také, že je jednou za čtyři roky. Počty sportovců jsou tam omezené, každá země má jen dvě místa.

Ke kterému závodu se nejvíc upínáte?

Když si vzpomenu na Sopoty, zaběhla jsem tam čas, který by mi stačil (2:01,25 minuty pozn. red.). Věřím, že halový světový šampionát tak může být první možnost, pokud sezonu v hale stihnu.

Proč ne halové mistrovství republiky?

Na halu je to poměrně hodně dobrý čas a běžet na něj sám není ideální. Navíc tím, že nejsem v plném tréninkovém zápřahu, je to skoro nereálné.

Cítíte, že vás lidé víc znají po úspěšných evropských i světových šampionátech?

Všímám si toho, že lidi jsou rádi, když po deseti letech má Česko půlkařku, která navazuje na naši historii. Výsledky ale podle mě nejsou tak oceněné, jelikož můj čas oproti časům Lídy Formanové a Jarmily Kratochvílové není tak rychlý.

Svazuje vás očekávání?

Vůbec ne. Atletiku dělám pořád ráda a sama chci dosahovat maxima mých možností.

cesta do RiaPůlkařka Lenka Masná se do Brazílie podívá, pokud zaběhne osmistovku pod 2:01,50 minuty. Poprvé se o to může pokusit na halovém mistrovství republiky či světovém šampionátu. Pokud halovou sezonu vynechá, k dispozici má závody, které jsou v kalendáři mezinárodní atletické federace. Mezi českými mítinky jde třeba o Zlatou tretru či Memoriál Josefa Odložila.

Když máte po sezoně volno, zvládnete vůbec neběhat?

Od olympiády v roce 2012 se snažím dodržovat, že mám v září volno a neběhám. Ale ze zdravotního hlediska si stejně radši aspoň jeden výběh týdně dám. Tělo je na zátěž zvyklé, a kdybych tak dlouho nic nedělala, hrozí mi nějaké zranění.

Jakým jiným sportem tedy volno ráda vyplníte?

Především kolečkovými bruslemi a cyklistikou, kde se můžu vyblbnout a zároveň se silově pořádně vydám.

Amatérské běhání zažívá v České republice obrovský boom. Co na to jako nejlepší česká půlkařka říkáte?

Velmi mě to samozřejmě těší. Zdálo se, že už si naše populace odvykla sportovat, ale tenhle trend ji trochu přinutil se sebou něco dělat. Lidé přišli na to, že je to skvělý odpočinek od všedních problémů, když vypnou hlavu.

Máte osmistovku asi za dvě minuty, taky můžete na dráze vypnout hlavu?

V závodu to nejde. Neustále přemýšlím nad taktikou a sleduju, co se kolem mě děje. Musím se udržet v obraze a reagovat na nejrůznější situace.

Sedí vám velké závody, jako je Diamantová liga?

Rozhodně je to pro mě s motivací lepší. Když stojím na dráze s nejlepšími soupeřkami, můžu se pořádně vyhecovat a pokusit se o co nejlepší čas. Závody na mistrovství republiky, kde vím, že na startu osmistovky nemám konkurenci, nejsou tolik záživné. Nejsou tam žádná očekávání na super výkony.

Proto jste na něm v posledních letech zkoušela čtvrtku?

Vybírám si jiné disciplíny, protože na své trati nemám konkurenci. Nejčastěji se přikláním ke čtyřstovce nebo patnáctistovce. Vím, že tam nejsem nejlepší a závod tak pro mě má náboj.

Svůj osobní rekord 1:59,56 jste zaběhla v Moskvě před třemi lety. Je ten správný čas na jeho vylepšení?

Určitě jej chci ještě posunout, ale záleží na zdraví. Věřím, že se můžu dostat k hranici 1:58.

Když jsme u rekordu, zmíním držitelku toho světového. Od roku 1983 jím je Jarmila Kratochvílová, jež jej stanovila na 1:53,28. Byla pro vás vzor?

Jako mladá jsem si to neuměla představit. Běhala jsem časy okolo dvou minut a dvaceti sekund a ani jsem nedokázala posoudit, zda se k tomu času někdo je schopný přiblížit. Určitě pro mě byla vzor v tom, co je možné dokázat. Kromě ní jsem obdivovala také Emila Zátopka, který se narodil v Kopřivnici, odkud jsem i já.

Může někdo v současnosti ohrozit rekord Kratochvílové?

Myslím si, že její čas ještě dlouho nikdo nepřekoná.

Stát se rekordmankou tedy zřejmě není váš cíl. Jaký máte?

Můj sen je přivézt medaili z vrcholové světové akce.

ADAM HAVEL

Autor: Redakce

14.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies