VYBERTE SI REGION

Mistra světa Buchtu nadchly kukuřičné lupínky

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Bývalý dráhař Svatopluk Buchta vlastní dvě medaile ze světového šampionátu, stal se otcem katarské cyklistiky a vede brněnskou Duklu.

5.10.2013 1
SDÍLEJ:

Dráhařská legenda Svatopluk Buchta.Foto: archiv Svatopluka Buchty

Stal se součástí prvního a posledního československého družstva, které na mistrovství světa ovládlo stíhací závod, nejtěžší dráhovou disciplínu. A je také první, kdo trénoval katarskou cyklistickou reprezentaci, kterou zakládal. Svatopluk Buchta je průkopník ve dvou zemích, jimiž protkal bohatou kariéru.

Slávu a uznání získal v roce 1986 v americkém Colorado Springs. Tehdy se československá cyklistika dočkala prvního světového zlata v týmové stíhačce na čtyři kilometry. Spolu s oddílovým kolegou z brněnského Favoritu Pavlem Soukupem a Theodorem Černým s Alešem Trčkou z pražské Dukly.

Československý mančaft přitom do Ameriky skoro neodcestoval. „V červenci jsme jeli na Hry dobré vůle do Moskvy a od svazu jsme dostali limit 4:16 minuty, jinak nepojedeme. To byl tehdy světový rekord, svaz totiž neměl na cestu peníze. Jenže už v jízdě o finále jsme zajeli 4:15," usmívá se nyní sedmačtyřicetiletý Buchta.

V Colorado Springs se československému kvartetu vyplatila úmorná tréninková dřina. Výcvikové kempy v Sýrii nebo Alžírsku, ráno sto kilometrů na silnici, odpoledne dráha. Stíhači ji na šampionátu zúročili už v rozjížďkách, kde zajeli světový rekord. Od úvodního kola finálové jízdy ovšem s východními Němci prohrávali.

Rozhodl až finiš a poprvé v historii mistrovství světa cílová fotografie. „Za vítěze nejprve vyhlásili Němce, ale pak za námi přiběhla lékařka Bláhová, že vyvolávají fotku a máme naději. Trvalo to půl hodiny, ale nakonec jsme o dvanáct centimetrů vyhráli," přirovnává Buchta rozdíl sedmnácti setin. „Němci udělali taktickou chybu, v cílové rovince se nerozestoupili a neprojeli vedle sebe. Celý velodrom pak stál na nohou a slavil s námi, nikdy jsem nezažil takový nával štěstí," přiznává nynější hlavní kouč sprinterů Dukly Brno.

K úspěchu pomohla i týdenní aklimatizace. Buchta se tehdy do Ameriky podíval poprvé v životě. „Moje první setkání s jiným světem bylo, když mi dveře do autobusu otevřel obrovský černoch. A že uvnitř byla regulérní zima, protože klimatizaci jsme tady neznali," vypráví Buchta, který začínal s hokejem v brněnském Ingstavu. „Potěšilo mě, jak se k nám lidé chovali, když viděli, že jezdíme rychle. Nejspíš byli přesvědčení, že žijeme na stromech a komunisti nás drží pod krkem," vzpomíná muž, který s kolem začal ve dvanácti.

Komiksové seriály

V Americe jej nadchly také typické školní autobusy a velká auta, která znal jen z filmů. „Poprvé jsem taky viděl kukuřičné lupínky s mlékem, kterých jsem snědl asi pytel. A televize měla tři sta programů, většinu času jsme sledovali kreslené seriály," směje se majitel padesáti medailí z mistrovství republiky ve stíhačce družstev, jednotlivců či bodovačky dvojic.

O rok později přidal ve Vídni bronz, což je dosud poslední český cenný kov ze světového šampionátu ve stíhacím závodu družstev. V roce 1988 odcestoval s medailovými ambicemi také na olympijské hry do Soulu, ale mančaft skončil pátý.

Jihokorejská metropole na něj ovšem zapůsobila. „Neustále nás varovali, že kvůli konfliktům se Severní Koreou nesmíme nikde po městě chodit sami. Když jsme se chtěli podívat do centra, hned se za námi vydal voják se zbraní. Tak jsme mu zdrhli a skočili do prvního taxíku, který nás vzal do města. Pamatuji si, že tam bylo vzorově čisto, i za odhozený nedopalek hrozilo čtyřiadvacetihodinové vězení," sděluje.

Před dvaceti let svou závodnickou kariéru i kvůli ztrátě motivace uzavřel a začal rozvážet rohlíky v pekárně. „Po roce jsem šel do obchodního oddělení a nabízel zboží. Jméno Buchta a pekárna k sobě docela šlo," hlásí bývalý cyklista.

Potom pracoval ve firmě na želatinové bonbony, později založil personální agenturu, jenže krachla. Pak mu bývalý parťák ze zlatého družstva Trčka dohodil práci sportovního ředitele na Českém cyklistickém svazu a v roce 2003 přišla životní nabídka z Kataru. „Byl pátek odpoledne a chystal jsem se na dovolenou do Řecka, když přišel na svaz česky mluvící Arab, že je Zeid z Kataru a prezident svazu mu slíbil nějaké kontakty na trenéry. Ten mu nic nenechal. Arab mě prosil, ať mu něco dám, že se jinak nemůže vrátit. Chtěl ofotit můj diplom mistra světa a donutil mě napsat šest vět životopisu. Pak odešel a já na něj zapomněl," vykládá.

Setkání se šejkem

Katarský vyslanec mu volal na dovolenou do Řecka, že jej berou. Buchta odmítl, ale v říjnu jej pozval na setkání se šejkem v pražském hotelu Hilton, což jej zlomilo.

Po příletu do Dauhá dostal klíče od obrovského domu a hledal první svěřence. Získal je z armády. „Měli jsme odporná kola a ze začátku jezdili dvacetikilometrové tréninky. Z dvaceti mužů hned po prvním zůstalo osm. Všechno to byli muzikanti armádní kapely, bubeník, saxofonista, hráč na dudy," hlásí bývalý cyklista, který za kariéru najezdil okolo 250 tisíc kilometrů.

V roce 2003 zamířil Svatopluk Buchta do Kataru, kde vytvořil cyklistickou reprezentaci (na snímku se svými svěřenci).

V Kataru narážel na střet mentalit. „Rok jsem denně chodil na olympijský výbor za Ahmedem, jestli mám už připravený kontrakt. Vždy mi řekl: Sedni si, kam spěcháš? Máš na jídlo, kde bydlet, šetřit můžeš potom. Jak šejk přijede, podepíše," vypráví.

Za rok za ním přijela manželka s třináctiletou dcerou. To už měl Buchta ze svěřenců závodníky, kteří objeli etapový závod. V Kataru má stále dost přátel a rád vzpomíná. Třeba na to, že se tam nekrade. „Jednou ráno jsem nechal peněženku v obchodě, vzpomněl jsem si až odpoledne a prodavač na mě s ní už z dálky mával. Dával jsem mu padesát rijálů a skoro jsem ho tím urazil," upozorňuje.

Setkal se však taky s odvrácenou tváří katarské mentality. „Když jsem jel jednou v taxíku, na kruháči jsme prudce zabrzdili, protože nám do cesty vjel bezohledně zlatý lexus. Rozhodil jsem na jeho řidiče ruce a ten nám pak narazil do kufru, zacouval a ještě jednou. Pak odjel. Zjistil jsem, že šlo o nějaké velké zvíře a s nimi se nesmíte hádat, protože vám vždy chtějí dát za vyučenou, jedno kolik to stojí peněz," připomíná.

Po třech letech zvažoval, zda v Kataru zůstane, nebo se vrátí. Vybral druhou možnost a v Brně dostal nabídku převzít sprintery Dukly. „Peníze nejdou srovnat, ale lákaly mě velké výsledky," povídá Buchta, který na kolo sedne nejvýš pětkrát do roka. „Když jedu kolem přehrady, všechno mě bolí. Připadám si jako stařec a moře," uzavírá bývalý mistr světa.

Svatopluk Buchta

Narozen: 26. února 1966 v Brně (47 let)

Sport: dráhová a silniční cyklistika

Klub: Favorit Brno (19781986), Dukla Praha (19861990)

Současná profese: vedoucí trenér sprinterů Dukly Brno

Největší úspěchy: mistr světa 1986, bronz na mistrovství světa 1987, 5. místo na olympijských hrách v Soulu, 8. místo na olympijských hrách v Barceloně (vše stíhací závod družstev), 20 titulů mistra Československa na dráze

Rodina: manželka Dagmar, dcera Veronika (23)

Zajímavost: stal se průkopníkem cyklistiky v Kataru jako první reprezentační trenér

Autor: Jaroslav Kára

5.10.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies