VYBERTE SI REGION

Mistryně světa by primátorskou židli odmítla

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Ve druhé polovině devadesátých let udávala trojskokanskému světu tempo Šárka Kašpárková. Vyzkoušela výšku, basketbal i politiku

17.2.2011
SDÍLEJ:

Šárka Kašpárková.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Českou republiku překvapila olympijským bronzem z Atlanty, o rok později si famózním výkonem doskočila pro světové zlato. I když je bývalá trojskokanka Šárka Kašpárková rodačkou z Karviné, je s Brnem velmi úzce spjatá. Tady se začala věnovat své královské disciplíně, v minulém roce zase překvapila svojí kandidaturou na primátorku města. Velký humbuk nastal i po ohlášeném znovunastartování její basketbalové kariéry. V sedmatřiceti letech vypomohla v několika zápasech brněnskému Valosunu.

Pod bezednými koši se stále pohybuje. I když jen v oblastním přeboru v dresu Tesly. Slavné jméno jí několikrát přineslo úsměvné momenty. „Občas, když začíná zápas, prosí protihráčka rozhodčího, aby míč ještě neházel. Prý si chce užít, že stojí na rozskoku se Šárkou Kašpárkovou,“ usmívá se atletická legenda.

Jejím působením v košíkové se uzavřel sportovní kruh. Kašpárková začala právě tímto sportem. Kvůli starší sestře. „Začala jsem ve druhé třídě, abych se jí vyrovnala. Jenomže sestra brzy skončila, moc jsme si spolu nezahrály,“ zamrzí ji. Jejím osudem však byla atletika. V páté třídě si ji vybrala škola, která byla zaměřena právě na tento obor. Kašpárková se spolu s rodiči rozhodla pro královnu sportů a Česká republika ji za toto rozhodnutí byla vděčná takřka dvě desetiletí.

Pilovala všestrannost, bavily ji přespolní běhy, sprinty i házení kriketovým míčkem. Díky atletice a skoku do výšky zažila i první cesty do zahraničí. I když to nebylo nijak daleko. „Soutěž se jmenovala Mezinárodní atletický čtyřboj přátelství. Já byla jednou u nás nejlepší mezi jednotlivci, podruhé jsme vyhráli jako tým. Poprvé bylo finále v Praze, potom v Polsku,“ vysvětluje. Že se další setkání vítězů, kterého se už neúčastnila, konalo na Kubě, ji teď už nemrzí.

V té době jí do života poprvé vstoupilo Brno. Trenér sportovního gymnázia dával dohromady skupinu výškařských nadějí, a tak se dostala mezi budoucí českou elitu. V sedmnácti letech se poprvé podívala i za oceán. Z drolící se normalizace v Československu si to namířila do amerického Buffala a vzápětí na juniorský šampionát v kanadském Sudbury. „Hrozně mě překvapil přístup místních. Jak zjistili, že jsme cizinci, hned si chtěli povídat. S angličtinou nás moc nemučili, mluvili pomalu,“ vzpomíná na první velkou cestu.

Jugoslávské štěstí

Ze šampionátu si přivezla šesté místo a také zážitek na celý život. „Na mistrovství nás kontaktoval jeden emigrant ze Slovenska, který v Kanadě už dlouho bydlel. Vzal nás na výlet po Huronském jezeru na kánoi. To byl obrovský zážitek, kanadská příroda mě doslova uchvátila,“ rozplývá se Kašpárková. O sezonu později, v roce 1989, se jí na krku houpal první cenný kov z mezinárodního podniku.

V tehdy jugoslávském Varaždínu získala bronzovou medaili. Uznává však, že s notnou dávkou štěstí. „Když se skákala kvalifikace, neměla jsem absolutně svůj den, byla jsem úplně mimo. Díkybohu pršelo, a tak se závod odsunul na další den. Nechápu, co se stalo, ale byla jsem najednou úplně jiný člověk. Skoky mi šly úplně samy,“ připomíná Kašpárková zásah shůry.

Hned po prvním úspěchu měla prakticky po kariéře. Dlouhou dobu se nemohla dostat do své bývalé formy. „Došly na mě telecí roky. Studovala jsem v Ostravě a závodila za Vítkovice. Osamostatnila jsem se od rodičů a přišel jiný životní styl. Taky jsem dost přibrala a výškařské výkony šly hodně dolů,“ vysvětluje okolnosti nad největší krizí ve své kariéře.

Uvažovala, že tretry hodí do kouta. Vysvobození přišlo opět z Brna. „Dostala jsem nabídku od trenéra Odehnala, který v té době v Brně vedl naši nejlepší výškařku Šárku Novákovou. Prý by byla škoda, kdybych to nezkusila,“ vzpomíná. Nápad vyšel a Kašpárková odjela na svoji premiérovou olympiádu z celkových čtyř.

I když se v Barceloně nedostala do finále, vzpomíná na ni nejraději. „Ne proto, že byla první. Olympijská vesnice byla u moře, dokonce jsme měli vlastní pláž. I město je nádherné,“ zasní se.

Výsledek už tak valný nebyl. Až dvanácté místo. „Při závodech jsem zaplatila nováčkovskou daň. Bylo hrozné horko a tenkrát se nikdo nestaral o nějaký pitný režim či minerály. Od sluníčka jsem dostala takovou ťafku, že jsem nebyla schopná přeskočit 192 centimetrů. To byl limit pro finále,“ smutní.

O rok později ještě vyrovnala výkonem 1,95 metru český rekord, ale to již byla i mistryní republiky v tehdy nové ženské atletické disciplíně, trojskoku.

Hned na další hrách pod pěti kruhy překvapila sama sebe i celý svět. S trojskokanským bronzem pětadvacetileté závodnice nikdo nepočítal. „Všechno mi vyšlo. O stříbru rozhodoval druhý nejlepší pokus a já ho měla jen o centimetr kratší než další trojskokanka,“ hlásí tehdy překvapivá medailistka.

Světová šampionka

O další rok později přišel opravdový vrchol kariéry: světové zlato. V Aténách zvítězila výkonem 15,20 metru, což je národní rekord a šesté místo v historických světových tabulkách. „Olympijská medaile je hodně těžká, je šance ji získat jen jednou za čtyři roky. Ale vyhrát mistrovství světa, to je úžasný pocit,“ usmívá se.

Kašpárková i v dalších letech patřila mezi světovou elitu a prala se s nejlepšími atletkami. Poslední velká medaile ale přišla už v roce 1999. Dál přidala jen domácí tituly. „Ke konci devadesátých let jsem byla zraněná. V roce 2001 se mi narodila dcera Terezka a atletika už přestala být moje hlavní myšlenka,“ upozorňuje hrdá matka.

Letos desetiletý nesportovní poklad má ze vztahu s Michalem Pogánym, trenérem a bývalým atletem. Cestu si k sobě našli úplně jinak než většina sportovních párů. „Bývá to tak, že když spolu někdo trénuje, začne mezi nimi nějaký vztah. My jsme to s Michalem měli naopak. Prvně vztah a potom nám někdo říká, proč spolu vlastně netrénujeme,“ vysvětluje.

S aktivní kariérou sekla v roce 2005, o rok později se ještě vrátila vyhrát titul. Mistrovství Evropy ve Švédsku ale bylo labutí písní.

Před dvěma lety si splnila i neatletický sen. V pokročilém sportovním věku se vrhla na basketbal a rovnou do nejvyšší soutěže. „Samozřejmě, že start za Valosun měl také reklamní efekt. Chtěla jsem pomoct klubu i ženskému basketbalu,“ vysvětluje.

V loňském roce se zase na Brňany usmívala z billboardů. „Před volbami jsem to říkat nesměla, ale teď už snad můžu. Nikdy jsem nechtěla být brněnskou primátorkou, na to člověk potřebuje spoustu zkušeností. Chtěla jsem jen upozornit na neutěšený stav zdejšího sportu. Něco se nám povedlo. V programech ostatních stran se začal sport víc objevovat,“ pochvaluje si.

Politika nevyšla, Kašpárková ale živořit nebude. Žena všestranného sportovního nadání už šestým rokem pomáhá jiným hubnout.

Šárka Kašpárková
Narozena: 20. května 1971 v Karviné
Profese: trojskokanka, výškařka
Úspěchy: mistrovství světa 1. místo 1997, olympijské hry 3. místo 1996, mistrovství Evropy 1998, halové mistrovství světa 3. místo 1997 a 1999, halové mistrovství Evropy 2. místo 1996 a 1998, mistrovství republiky 1. místo 1993, 1994, 1996, 1997, 1998, 2000, 2004 a 2006. Účastnice čtyř olympijských her 1992, 1996, 2000, 2004.
Rodina: s přítelem a bývalým trenérem Michalem Pogánym má dceru Terezu (*2001)
Zajímavost: Před dvěma lety odehrála několik zápasů v nejvyšší basketbalové lize v dresu Valosunu Brno

Autor: Michal Čejka

17.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Snad budou na řadě jiní. Další koláče by mě zruinovaly, smál se oslavenec Němec

Brno – Ráno donesl do brněnské kabiny koláč jako zápisné. A večer hokejový útočník Vojtěch Němec oslavil narozeniny se spoluhráči domácím extraligovým vítězstvím 4:3 nad Hradcem Králové. „Jsem zase o rok starší a je super, že jsme po dlouhé době vyhráli, splnilo se mi přání," povídal jedenatřicetiletý centr Němec.

Na pláže Brněnské přehrady chtějí zakázat vstup psům. Kvůli stížnostem plavců

Brno /ANKETA/ – Břehy Brněnské přehrady každé léto lákají tisíce lidí k odpočinku. Aby je nerušili pobíhající psi, chce radnice Kníniček vstup zvířat omezit.

Krokodýly přestěhují z vany zpět do terárií. Dostavuje se stanice Kamenačky

Brno-Židenice - Přestavba přírodovědecké stanice Kamenačky v brněnských Židenicích se blíží ke konci. Návštěvníky čeká nový skleník nebo terária s krokodýly.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies