VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Motocyklová Velká cena má v Brně už šedesátiletou tradici

Brno – Masarykův okruh míval podobu přírodní závodní trati v okolí Brna, později vedl příměstskými částmi jihomoravské metropole a dnes je klasickým autodromem.

8.9.2010 1
SDÍLEJ:

Velká cena silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Zpočátku patřil převážně závodům automobilů, největší slávu mu ale přinesly motorky. Hlavní motoristickou akcí, která se na okruhu už šedesát let pravidelně koná, je Velká cena Československa silničních motocyklů. Poprvé se uskutečnila 10. září 1950.

Původní okruh měřil více než 29 km a sestával ze tří běžně užívaných silnic na trase Bosonohy-Nový Lískovec-Pisárky -Kohoutovice-Žebětín-Ostrovačice-Veselka-Bosonohy. Slavnostně otevřen byl v roce 1930 a od počátku nesl název po prvním československém prezidentu. V rámci závodů tzv. volné formule se po něm proháněli nejlepší automobiloví závodníci své doby jako Nuvolari, Caracciola, Borzacchini. Tři ročníky po sebě ovládl slavný Luis Chiron.

Labutí píseň volné formule zazněla v Brně v roce 1949 už na nové trati, zkrácené na 17,8 km. Závod, jemuž přihlíželo 350.000 diváků, vyhrál Peter Whitehead na ferrari. Hlavní událostí ale byla nehoda italského závodníka Giuseppe "Nino" Fariny, při níž dva diváci zahynuli a 12 jich bylo zraněno. Farina se v následujícím roce stal historicky prvním mistrem světa nově založeného šampionátu formule 1.

Pozvánku do formule 1 Brno neobdrželo. Tamní funkcionáři se přesto rozhodli v tradici pořádání motoristických závodů pokračovat. Vycítili ale nutnost přijít s novinkami, automobilové závody se proto proměnily ve vytrvalostní a přibylo klání motocyklů. Jejich první závod se uskutečnil v neděli 10. září 1950 jako Velká cena ČSSR silničních motocyklů. O dva roky později byl název z politických důvodů změněn a nově zněl Závod družby národů - Velká cena Československa.

Startovní rošt motorek byl oproti autům posunut o 200 m dopředu. Závod byl vypsán na 15 kol a dohromady měřil 267 km. V prvních letech mohli jezdci obsadit tři třídy. Nejsilnější z nich, do 500 ccm, kraloval až do roku 1952 Antonín Vitvar. Dvakrát vyhrál se silným Nortonem, potřetí s Jawou. S Nortonem v roce 1950 ovládl i premiérový závod třistapadesátek.

Prvním vítězem prostřední třídy do 250 ccm se stal Josef Vejvoda na Jawě. Při třetím ročníku se na start postavily rovněž nejslabší stopětadvacítky. Čtvrtý ročník se nekonal, ale v tom pátém se v roce 1954 do listiny vítězů poprvé zapsali dva budoucí slavní českoslovenští závodníci, František Šťastný (250 ccm) a Gustav Havel (500 ccm).

Okruh v průběhu let přicházel o kilometry i pěkné pasáže. V roce 1964 byl vypuštěn úsek u Žebětína a trať měřila 13,9 km, o 11 let později už jen 10,9 km. V roce 1965 se brněnská Velká cena stala součástí mistrovství světa silničních motocyklů.

Trendem doby ale bylo okruhy nejen krátit, ale také přírodní tratě nahrazovat moderními autodromy. Roku 1982 proto Brno z kalendáře světového šampionátu zase na čas vypadlo. Po pěti letech se do něj vrátilo s přibližně 5,4 km dlouhým nově vybudovaným autodromem, situovaným do oblasti Kývalky. Tedy do prostoru uvnitř původního okruhu, na němž vše ve třicátých letech minulého století začalo.

Autor: ČTK

8.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Poštu v Komárově přepadl ozbrojený muž. Odnesl si desítky tisíc korun

Dvacátý ročník Mezinárodního policejního mistrovství v jezdectví se konal v brněnské Panské Líše. Nechyběl ani doprovodný program s policejními ukázkami.
39

Koně bojovali s ohněm, vodou i davem. Na policejním mistrovství

Sklo v asfaltu podle vědců z Brna zpevní cesty. Výzkum zajímá silničáře

Jižní Morava – Zatímco řidiči se sklu na silnici vyhýbají jako čert kříži, pro brněnské vědce je sklo v asfaltu zajímavou možností, jak zlepšit kvalitu českých silnic. Podle zjištění Brněnského deníku Rovnost odborníci z brněnského Vysokého učení technického s těmito materiály experimentují.

AKTUALIZOVÁNO

Hollan jako Hitler. Aktivisté vyvěsili na maketu Německého domu fotku náměstka

Brno /FOTOGALERIE/ – Velká fotografie brněnského náměstka primátora Matěje Hollana (Žít Brno) se v sobotu dopoledne objevila na instalaci na Moravském náměstí, která je centrem festivalu Meeting Brno. Plakát vyvěsili aktivisté z hnutí Slušní lidé. Na videu, které publikovali na sociální síti, označili Hollana za neonacistu.

Už mi není dvacet, abych lítal po republice, říká navrátilec Svoboda

Brno /ANKETA/ – Vytáhl se na západě Čech, a tak ho Kometa neváhala stáhnout z hostování zpět. Hokejový útočník Tomáš Svoboda nyní vstřebává dávky v letní přípravě brněnského týmu a chce si vybojovat stálé místo v sestavě. „Příjemný návrat. Každý, kdo mě zná, ví, že to tady mám rád," pousmál se třicetiletý křídelní forvard.

Můj soused zabiják: lidé z Bystrce Kajínka většinou vítají, cítí se i bezpečněji

Brno - Odsouzený a omilostněný dvojnásobný vrah Jiří Kajínek bydlí v brněnské Bystrci. Sousedům většinou nevadí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies