VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Motocyklová Velká cena má v Brně už šedesátiletou tradici

Brno – Masarykův okruh míval podobu přírodní závodní trati v okolí Brna, později vedl příměstskými částmi jihomoravské metropole a dnes je klasickým autodromem.

8.9.2010 1
SDÍLEJ:

Velká cena silničních motocyklů na Masarykově okruhu v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Zpočátku patřil převážně závodům automobilů, největší slávu mu ale přinesly motorky. Hlavní motoristickou akcí, která se na okruhu už šedesát let pravidelně koná, je Velká cena Československa silničních motocyklů. Poprvé se uskutečnila 10. září 1950.

Původní okruh měřil více než 29 km a sestával ze tří běžně užívaných silnic na trase Bosonohy-Nový Lískovec-Pisárky -Kohoutovice-Žebětín-Ostrovačice-Veselka-Bosonohy. Slavnostně otevřen byl v roce 1930 a od počátku nesl název po prvním československém prezidentu. V rámci závodů tzv. volné formule se po něm proháněli nejlepší automobiloví závodníci své doby jako Nuvolari, Caracciola, Borzacchini. Tři ročníky po sebě ovládl slavný Luis Chiron.

Labutí píseň volné formule zazněla v Brně v roce 1949 už na nové trati, zkrácené na 17,8 km. Závod, jemuž přihlíželo 350.000 diváků, vyhrál Peter Whitehead na ferrari. Hlavní událostí ale byla nehoda italského závodníka Giuseppe "Nino" Fariny, při níž dva diváci zahynuli a 12 jich bylo zraněno. Farina se v následujícím roce stal historicky prvním mistrem světa nově založeného šampionátu formule 1.

Pozvánku do formule 1 Brno neobdrželo. Tamní funkcionáři se přesto rozhodli v tradici pořádání motoristických závodů pokračovat. Vycítili ale nutnost přijít s novinkami, automobilové závody se proto proměnily ve vytrvalostní a přibylo klání motocyklů. Jejich první závod se uskutečnil v neděli 10. září 1950 jako Velká cena ČSSR silničních motocyklů. O dva roky později byl název z politických důvodů změněn a nově zněl Závod družby národů - Velká cena Československa.

Startovní rošt motorek byl oproti autům posunut o 200 m dopředu. Závod byl vypsán na 15 kol a dohromady měřil 267 km. V prvních letech mohli jezdci obsadit tři třídy. Nejsilnější z nich, do 500 ccm, kraloval až do roku 1952 Antonín Vitvar. Dvakrát vyhrál se silným Nortonem, potřetí s Jawou. S Nortonem v roce 1950 ovládl i premiérový závod třistapadesátek.

Prvním vítězem prostřední třídy do 250 ccm se stal Josef Vejvoda na Jawě. Při třetím ročníku se na start postavily rovněž nejslabší stopětadvacítky. Čtvrtý ročník se nekonal, ale v tom pátém se v roce 1954 do listiny vítězů poprvé zapsali dva budoucí slavní českoslovenští závodníci, František Šťastný (250 ccm) a Gustav Havel (500 ccm).

Okruh v průběhu let přicházel o kilometry i pěkné pasáže. V roce 1964 byl vypuštěn úsek u Žebětína a trať měřila 13,9 km, o 11 let později už jen 10,9 km. V roce 1965 se brněnská Velká cena stala součástí mistrovství světa silničních motocyklů.

Trendem doby ale bylo okruhy nejen krátit, ale také přírodní tratě nahrazovat moderními autodromy. Roku 1982 proto Brno z kalendáře světového šampionátu zase na čas vypadlo. Po pěti letech se do něj vrátilo s přibližně 5,4 km dlouhým nově vybudovaným autodromem, situovaným do oblasti Kývalky. Tedy do prostoru uvnitř původního okruhu, na němž vše ve třicátých letech minulého století začalo.

Autor: ČTK

8.9.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
18

Zdravotnictví čeká velký třesk. Síť nemocnic prořídne

Akce Ukliďme Česko. Ilustrační foto.

Pomohou přírodě. Odhozené lahve i pneumatiky lidé uklidí dobrovolně

V Brně začínají dva festivaly. Slavnosti vína a Októbrfest na Zelňáku

Brno – Brněnské náměstí Svobody hostí od čtvrtka osmý ročník tradičních Slavností vína. Lidé se mohou těšit na vína a burčák ze čtyřiadvaceti různých vinařství a bohatý kulturní program v podání několika cimbálovek.

Jako by člověk lezl po stropě, říká elitní lezec Adam Ondra

Brno /ROZHOVOR/ – Elitní český lezec Adam Ondra znovu posunul hranice lidských možností. Jako první na světě zdolal stěnu obtížnosti 9c. Když loni v rekordním čase vylezl majestátní stěnu Dawn Wall v Yosemitech, svět žasl a z Ondry se stala jedna z nejunikátnějších celebrit českého sportu. Tenhle čtyřiadvacetiletý rodák z Brna patří ve sportovním lezení k absolutní světové špičce

Kde je bezpečno a kde se dobře dýchá? Mapa najde ideální bydlení v Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Když se chtěl přestěhovat z kolejí do podnájmu, nebyl si jistý, zda vůbec dokáže najít vhodné bydlení. Nakonec jednadvacetiletý Petr Modrovič našel byt poblíž parku pod Špilberkem. Teď by mu se stěhováním poradila nová webová aplikace, kterou ve své diplomové práci vymyslel student Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Mikuláš Muroň. Jeho interaktivní mapa totiž určí, kde se v Brně bydlí nejlépe.

NAŠI PRVŇÁČCI: představujeme ZŠ Kotlářská, Bakalovo nábřeží a náměstí Míru

Brno – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze škol v Brně. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení