VYBERTE SI REGION

Můžu křičet nebo hladit, ale hráčky nezměním, ví kouč Bobrovský

Brno /ROZHOVOR/ - Trenér a šéf basketbalového klubu ze Žabovřesk Jan Bobrovský čekal, že jeho tým víc potrápí ve finále USK. Momentálně shání peníze na nadcházející sezonu.

28.4.2012 3
SDÍLEJ:

Trenér Jan Bobrovský.Foto: DENÍK/Attila Racek

Horší sezonu ve své kariéře ještě nezažil. Jako hráč i jako basketbalový trenér se stal Jan Bobrovský synonymem úspěchu. Jenomže právě skončený ročník nejvyšší české soutěže jeho celku Frisco Imos Brno zdaleka nevyšel podle představ. V Eurolize si připsal jedinou výhru v základní skupině, v domácí soutěži prohrál i s týmy jako Hradec Králové nebo VŠ Praha. A ve finále byl pro USK až překvapivě snadným soustem.

Čtrnáctinásobný vítěz domácí ligy si podruhé za sebou pověsil na krk pouze stříbrnou medaili. „Letos jsem čekal víc. Dřív jsem se na zápasy těšil, ale teď to někdy zachází tak daleko, že jde o nepříjemnou práci," přiznal šestašedesátiletý šéf a trenér brněnského oddílu.

Baví vás ještě pořád trénování?

Ale jo, když se tomu člověk věnuje tak dlouhou dobu… Obětoval jsem tomu v podstatě všechno, žádné jiné koníčky nemám. Že bych třeba okopával zahrádku? To nemůžu, protože to neumím. Těžko budu hledat v tomto věku nějakého koníčka. Ale možná, že ještě něco přijde. Třeba začnu chodit na ryby.

Takže plánujete pokračování na lavičce Frisca i v další sezoně?

Všechno závisí na tom, do jaké výše se nám podaří naplnit rozpočet. Ale to teď bohužel není jenom o píli při shánění sponzorů, protože ti v Brně nejsou. Pracujeme ve spolupráci s městem. Bez jeho pomoci to určitě nezvládneme.

Objeví se v Brně i v následující sezoně znovu prestižní Euroliga?

No, počítám… Byl bych rád, kdybychom ji mohli zase hrát. Teď ale neřeknu, jestli bude.

Rozhodnutí asi závisí na penězích. Jak dlouho je ještě můžete shánět?

Ten čas už je v podstatě pryč. V co nejbližší době bychom měli mít jasno o rozpočtu. Ekonomické silné kluby už mají zkompletované kádry. Ale já nechci sestavovat družstvo, dokud nebudu vědět o našich finančních možnostech.

Můžete prozradit, jakou částku potřebujete sehnat?

To záleží na tom, jakým způsobem budeme chtít dál přežívat. Rozhodně nechci, aby to bylo jako letos. Abych to řekl na plnou hubu, hráli jsme nedůstojnou úlohu v Eurolize a druhou roli v domácí soutěži. Ještě bych to chtěl nějak oživit. Samozřejmě vím, že už se nikdy nevrátí doba, jaká tu byla před třemi nebo pěti lety. Určitě na to ale chceme ještě navázat. Soustředíme se na naše mladé hráčky, které jsou šikovné. Pořád je na čem stavět. Chceme, aby si mohly taky zahrát Euroligu.

Trenér brněnských basketbalistek Jan Bobrovský.

Takže teď po sezoně vám začíná největší dřina?

Dřív to tak nebývalo, když tady byl Jura (Hamza, bývalý manažer klubu pozn. red.). To jsme si jenom vykládali.

Teď jsou administrativní a funkcionářské záležitosti na vás?

Nejenom na mně. Ale musím jednat se sponzory a různými stranami.

Takže přes den jenom schůzujete s politiky?

Ne. Začínám v hale. Ani nebudu říkat kdy, protože to ještě většina lidí tvrdě spí. Pak začnou nějaká jednání nebo pomáhám s mládeží. A mezitím mám ještě jiné povinnosti.

Je pro klub těžší rozhodnout zápas pět sekund před koncem, nebo najít v Brně sponzora?

V nynější době asi sehnat sponzora. Každý teď na slovo krize slyší jinak. A případní partneři to vnímají hodně silně.

Kdo tedy bude v Brně v příští sezoně hrát, na který trh se zaměříte?

České hráčky euroligové úrovně těžko získáme, i když by se našly. Spíš se budeme snažit hrát s těmi, které tu zůstanou. To se týká Peckové, Hanušové, Hejdové a Kašpárkové. Ty máme pod smlouvami. K nim se přidají mladé od nás a k tomu nějaké cizinky. Ale ty by měly být trošku silnější než letos. I když se zpočátku zdály, že nebudou tak špatné.

Bude ve Friscu pokračovat i některá zahraniční hráčka z uplynulé sezony?

Jenom Abdiová.

Ta je velký talent švédského basketbalu, ale zato velmi nevyzpytatelná. Máte nervy s ní pracovat i v příští sezoně?

Hraje především nepředstavitelně sobecky. Ale měla i dobré zápasy. Uplatnili jsme na ni opci. Ale mám pocit, že její agent už jedná s někým jiným. Její případný odchod pro nás nebude jednoduchý.

Už v předchozí sezoně vám vyšla sázka na „švédskou kartu". Frida Eldebrinková i Louice Halvarssonová hrály skvěle.

To je samozřejmě zásluha Milana Veverky, který trénoval švédský nároďák rok nebo dva, ať mu neubírám. On měl o těchto hráčkách přehled. Byly dobré. Ale pak už jim plat přišel příliš nízký. Tak šly za dvojnásobnou částkou do Itálie a USK.

Musí být pro vás nesmírně těžké smířit se s tím, že vámi objevené basketbalistky utečou za lepšími podmínkami.

Vždycky je to s nějakými bodlinami v srdci. Zanaříkám si, ale s tím nic nenadělám. Opravdu. Dáváme jim určitou částku, ale jinde dostanou klidně dvojnásobek. Tomu nejsme schopní konkurovat. Samozřejmě nemůžeme počítat s tím, že by cizinkám nějak přirostly Žabiny k srdci. Ony vidí hlavně vlastní peníze.

S ženským basketbalem jste začal v roce 1993. Jak moc se za tu dobu změnila hamižnost u zahraničních hráček?

Je to úplně jiné. Peníze jsou určující. Taky jsme svého času byli ekonomicky silné družstvo. Hráčky jsme si mohli vybírat. Můj sen bylo hrát s našimi českými a bez cizinek. To se bohužel nenaplnilo. Ale prim hrály české basketbalistky a kádr jsme pouze doplňovali ze zahraničí.

Mluvil jste o tom, že už s Friscem nechcete hrát druhé housle. Je možné vyrvat USK titul?

Určitě je. Dokonce jsem si po našem semifinále v Trutnově myslel, že bychom je mohli letos hodně potrápit. Jenže bohužel jsme nezopakovali náš výkon ani z poloviny.

Co rozhodlo?

Zkušenost Whalenové a Miltonové, které nás jednoznačně zašlapaly do země. První utkání odehrály prakticky samy dvě. To dalo ráz celému finále.

V sezoně jste si nejednou stěžoval, že vám u hráček chybí větší bojovnost.

Chuť dát do utkání něco navíc jsem často neviděl. Bránění bolí, ale holky musí dřít. Navíc k bránění potřebujete ještě dobré myšlení. A když se to má spojit, je to někdy těžké.

Jaké to je pro trenéra, když jeho hráčky nebojují?

S tím se těžko smiřuju. Bohužel můžu křičet nebo hladit, ale u některých není možné něco změnit.

Neuvažoval jste třeba o sportovním psychologovi?

Nějaký odborník by samozřejmě mohl říct, že je blbost, že si někoho nevezmeme. Ale basketbal už přece děláme hodně dlouho. A když to v té hlavě není…

Jak si tedy užíváte koučování, když vidíte, že hráčky nebojují naplno?

Já si to neužívám, o tom to teď není. Teď je to někdy až nepříjemná práce.

I když se vašemu týmu dařilo, převládala ve vás radost z koučování, nebo jste stále pod stresem?

Rozhodně jsem si nepotřeboval po zápase oddechnout. Byl jsem rád, že jsme hráli tak a tak. To, že tam někdy křičím a skáču, k tomu už patří. To jsou někdy herecké výkony. I když teď si samozřejmě uvědomuju, že když tam skáču a hráčky na mě stejně dlabou, tak je to zbytečné.

Jan Bobrovský.

Měníte se s roky jako trenér?

Určitě jo. Myslím, že už se to nachyluje. Z té náročnosti, kterou jsem dřív míval, hodně slevuju. Někdy je to zas v návalu vzteku naopak. Není v tom už lehkost. A když navíc sezony dopadají jako tato, tak už je to špatné.

Není to pro vás občas trápení?

V některých momentech ano. Ale jsou i okamžiky, kdy si člověk řekne: Vždyť to ještě půjde. To se musí skloubit dohromady a říct si, jestli to ještě stojí za to.

Ohlédnete se někdy zpátky a pustíte si nějaký slavný zápas?

To ne. S Jurem Hamzou si říkáme, že byly doby, kdy jsme na tom byli dobře. Ale teď jsme na tom špatně a musíme vytrpět i toto.

Jste spolu pořád v kontaktu?

On má tady v hale stále kancelář. Dělal to tu dvacet let, zato já ekonomiku nedělal vůbec. Tak mi pomáhá.

A co s bývalými hráčkami, bavíte se?

Když je tu Hanka Horáková, tak s ní rád prohodím pár vět. Teď chce jít domů.

Její návrat do Brna pro vás musí být lákavá myšlenka.

To je všechno otázka jednání, promluvit si s ní co a jak. To zase není tak jednoduché. Ano, chce jít do Brna, ale uvidíme. Teď nechci vůbec nic předesílat.

S takovou představou se musí dobře usínat…

Ony jsou tam zas jiné myšlenky, které to spaní moc nepodporují.

Autor: Michal Čejka

28.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies