VYBERTE SI REGION

Na La Manche se vrátím, slibuje dálkový plavec Vítek

Brno /ROZHOVOR/ - Sedm hodin a šestnáct minut. Za takovou dobu se dokáže člověk vlastními silami „přesunout“ z anglického Doveru k francouzským břehům. Alespoň Rostislav Vítek to zvládl.

17.8.2009
SDÍLEJ:

Brněnský dálkový plavec Rostislav Vítek.Foto: DENÍK/Attila Racek

Brněnský dálkový plavec zdolal slavný kanál La Manche ve čtvrtém nejlepším času historie. Devatenáct minut mu chybělo, aby překonal světový rekord bulharského plavce Petara Stojčeva. „Když mi na lodi řekli výsledek, došlo mi, že jsem za sebou nechal jména, která v dálkovém plavání něco znamenají,“ rozplýval se nad svým výkonem Vítek.

Přesto mu pomyslná bramborová medaile ve světových tabulkách nestačí. „Jakmile jsem doplaval, říkal jsem si, že už se tam nikdy nevrátím. Už jsem to přehodnotil. Světový rekord není daleko,“ plánuje třiatřicetiletý plavec už teď další útok.

Co prvního vás napadlo, když jste se dotknul francouzského bře­hu?
Nejprve jsem se musel vyškrábat na balvany. Rozpětí území, kde se dá dohmátnout, je asi čtyřicet kilometrů. Voda mě donesla na cíp, kde byly jen kameny. Pak u mě nastala taková nirvána, velká úleva, pocit dobře vykonané práce a hlavně radost, že to mám za sebou.

Nevyřknul jste na břehu něco ve smyslu „Já su tak šťastné“, co prohlásil František Venclovský, první Čech, který La Manche přeplaval?
(smích) I když mi to před tím lidé v týmu připomínali, nic takového nepadlo. Byl jsem rád, že jsem vůbec doplaval.

Kanál jste přeplaval ve čtvrtém nejlepším času historie. Převládala u vás radost, nebo i trochu zklamání, že absolutní rekord nepadl?
Přímo na břehu jsem svůj čas nevěděl. Ani jsem netušil, kam se v tabulce zařadím. Když mi na lodi řekli výsledek, došlo mi, že jsem za sebou nechal jména, která v dálkovém plavání něco znamenají. Celkově tedy převládala radost.

O devět minut jste překonal nejlepší český čas Yvetty Hlaváčové. Poslala vám gratulační esemesku?
Nevím, jestli se k tomu mám vyjadřovat. (úsměv) S Yvettou jsme byli celkem dobří kamarádi. Poté, co odešla z reprezentace… (nedokončí). Samozřejmě mi nic neposlala. Dál bych to raději nekomentoval.

Dobře. Pojďme k samotnému závodu. Jeho start byl poněkud překvapivý…
Že půjdu v pátek do vody, jsem se dozvěděl až večer předtím. Do Anglie jsme přijeli v pondělí. Lodivod mi tehdy říkal, že se mu máme ozvat až na konci týdne. Nicméně ve čtvrtek dal vědět, že by to šlo hned druhý den. Sraz určil na půl pátou ráno v doku. V šest hodin jsem měl vyrážet. Rychle jsem se rozhodli, že do toho půjdeme. I kvůli počasí, které mělo být v dalších dnech. Nebylo co ztratit.

Jak jste si před startem krátil čas?
Moc ho nezbývalo. Jen jsem si míchal drinky a vařil kuřecí vývar, který jsem nakonec ani nejedl.

Přemýšlel jste o tom, co vás následující den čeká?
Fakt nebyl čas, měl jsem pár hodin na spánek. Ráno ještě za tmy v doku na mě dopadla nervozita. Měl jsem s sebou ale dobrou partu lidí, která si z toho dělala srandu. Tím odvracela moji pozornost. Tři minuty před šestou mi řekli, že mám vyrazit. Skočil jsem z lodi a doplaval na pláž. Po zdvihnutí ruky začal můj pokus.

Prý jste vystartoval docela zostra?
Určitě rychleji než u mě bývá zvykem. Většinou se rozplavávám hodinu dvě, kdy do těla teprve dostávám rychlost. Tentokrát jsem vsadil na jednu kartu. Chtěl jsem plavat, co to dá a postupně se přizpůsobovat počasí.

Tři hodiny to vypadalo, že váš čas půjde pod bájnou hranici sedmi hodin. Proč se to pak změnilo?
Počasí se zhoršilo, začal foukat vítr a přišly vlny. Tělo bylo prokřehlé, musel jsem zvolnit, jinak by konec byl asi hodně špatný. Třeba bych se nevlezl ani pod osm hodin, v té poslední se totiž dá ztratit všechno. Trochu jsem si odpočinul a dál držel tempo.

Před závodem jste si přál klidnou hladinu a vítr do zad. Mrzí vás, že to nevyšlo?
Tak se to říct nedá. Počasí k dálkovému plavání patří. Jsem zvyklý, že podmínky můžou být každou chvíli jiné. Při závodě světového poháru by mi vyhovoval silný vítr a vlny. Jenže při překonávání La Manche jde o čas, ne kdo doplave do cíle první. Potřeboval jsem co možná nejpříhodnější podmínky, jenže tomu bylo naopak.

Jaká byla voda?
Měla kolem sedmnácti stupňů, navíc ráno byla zima i venku. Celkově to budilo dojem, že zmrznu během chvilky. Snažil jsem se na to nemyslet. Udržoval jsem si čistou hlavu a plaval proti vlnám. Celou dobu jsem si přál, aby se počasí zklidnilo. Věřil jsem, ale nic se nestalo. Nezbývalo mi nic jiného, než do vody dál hluše mlátit.

Pomáhal vám slavný „převodník“ Michael Oram. Jak se o vás staral?
Seznámil jsem se s ním až v Anglii. Je to známý borec, přes La Manche převádí nějakých třicet let, takže zkušenosti má. (úsměv) Věděl jsem, že je potřeba být v klidu. Oram za ta léta přesně ví, co dělat. Bylo mi jasné, že ho musím poslouchat a nedělat si, co se mi zachce. Věřil jsem v jeho schopnosti, za které je slušně placený.

Co vůbec chybělo, abyste dosáhl na rekord Bulhara Petara Stojčeva?
Rezervy hledám v době krize, kde jsem zvolnil, protože jsem si potřeboval odpočinout. Kdybych třeba udržoval dál tempo, tak krizi přebiju. Mohlo to být ale ještě horší. Všichni říkali, že pod sedm a půl hodiny to v takovém počasí nejde. I pro Orama byl můj čas překvapením. A to jsem ještě hodně ztratil na konci, kdy byl ve vodě silný proud a vlny šly hodně proti mně.

Tým byl překvapený časem, čím překvapil slavný La Manche vás?
Věděl jsem, že jdu do něčeho nepříjemného, že to nebude žádná sranda. Takhle studená voda vyvíjí tlak jak na tělo, tak na psychiku. Kdyby měla o pár stupňů méně, tak asi nevydržím.

Jaký je rozdíl mezi mořem a klasickou řekou, kde často závodíte?
Moře trochu nadlehčuje, polohu těla jsem měl výš než obvykle. Také jsem musel mít jiné plavky. Normálně nosím celotělové, při překonávání rekordu jsou povolené jen od pasu po kolena, ale to mi vůbec nevadilo.

Když si to všechno shrnete, máte chuť se do Doveru ještě vrátit a absolvovat další pokus?
Jakmile jsem doplaval, říkal jsem si, že už se tam nikdy nevrátím. Na druhou stranu vím, že za pár dnů jsem schopný se z toho všeho oklepat. Takže jsem to přehodnotil, ale uvidím, jak na tom budu výkonnostně. Rád bych se na La Manche vrátil. Světový rekord není tak daleko. Pokud přijde o trošku lepší počasí, tak na něj určitě mám. Na druhou stranu letos si držím dobrou formu. Kdo ví, jak na tom budu příští rok.

Dáte si čas na rozmyšlenou?
To ani moc nejde. V podstatě už teď bych pro další pokus měl něco udělat. Je třeba si dopředu zamluvit vhodný termín, který není lehké získat.

Teď budete odpočívat?
Už za týden mě čeká mistrovství republiky na Lipně, kde závodím na dvou tratích (25 kilometrů – pozn. red.). Pokud vyhraju, tak si obhájím prvenství v českém poháru. Bylo by to posedmé, což zatím nikdo nedokázal. Proto se musím udržovat v tréninku. Byl jsem zatím dvakrát plavat, ale rychlost do toho ještě nedávám.

Autor: Jiří Ševčík

17.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies