VYBERTE SI REGION

Na lyžích chce sjet osmitisícovku: Dobrodružství je víc, než být někde první

Brno /ROZHOVOR/ – Někteří lidé skuhrají, když si mají odnést lyže od auta k vleku. Brněnský skialpinista Jiří Švihálek k nim nepatří. S lyžemi na zádech totiž hodlá vylézt až na na vrchol himalájské hory Dhaulágirí. Tedy do výšky 8 167 metrů nad mořem.

2.9.2014
SDÍLEJ:

Brněnský skialpinista Jiří Švihálek.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

„Je to jedna z posledních osmitisícovek, které ještě nikdo na lyžích nesjel. A možná poslední taková, která vůbec sjet jde," řekl pětadvacetiletý extrémní lyžař před svým středečním odletem do Nepálu.

Pokusil se už někdo sjet na lyžích tuto sedmou nejvyšší horu světa?

Hodně lidí. Ale stále odolává. Třeba další Čech David Fojtík, nebo jeden Švéd už byli blízko úspěchu, nakonec se ale až na vrchol s lyžemi nedostali.

Co je zastavilo?

Fredrika Erikssona zastavil moc hluboký sníh na vrcholové pláni. Je problém se pak přes ni dostat úplně nahoru. Takže Švéd sice sjel až do základního tábora, ale nejel z vrcholu. Ještě blíž byl v roce 2009 Fojtík, který došel až nahoru. Ale v jedné pasáži byl místo sněhu tvrdý led, takže nemohl lyžovat ale musel ten kus i dolů sejít.

Jak dlouho se na takovou expedici připravujete?

To je celoroční záležitost. I včetně sehnání sponzorů, bez jejichž pomoci bych nikam nejel. Výprava stojí asi 200 000. Sportovní trénink je dlouhodobý. Mezi horolezci se říká, že osmitisícovka se vás neptá, co jste dělal poslední tři měsíce, ale co jste dělal poslední tři roky.

Těšíte se, nebo jste nervózní z toho, jak celá expedice dopadne?

Teď už se jen těším. Všechno je připravené, takže se můžu soustředit jen na samotný výstup.

Kolik členů vaše výprava má?

Deset. Jede s námi jeden lékař, šest horolezců a jsme tam tři lyžaři. Kromě mě jedou ještě dva kolegové ze Slovenska.Brněnský skialpinista Jiří Švihálek.

Plánujete spolupracovat, nebo půjdete každý za sebe?

Jedeme tam takhle spolu, abychom mohli postavit tábory a zbyl nám dostatek sil na samotný vrcholový pokus. Na něj se člověk vydá, až se bude fyzicky cítit v pohodě a nahraje mu počasí.

Do Himalájí se většinou vydávají zkušení borci, vám je pětadvacet. Cítíte to jako nevýhodu?

Lékaři prokázali, že nejvyšších výkonů dosahují v horách lidé kolem pětatřiceti. Ale to neznamená, že uspět nemůžou dvacetiletí kluci.

Jak nebezpečný je váš sport?

Bohužel se při něm i umírá. Při těch sklonech, na kterých jezdíme, je to tak, že když člověk spadne, už nedokáže zabrzdit. Spadnete několik stovek metrů dolů. V Himalájích jsou ještě nebezpečné ledovcové trhliny.

Už jste se někdy dostal do skutečně kritické situace, kdy vám šlo o život?

Osobně zatím ne. Ale už se mi stalo, že jsem na vlastní oči viděl, jak umřel kamarád. To byl černý moment.

Co vám na takový koníček říká okolí?

Zvyklo si. Snažím se být co nejvíc zodpovědný. A mám dobré výsledky, takže si můžu dovolit říct, že už je něco moc riskantní a zabalit to.

Před rokem jste lyžoval na šestitisícovce v Peru. Jsou Himaláje výrazně prestižnější?

Určitě. Toto by byl skutečně prvosjezd osmitisícovky, jeden z posledních velkých problémů v našem sportu.

Jaký může případný úspěch vyvolat ohlas?

Myslím, že docela velký. Na hlavních horolezeckých serverech se takový úspěch objeví. A třeba bych potom jel promítat do Kanady, což mě láká.

Je pro vás hodně přitažlivá možnost být první na světě?

To právě ani ne. Baví mě být v horách. Jsem tam svůj vlastní pán a dělám to, v čem jsem dobrý a co mě baví. Samotný zážitek je daleko větší motivace, než být první na světě.

Do Nepálu odlétáte už nyní, na horu se však chystáte až v říjnu. Jaké tam bude počasí?

Říjen je tam asi nejstabilnější, září ještě bývá divoké. Na Dhaulágirí je specifické, že leží v údolí, ze kterého odpoledne stoupá nahoru opar a zahaluje horu do mraků. Bývá tam tedy mlha.

Počítáte s variantou, že vám nemusí dovolit ani zahájit výšlap?

Stát se to může. Ale máme v blízkosti připravenou ještě náhradní variantu, kterou v případě, že to na Dhaulágirí nepůjde, sjedeme určitě.

Jste vystudovaný bakalář v oboru geografie. Vnímáte vaše cesty i jako studijní?

Svým způsobem ano. O hory se zajímám odmalička. Studium mi otevřelo obzory a dívám se na ně i z jiného úhlu pohledu.

Stihnete se při lezení i kochat krajinou, nebo už to nejde?

Myslím, že ve výšce nad 7 00 metrů se už nikdo kochat nemůže.

Jak jste se vlastně k extrémnímu lyžování dostal?

Nikdy jsem závodně nelyžoval, ale odmala mě to bavilo. Potom jsem spíš podlehl horolezectví. Před pár roky jsem to zmixoval.

DAVID NEKVINDA

Autor: Redakce

2.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies