VYBERTE SI REGION

Nádherné číslo. Takovou dominanci by věstil málokdo

Brno /ROZHOVOR/ – Nohejbalisté Modřic zaokrouhlili počet extraligových titulů na deset. Z posledních dvanácti extraligových finále prohráli jen dvě. Lepší bilancí se z brněnských kolektivních sportů chlubí snad jen baseballový Draci, kteří získali letos už devatenáctý triumf. „Je to neskutečné, ale jsem realista. Jednou naše éra skončí," říká trenér Petr Gulda, který je vedle Radka Pelikána držitel všech vítězných pohárů.

30.9.2014
SDÍLEJ:

Petr Gulda.Foto: Archiv

Byly oslavy jubilejního titulu větší než obvykle?

Obzvlášť větší oproti minulým oslavám nebyly. Zrovna však byly v Modřicích hody a proto byly o něco bouřlivější. Počasí vyšlo nádherně a pak se pokračovalo i na hřišti. Myslím, že jsme tu desítku oslavili řádně.

Osobně jste byl u všech triumfů. Cítíte se při zisku toho kulatého jinak?

Je to nádherné číslo. Poprvé jsme vyhráli v roce 2003. Kdyby mi v tu dobu někdo řekl, že jich získáme ještě devět, tak si klepu na čelo. Je to neskutečné. Vnímám velice intenzivně, že se nám taková dlouhá šňůra vítězství podařila.

Neprohráli jste šestatřicet utkání v řadě. Kde se bere taková síla?

Hlavní přednost je kvalita našeho týmu. Každý hráč má v sestavě své přesné místo. Navíc je mužstvo dobře poskládané. Kapitán Radek Pelikán je nejstarší a nejzkušenější. Pak je tu hodně hráčů v ideálním nohejbalovém věku, kteří jsou doplnění mladými.

Pamatujete v nohejbale podobnou sérii?

Osobně si na nic takového nevzpomínám. Naposledy jsme prohráli v roce 2012 v semifinále extraligy proti Čelákovicím. Letos máme pouze dvě remízy. V roce 2009 jsme prošli extraligou stejně hladce a já říkal, že se to nikomu dalších patnáct let nepovede. Nečekal jsem, že tým dospěje k takové dominanci. To by mě nikdy nenapadlo.

Od roku 2011 se hraje finále extraligy pouze na jedno utkání a vy jste v něm stoprocentní. Vyhovuje vám tento formát?

Pro nás je to trochu nevýhoda. V jednom zápase se může stát cokoli. Víc by nám určitě vyhovovalo hrát na dva vítězné zápasy. Na druhou stranu je to divácky atraktivnější.

Letos jste opanovali i první Světový pohár klubů…

Říká se mi to trochu divně, ale jsme nejlepší tým na světě. (smích) Akci jsme i pořádali a ukázali jsme, že zvládneme i tohle.

Jak to, že se Modřicím daří nalákat ty nejlepší republikové hráče?

Podmínky tu oproti jiným klubům tak bombastické nejsou. Rozhodně to není tak, že by si sem chodili hráči vydělat peníze. Přicházejí, protože vidí šanci na dobré výsledky. To je třeba případ Jakuba Mrákavy. Hrál v Čakovicích, ale věděl, že s nimi titul těžko získá. Navíc je zde perfektní parta, což je základ.

U nohejbalu v Modřicích jste už dvacet let. Jak se za ty roky změnil?

V roce 1993 jsem hrál za Moravskou Slavii Brno. Sestoupili jsme z extraligy a práva na druhou ligu se předala Modřicím. V roce 1996 se nám podařilo postoupit do extraligy a hned v následujícím roce jsme obsadili třetí místo. Kádr je teď úplně jiný. V mnohém se to tu posunulo. Ostatně jako obecně celý nohejbal. Kvalita hry postoupila do neskutečné podoby. Dnes jsou na hřišti dvoumetroví hráči a polaři to mají složité. Nohejbal se hraje úplně jinak než před dvaceti lety.

Daří se vám vychovávat kvalitní mládež?

Ano, mladými hráči kádr průběžně doplňujeme. Třeba letos nás ještě čeká finále dorostenecké ligy. Máme i dobré žáky. Jde o to, zda někdo doroste pro A-tým. To se v minulosti podařilo například Lukáši Rosenberkovi, Jakubu Pospíšilovi nebo Petru Topinkovi. Všechno jsou naši odchovanci. Snad doroste zas nějaký talent. Práci s mládeží považujeme za velmi důležitou. Ale nikdo nezaručí, že to mladí dotáhnou tak daleko jako současná vynikající generace.

Můžete v budoucnu přidat dalších deset triumfů?

Nevím, jestli se podaří tým udržet i dál pohromadě. Může se stát, že tři hráči odejdou a hned je po titulech. Já jsem ale na rozdíl od jiných realista. Myslím, že to do nekonečna nepůjde. Jednou naše éra skončit musí. Za patnáct let tu bude určitě zas někdo jiný. Někteří se už jistě těší, až naše dominance pomine. Proto si teď všichni tu jubilejní desítku musíme do sytosti užít a vážit si jí.

Autor: Jan Pařík

30.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies