Třiadvacetiletá reprezentantka se na šedesátce zlepšila podruhé za tři týdny. „V mých silách je i český halový rekord,“ hlásí teď už trojnásobná halová mistryně republiky. 

Cítíte životní formu?

Možná. Ukáže se to venku na stovce. Už moc netrénuju. Trenér ví, jak na mě. Nechává mě odpočívat. Potom se cítím lépe.

Vyrovnala jste druhý nejlepší výkon české historie, který držela Jarmila Kratochvílová.

To je super, jenže cíl bylo běžet za 7,29. Chtěla jsem Jarmilu Kratochvílovou překonat. Škoda, trošku mě to mrzí.

Co vám chybělo k času 7,29?

Rozběh, meziběh a finále mezi sebou měly jen hodinu mezeru. Byla jsem docela unavená. Vedle mě ve finále stála Iveta Mazáčová, která má rychlé starty, což mi zase pomohlo. Na tabuli se po doběhu objevilo 7,30. Časomíra všem ten den výkony korigovala o setinu dolů. Proto jsem si byla jistá, že jsem běžela 7,29 a čas mi stáhnou. Jenže ne. Byla jsem jediná, komu se čas neupravil. Trošku k vzteku.

Tušila jste před závody, že máte skvělý den?

Ani ne. Minulý týden v Birminghamu jsem běžela jeden z nejhorších závodů sezony. Nic mi nevycházelo a cítila jsme se psychicky špatně. Myslela jsem, že běžím snad sto let. Proto jsem ráda, že ze mě spadl blbý pocit z minulého týden.

Jak oslavíte nový osobní rekord?

Mám ráda popcorn. Řekla jsem si letos, že ho budu jíst, jen když něco dokážu. Takže popcorn jím, jenom když zaběhnu čas pod limit na svět. To se teď povedlo znovu, takže zase slavím s popcornem. (směje se)

Za tři týdny jste si osobní rekord zlepšila dvakrát. Je to běžné?

Není. V sezoně běhám vyrovnané časy a jednou mi to ulítne na osobák. Dvakrát po sobě za krátkou dobu je milý extrém.

Máte energii na pokoření českého rekordu 7,27 Zdeny Mušínské?

Je to v mých silách. Můžu rekord zaběhnout letos v Istanbulu, za rok, nebo ho nikdy zlomit nemusím. Stát se může cokoliv. Na šedesátce stačí udělat lépe jeden malý detail a čas je o tři setiny lepší. Stejně tak stačí něco pokazit a je to naopak.

Na světovém halovém šampionátu v Istanbulu vás k rekordu můžou vytáhnout elitní sprinterky.

Snad se dostanu níž, jenže v Istanbulu přijdou úplně jiné nervy. Je to velký závod, velká hala. Zní to u sprinterky jako blbost, jenže já mám hroznou rezervu při vybíhání z bloků. Jsem pomalá. Istanbul je o psychice.