Před začátkem letošní sezony se stejně tak šestnáctiletý sportovní lezec Adam Ondra vydal do seniorské kategorie. Slávu si Harry Potter, jak se Ondrovi kvůli jeho podobě s čarodějnickým učněm přezdívá, zajistil celkovým vítězstvím v seriálu Světového poháru v disciplíně lezení na obtížnost. „Psychicky to pro mě bylo náročné, ale jde o to být míň nervózní, než jsou ostatní. A to se povedlo,“ smál se Ondra, který svou přezdívku dostal i pro kouzelnické výkony na umělé i přírodní stěně.

Vítězství ve slovinské Kranji bylo pro šestnáctiletého lezce už celkově čtvrté v letošním Světovém Poháru. K tomu Ondra přidal také páté a jedenácté místo. „Určitě to je největší sportovní počin v mojí kariéře. Je to můj první rok mezi dospělými, takže jsem na začátku sezony nevěděl, co mám očekávat,“ prozrazuje student z Brna.

Stříbrnému medailistovi z letošního mistrovství světa nevyšel jen listopadový závod v Brně. „Byl jsem v pohodě, ale dostal jsem se do místa, kde jsem musel zvednout pravou nohu. Špatně jsem se překulil, hrozně se chtěl udržet, ale už to nešlo. Takže spíš smolná věc,“ hodnotí neúspěch v kvalifikaci brněnského klání.

Ondra přiznává, že má na lezení velký talent, a že bez podpory rodičů by se nikdy nemohl zařadit mezi světovou špičku tohoto sportu. „Mám nalezeny kilometry a kilometry, takže vím, kde si cestu zjednodušit. Tím mám asi navrch před ostatními,“ dodává. Hrubá síla mu ale chybí. „Vůbec neudělám shyb na jedné ruce, jako ho dělají bez problému ostatní,“ mračí se.

Český Reinhold Messner z brněnského lezce ale nejspíš nebude. „Věnuji se i sportovnímu lezení v Alpách, ale neláká mě jít vyloženě na osmitisícovky. Když už bych jel třeba do Himalájí, tak by mě nezajímala výška, ale spíš delší obtížná stěna,“ kroutí hlavou nad představou zdolávání nejvyšších vrcholů světa.

Příští rok chce Ondra ve Světovém poháru obhajovat vítězství, ale potom si hodlá dát pauzu. „Lezení je můj životní styl a filozofie, závody se tomu trochu vymykají,“ usmívá se.