VYBERTE SI REGION

Oštěpař Veselý: Házel jsem krikeťákem a myslel na Železného

Praha, Brno /OLYMPIJSKÁ VÝZVA/ - Hodonínský atlet Vítězslav Veselý už loni převzal pozici české jedničky. Na svoje druhé olympijské hry zamíří svěřenec světové oštěpařské legendy s myšlenkami na medaile.

29.4.2012
SDÍLEJ:

Oštěpař Vítězslav Veselý.Foto: DENÍK/Pavel Sonnek

Je to jedna z nejelegantnějších disciplín. A taky z nejtradičnějších. Hod oštěpem patřil už ve starověku do olympijského pětiboje. Pohyb oštěpaře před odhodem je strojově přesný. A kmitavý let osmisetgramového náčiní fascinuje. Oštěp je atletický fenomén. A jeho slávě nejvíc pomohl Jan Železný.

Ve stopách trojnásobného olympijského vítěze se vydal i Vítězslav Veselý. Devětadvacetiletý atlet z Hodonína patří do tréninkové skupiny legendárního světového rekordmana. Veselý se loni blýskl na světovém šampionátu v korejském Tegu, kdy mu bronzová medaile utekla jen o devatenáct centimetrů. Teď si v hlavě přehrává olympijský závod, na který se nominoval už v březnu. „Cíl je poprat se sám se sebou. Tak to vnímám před každým závodem. Musím odvést to, co umím," hlásí česká oštěpařská jednička.

Co jste cítil, když jste před šesti lety přišel do tréninkové skupiny Jana Železného?

Respekt je správné slovo. A hodně veliký. Setkal jsem se tehdy s někým, ke komu jsem vzhlížel jako k modle. Už jako malý kluk jsem sledoval olympiádu v Soulu v roce 1988 a pamatuji si ji právě díky Honzovi, který tehdy získal stříbro. Honza je pro všechny neskutečná autorita. Spojuje nás, stojí nad námi. Přesně ví, co dělá.

Co jste dělal, když Železný hodil v roce 1996 světový rekord a málem atakoval stometrovou hranici?

To si přesně nepamatuju. Honza hodil tehdy svěťák na jednom menším mítinku, takže jsem závody viděl až později ze záznamu.

Přilákala vás k oštěpu právě osobnost Jana Železného?

Každopádně. Sice rozhodly i moje vlohy pro oštěp, ale Honza byl můj vzor. Už když jsem jako kluk házel na škole krikeťákem, představoval jsem si, že je u toho Honza. Každá generace má svoje vzory, které táhnou mládež. Honza je ideální vzor. A to už přes dvacet let.

Jaký je trenér?

Uvědomuje si, že jsme každý jiný. Každý jsme individualita. Proto nám Honza tréninky nepaušalizuje. Každému z nás se věnuje zvlášť a na sto procent. Myslím, že z Jihoafrické republiky ze soustředění odjížděl v týdnu jako nejunavenější člen výpravy. Šedesát dní stál každý den v dešti i ve vedrech na stadionu s námi. Je to pro něj strašně náročné.

Tréninková skupina Jana Železného, která se v současnosti připravuje v Jihoafrické republice. Zleva jsou Jakub Vadlejch, Petr Frydrych, Vítězslav Veselý (v kšiltovce), Tero Pitkämäki a dole leží Nikol Ogrodníková.

Pamatujete si na svůj první oštěpařský závod?

Někdy ve starších žácích, v Mikulčicích nebo v Hodoníně. Hodil jsem něco kolem šestatřiceti metrů.

Teď házíte o padesát metrů dál. Cítíte na sebe jako česká jednička velký tlak?

Ani ne. Je to příjemný, jenže konkurence je i u nás pořád veliká. Žene nás dál, že se trumfujeme i v tréninku. Máme silnou skupinu, ve které se sešlo to naprosto nejlepší z domácího oštěpu.

Kdo je pro vás kromě kolegů ze skupiny Petra Frydrycha a Jakuba Vadlejcha letos největší soupeř?

Spousta lidí vypadala už loni výborně. V naší disciplíně jsou stálice jako Andreas Thorkildsen. Tero Pitkämäki je skvěle připravený. Trénoval s námi. Velkou naději má i veterán Sergej Makarov, který házel daleko. Ukázal se dvakrát už i letos a vypadá vážně dobře. A velké věci čekám i od Němce Matthiase de Zordo.

A jaké věci čekáte od sebe?

Letos jdu do sezony s tím, že hodlám osobní rekord výrazně vylepšit. To nezastírám. Kdyby se mi to povedlo před olympiádou, jenom dobře. Jenže vždycky stavím mnohem výš úspěchy z velkých soutěží. Je sice hezké hodit skoro devadesát metrů na nějakém menším mítinku, jenže nechci na olympiádě hodit osmdesát a skončit v kvalifikaci. Cíl je proto dobré umístění.

Myslíte na londýnské medaile?

Chci se poprat sám se sebou. Tak to vnímám před každým závodem. Musím odvést to, co umím. Člověk vždycky musí myslet výš, než kam se zatím dostal. Nechám se překvapit.

Oštěpař Vítězslav Veselý.Přehodí letos vůbec někdo magickou devadesátimetrovou hranici?

To se nikdy neví. V každé sezoně platí pravidlo, že aspoň jedna devadesátka padne. Letos to tak bude taky. Navíc do olympijské sezony dá každý větší úsilí.

Vy si na devadesát metrů věříte?

(Smích) Kéž by.

V tréninku devadesátku atakujete?

Vůbec. Já jsem závodní typ. Naopak v tréninku občas házím jako leklá ryba. Hrůza. Žádné extra dlouhé pokusy si nanečisto fakt nepřipíšu. Letos jsem se v tréninku docela zlepšil, ale i tak to není nic moc. V závodě jsem vždycky plus šest i sedm metrů.

Splnění limitu už v březnu vás asi hodně uklidnilo?

Jasně. Jsem teď hodně klidný. Vím, že mám v kapse jistotu. Když se mi něco na jaře stane, zraním se, onemocním nebo vynechám nějaké závody, nemusím se šíleně stresovat. Mám teď čas na trénink a cítím brzy splněný limit jako veliké plus pro přípravu.

Soustředění v Jihoafrické republice vám sedí. Překvapilo vás, že jste limit hodil tam?

Přiznávám, že se jeho splnění dalo docela čekat. Tenhle typ soustředění objevil před dvaceti lety Honza Železný. Jezdil tehdy po celém světě a Jihoafrická republika se mu zalíbila. Potom přivedl nás i další české atlety. Je tam stabilní počasí a máme senzační podmínky. Nastavíme si je tam sami, jak potřebujeme.

Jste první z mužské reprezentace, kdo si Londýn zajistil.

To není nic směrodatného. Plno atletů ještě ani pořádně nezačalo sezonu. Hodně závodníků vyběhne až v květnu i v červnu. My oštěpaři jsme měli výhodu, protože jsme strávili dva měsíce na opačné polokouli, kde je závodní sezona v plném proudu. Zbytek reprezentace zatím neměl, kde se ukázat. Jejich limity jsou ovšem jen otázka času. Teď to teprve začne padat.

Zleva Petr Frydrych, Jan Železný, Vítězslav Veselý.

Máte jistou i účast na Evropě. Pojedete měsíc před olympiádou do Helsinek?

Evropu v plánu zatím máme, ale uvidím, jak se léto vyvrbí. Jasný cíl je pro mě olympiáda. To je klíčová událost sezony. Pokud si v něčem nebudeme jistí, něco si nesedne v technice, Evropu klidně vynecháme. Když ovšem na Evropu pojedu, nehodlám se vyšťavit psychicky a emočně. Zůstanu na závod uvolněný.

Je hazardní odjet do Finska těsně před hrami?

Je to možná risk, ale na druhou stranu někomu Evropa sedne a skvěle se hodí do závodní pohody. To je individuální.

Vítězslav Veselý

Narozen: 27. února 1983 v Hodoníně
Sport: atletika
Disciplína: oštěp
Klub: TJ Dukla Praha
Trenér: Jan Železný
Osobní rekord: 86,45 m (2010)
Úspěchy: 9. místo MSJ 2002 (Kingston) 12. místo LOH 2008 (Peking), 9. místo ME 2010 (Barcelona), 4. místo MS 2011 (Tegu), 2 x 1. místo MČR 2010, 2011
Účast na olympiádě: v Pekingu v roce 2008 obsadil ve finále poslední dvanácté místo výkonem 76,76 metru.

Olympijský klíč

Účast na olympijských hrách si atleti ve většině případů vybojují splněním tzv. A limitu. Ten má pro oštěpaře hodnotu 82 metrů. Pokud oštěpař tuto metu překonal v loňské sezoně, počítá se výkon jako splněný A limit. Závodníkovi letos stačí výkon potvrdit mírnějším, tzv. B limitem, o hodnotě 80,50 metru. V každé disciplíně, kromě štafet, můžou v Londýně startovat maximálně tři čeští atleti. O nominaci v případě většího počtu atletů se splněným limitem rozhoduje výše absolutního výkonu v roce 2012. Veselý vyhrál v JAR mezinárodní mítink výkonem 81,72 metru. Vyhověl kritériím a má jistotu účasti na olympijských hrách. O ty bojuje i Petr Frydrych a Jakub Vadlejch. Limity lze plnit do 7. července.

Frydrych: Víťa je trošku flegmatik

Český oštěpař Petr Frydrych na Zlaté tretře.Praha, Brno - Oba postavou připomínají antického hrdinu z Homérových básní. Oba se skvěle ohání oštěpem a oba patří mezi světovou atletickou špičku. Petr Frydrych s Vítězslavem Veselým tráví většinu roku. Znají se opravdu dobře. Stejně jako Veselý i čtyřiadvacetiletý oštěpař myslí na olympijské hry. A co Frydrych povídal o svém atletickém kolegovi?

O přednostech. Víťa je neuvěřitelně psychicky silný. Ve třiadvaceti letech na tři roky s atletikou skončil. V tomto věku už je hodně lidí na vrcholu. Jenže on se nebál, že mu roky budou chybět. Šel si za svým snem a vrátil se. Teď je ve světové elitě.

O povaze. Bydlíme spolu už pět let, takže si troufám říct, že se známe dobře. Víťa je rozvážný kluk a trošku flegmatik. Věci řeší s klidnou hlavou. Hrozně ho obdivuju. Je to jeden z nejzajímavějších lidí, které jsem potkal. Je starší, a když jsem přišel do Prahy jako devatenáctiletý usmrkanec, pomohl mi. Doteď si jeho rad vážím a beru si je k srdci.

O kamarádství. Vídáme se vážně často. I když nejsme na závodech a na soustředěních, chodíme v Praze i čtyřikrát týdně na večeři. Naše kamarádství nekončí loučením po tréninku. Řešíme spolu různé situace, svěřujeme se a vážně si věříme.

O rivalitě. Každý chce být nejlepší. Jsme sice stokrát kamarádi, ale na stadionu bojujeme o nejlepší výsledek. Oba chceme toho druhého porazit. Jsme ale výjimeční. Radíme si a podporujeme se i v závodě. Když to vidí dva dobří kluci z nějaké jiné země, jsou v šoku. Asi se to jinde nenosí.

O devadesáti metrech. To jsou těžké úvahy. Kdybychom měli hozených 92, všichni se nás ptají na stovku. Teď máme nějakých 87, tak se ptáte na devadesátku. Věřím, že to jednou přijde.

Železného žák na medaili sílu má

Každé dva roky hltám olympijské hry. V zimě i v létě. První olympiáda? Jako kluk si pamatuji útržky z francouzského Albertville v roce 1992. Nejvíc jsem si užil o osm let později letní hry v Sydney. Byl to možná můj nejsilnější televizní zážitek. A mohl za to mimo jiné jeden muž, Jan Železný.

Pro mě je chlapík, který mi vždy připadal trošku podobný mému tátovi, největší atletická legenda historie. Neskutečný světový rekord 98,48 metru nikdy nepochopím. Když v Sydney bojoval o své třetí olympijské zlato, málem jsem si umačkal u obrazovky palce. Před šesti lety ukončil kariéru. Bylo mi z toho smutno a čtyři roky jsem mužský oštěp sledoval jen letmo.

To byla chyba. Mnohem dřív bych si totiž všiml jmen jako Vítězslav Veselý a Petr Frydrych. Oba oštěpaři teď patří do tréninkové skupiny Jana Železného. A oba mi svého kouče jaksi připomínají.

Před rokem jsem viděl Veselého, jak na republikovém šampionátu bojuje s hustým lijákem a šílenou zimou. Tehdy jsem v deštivém víkendu potkal desítky utrápených atletických tváří. Počasí je zdrtilo. Bralo jim naději na lepší výkony. Veselý odevzdaný výraz neměl. Vyhrál, i když proudy vody oštěp srazily jen ke 77 metrům. Tenhle Jihomoravan bojuje. Veselého zápolení na olympiádě si ujít nenechám. Nevím proč, ale něco mi říká, že za nový osobák 88,50 metru doveze stříbro.

Marek Těšík, sportovní redaktor Deníku Rovnost

Autor: Marek Těšík

29.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Za zločin přišel trest: Zbrojovku čeká boj o udržení

Brno /INFOGRAFIKA/ - Pro vedení brněnského fotbalového klubu přichází po zpackaném podzimu rozhodující fáze sezony. V zimní přestávce potřebuje Zbrojovka ulovit posily, které ji zvednou ze čtrnácté pozice v první lize.

AKTUALIZUJEME

Přítele své sestry střelil do obličeje, úmyslně, tvrdí obžaloba

Brno - Přítele své sestry střelil jednadvacetiletý muž v Cetkovicích na Blanensku podle obžaloby do obličeje, u brněnského krajského soudu se v úterý zpovídá z pokusu o vraždu. Mladíkovi hrozí 10 až 18 let vězení. Muž popírá, že by střílel úmyslně. Poškozený a jeho matka žádají jako odškodné celkem 11 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies