VYBERTE SI REGION

Peněz bylo málo, ale jsme bohatí na zážitky, ví oslavenec Schenk

Brno, Bratislava /ROZHOVOR/ - Volejbalista Pavel Schenk v pondělí slaví sedmdesátiny. Dostal Pelého na plátně, knihu vzpomínek a znovu je u toho Karel Láznička.

27.6.2011
SDÍLEJ:

Volejbalista Pavel Schenk.Foto: archiv

Sedmdesáté narozeniny oslavil loni klenot světového fotbalu Pelé. Po roce si stejné jubileum užívá legendární volejbalista Pavel Schenk. V občanském průkazu má u data narození napsáno 27. června 1941.

A co že mají dvě sportovní ikony společného? Schenk se s Pelém zná. Potkali se v brazilském Santosu. Společnou fotografii překreslenou na plátně teď mistr světa z roku 1966 a stříbrný muž z Tokijské olympiády vydoloval z balícího papíru. „Pelé a volejbal? To jsme nezkoušeli,“ směje se nejlepší smečař světového šampionátu v Praze, který řádil především v dresu brněnské Zbrojovky.

Váš otec byl sochař. Rozumíte této disciplíně?
Bratr Petr se potatil, ale já jsem ze světa umění moc nepochytil. Občas jsme s otcem chodili na vernisáže, ale abych se v umění realizoval? To vůbec ne.

Ptám se proto, že letos dostal k osmdesátým narozeninám sochu fotbalista Josef Masopust. Který slavný volejbalista si zaslouží svoji sochu?
To je jednoduché, Josef Musil. Je to výborný sportovec, má dva tituly mistra světa, je skromný a lidsky výborný člověk.

Co jste si přál k sedmdesátinám vy?
Zakázal jsem si něco velkého chtít. Přál jsem si basu červeného vína, které piji jako lék. Dárky jsem dostal. Musím se zmínit o třech. Dostal jsem knížku s názvem Kniha mého života. Jsou v ní fotky rodiny a novinové články o mně. Je to krásný souhrn. Druhá je Kniha gratulantů, kam se mi podepsali přátelé i z Německa nebo z Holandska. Stálo určitě hodně úsilí, než se sesbíraly všechny adresy. V roce 1966 jsme byli se Zbrojovkou na turné po Jižní Americe. Jeden den s námi v Santosu strávil Pelé, se kterým mám fotku. Dostal jsem jako obraz fotografii překreslenou. Je to překrásná vzpomínka.

Umí Pelé volejbal?
(Směje se) Jo, tak to jsme nezkoušeli.

Vídáte se s volejbalovou partou pravidelně?
S lidmi, se kterými jsem strávil jedenáct let v reprezentaci, se aspoň jednou ročně setkáváme. Jsem v Klubu českých olympioniků, kde jsou medailisté – penzisti. Nedávno jsme vzpomínali na olympiádu v Mexiku s Věrkou Čáslavskou. Pořádnou korunu naše generace za sport nikdy neviděla, ale jsme bohatí na zážitky.

Jaké zážitky máte spojené s Brnem, kde jste strávil většinu kariéry?
Je jich moc. Život v Brně byl hektický a točil se pořád kolem volejbalu. Karel Láznička nám rozdával pekelné dávky. Třeba na randění moc čas nezbýval. Když bylo v létě víc volno, chodili jsme na přehradu a do Komína na „Káčata“. Hráli jsme soutěž v sobotu a v neděli ráno. V neděli po obědě jsme už byli zase na hřišti a hádali se s nohejbalisty, jestli síť zůstane dole, nebo si ji dáme na volejbal nahoru.

Žijete čtyřicet let v Bratislavě. Vracíte se do Brna často?
Nedokázal jsem si kdysi odchod představit. Návraty si užívám. Rád se projdu po Masaryčce a po České. Že bych se do Brna natrvalo vracel? To ne. Rodina je v Bratislavě zakořeněná.

Zmínili jsme trenéra Karla Lázničku. Co vás první napadne, když se řekne jeho jméno?
Vycházel jsem s Karlem v dobrém i ve zlém. Dnes vím, že je lepší si ve sportu držet od nadřízených odstup. Jenže ono se lépe říká ty vole, než vy vole. Karel nás tvrdě driloval, ale my jsme mu to tolerovali. Nakládal si na sebe stejné nároky jako na nás. Nebyl vyžírka, nikdy z volejbalu nic pro sebe neměl.

O Lázničkovi se vypráví legendy.
To je pravda. Jako mladí jsme trénovali v Husovicích. Karel za námi došel a vydali jsme se na pivo. Seděli jsme v boxu a jeden kluk se Karlovi chtěl zalíbit. Řekl mu, že denně pije litr mléka. A víte, co mu odvětil Karel? „Kdybys radši pil litr piva, bude z tebe pořádnej chlap.“ A bylo vymalováno. (Směje se)

Bavíte se s novináři často. Máte s nimi negativní zkušenosti?
Zajímavé byly ohlasy v říjnu 1968 po olympiádě v Mexiku. Jeli jsme na ně pár týdnů po sovětské okupaci a hráli o medaile s Rusákama. Dovezli jsme bronz. Dočetli jsme se po návratu, že se od nás čekalo víc, a že jsme zklamali.

S komunisty jste si jako sportovci užili hodně.
O tom se nemá smysl ani bavit. Dovezli jsme si domů třeba prášek na praní a na hranicích nám krabici vysypali na zem. Minulost je mimo chápání současné generace. Stejně jako já občas nechápu mladou generaci.

Sledujete volejbalové mládí poctivě?
Sleduju. Před posledním mistrovstvím světa jsem se o mužském nároďáku vyjádřil kriticky. Když jsem viděl výkony, mrzelo mě, že jsem tým hodnotil příkře. Mile mě překvapili. Kolikrát jsem koukal na volejbal v tělocvičně a po druhém setu jsem odešel s tím, že se nemá smysl v hledišti trápit. Teď jsem izolovaný od českého volejbalu, který už nedávají v televizi na dvojce. ČT4 doma nechytnu, takže ztrácím přehled.

Pavel Schenk
Narozen: 27. června 1941 v Borotíně
Sport: volejbal
Post: smečař
Hráčská kariéra: 1959–60 Spartak Brno, 1961–62 Dukla Kolín, 1963–72 Spartak (Zbrojovka) Brno
Trenérská kariéra: 1972–90 ČH Bratislava, 1991–92 Slovakoturist Bratislava, 1993–95 Gumárne Púchov, 1996–97 VŠP Nitra, 1998–99 Inter Bratislava
Úspěchy: 9× titul mistra republiky, 2. místo na OH v Tokiu 1964, 3. místo na OH v Mexico City 1968, 1, místo z MS 1966, 2. místo z MS 62, vítěz PMEZ se Zbrojovkou Brno 1968, 2. místo 1970 a 1971.

Autor: Marek Těšík

27.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies