VYBERTE SI REGION

Plán kouče? Nejspíš vyhrát olympiádu, směje se boulařka Vaculíková

Brno /ROZHOVOR/ – Brněnská akrobatická lyžařka Tereza Vaculíková se v sobotu ve finské Ruce vrátí po zranění do kolotoče Světového poháru v boulích. Nově ji trénuje Timothy Meagher.

15.12.2012
SDÍLEJ:

Tereza Vaculíková.Foto: DENÍK/Attila Racek

Za poslední dva roky se toho u ní změnilo hodně. Když se brněnská akrobatická lyžařka Tereza Vaculíkova začínala prosazovat mezi elitou, přišlo smolné zranění. V boji o juniorský světový titul v paralelní jízdě v boulích si v březnu 2011 přetrhla přední křížový vaz v koleni a praskl jí meniskus. Pak letos v květnu po pěti letech vyměnila trenéra, připravovala se pod vedením ostříleného Timothyho Meaghera v Austrálii a v Americe, při cestování po světě už ji nedoprovází její bratr a další reprezentant Lukáš.

Místo teenagerky se tak v sobotu ve finském středisku Ruka postaví na start úvodního dílu Světového poháru dospělá žena, který se chystá vystoupit ze stínu dlouhodobé české jedničky Nikoly Sudové. „Těším se, že budu zase závodit, ale začátek bude spíš zkušební, jak si všechno sedlo dohromady. Na výsledky se zaměříme ve druhé polovině sezony," povídá v rozhovoru pro Deník Rovnost dvacetiletá boulařka Vaculíková, nejmladší česká účastnice olympiády ve Vancouveru.

Na startu závodu jste nestála téměř dva roky. Projevuje se pauza na lyžích?

Ani zranění nemám v hlavě. Staral se o mě skvělý doktor, který operaci udělal výborně. Samozřejmě šlo o zásah do kolena, člověk ho určitou dobu po operaci cítí. Ale postupem času to vymizelo, koleno si zvyklo a člověk už zranění nevnímá.

Ani při skocích necítíte psychický blok?

Už jsem skákala a nepřijde mi, že jsem to nějak zapomněla. Byla jsem příjemně překvapená, že jsem se do boulí vrátila relativně rychle a zase tolik jsem toho nezapomněla. Ztratila jsem jen tím, že jsem netrénovala, takže navážu, kde jsem skončila.

Bojíte se, že si zranění obnovíte?

Víc si uvědomuji, že je riziko zranění větší. Předtím mě to vůbec nenapadlo, ale v poslední době si kolena poranila spousta lidí včetně bratra, takže se mi to v hlavě pořád objevuje. Snažím se na to nemyslet, pak to bývá jenom horší, jenže představa občas naběhne.

Po pěti letech jste vyměnila trenéra Radka Herota za Timothy Meaghera. Proč?

Nedohodli jsme se, co dál, každý jsme měli jiné představy, jak trénink bude vypadat a kam se mám posunout. Takže jsem hledala někoho jiného.

Když se na vás Meagher podíval poprvé, co vám řekl?

Nejprve se díval na video, zda mě vůbec vezme. Asi jsem se mu líbila, když s ním trénuju. (smích)

Dohodli jste se přinejmenším do olympiády v Soči. Jaké s vámi má plány?

Říká mi, že vidí spoustu věcí, které můžeme změnit, ale chce začít postupně, aby to na mě nenahrnul všechno dohromady. A plány do budoucna? Asi vyhrát olympiádu. (smích)

Uvědomujete si, že už na vás směrem k Soči budou kladená vyšší očekávání než před Vancouverem?

Jelikož jsem loni nezávodila, tlak nevnímám. Uvidím po dalších závodech, ale už cítím, že Soči nebude jen výlet. Sama chci zajet lepší výsledek než si jen vyzkoušet nový závod.

Jaký je nový trenér?

Hodně pozitivní, takže mě pokaždé pochválí. Zvýrazní i chyby, ale zároveň mi řekne, co jsem dělala dobře, takže se člověk udržuje trochu v dobré náladě. Ví, že se mu i něco povedlo.

Měníte techniku. Co v jízdě v boulích vylepšujete?

Když jsem posílala video Lukinovi, poznal už v jízdě změnu. Trochu jinak řežu oblouk, jedu jinou stopu, i když ta v boulích moc není. (úsměv) Snažím se to naučit a dát všechno dohromady, nejde však o zásadní změny. Jízda se jen trochu předělává, aby byla lepší a rychlejší.

Měníte také skoky?

Zatím zůstávají stejné, tedy helikoptéra a salto vzad. Měla jsem v plánu skákat corka (pohyb lyžaře ve vzduchu připomíná válení sudů – pozn. red.), jenže jsem ho nestihla o prázdninách natrénovat. Jakžtakž jsem ho nacvičila do vody, ale ještě to není na sníh. Uvidíme, jestli změnu necháme na příští sezonu, ale podle trenérů není nutné u holek jít do těžších skoků.

Proč?

Protože rozhodčí jsou pořád v takové náladě, že nám za ně nedávají moc bodů. Stále nás srovnávají s klukama, jejichž skoky jsou mohutnější, vyšší a uvolněnější. Kdežto holky jsou křečovitější. Stačí jim, že jsme se naučily salta.

Naplánoval vám trenér umístění na mistrovství světa?

Asi máme plán do desáté příčky. (úsměv) Možná i lépe.

V české jízdě v boulích se mluví hlavně o Nikole Sudové. Pokusíte se zaútočit na její výsadní postavení, nebo ještě zůstanete v jejím stínu?

Chci jí šlapat na paty. (nesměle) Zatím o tom nemluvím, vůbec nevím, jak na tom teď budu, když jsem nezávodila, ale myslím, že je to možné. Nebudu nic vypouštět. Až výsledek zajedu, budu zase jistější.

V Americe jste strávila měsíc bez tradičního parťáka bratra Lukáše. Zažila jste velkou změnu?

Bez Lukina to zpočátku bylo těžší. Když jsme jezdili spolu, vždycky mi se vším pomáhal. Když jsem byla v horší náladě nebo mi něco nešlo, uklidnil mě, povzbudil. Na druhou stranu jsem se víc osamostatnila, problémy jsem si musela řešit sama a víc jsem se sžila i s trenéry. Zvykli jsme si na sebe a už nás asi nic nepřekvapí.

A co vás překvapilo?

Vnímala jsem kulturní rozdíly v jídle nebo v domluvě, rozhodnutí se mění strašně rychle. Ale zpočátku to bylo zajímavé třeba při snídaních. Oni skoro neznají müsli nebo lupínky. I po ránu si dávají maso, hamburgery. A k hlavnímu jídlu nedávají přílohu, zatímco já jsem na ni zvyklá.

Strávila byste měsíc raději doma?

Ameriku jsem do té doby neznala z pohledu tamního obyvatele. Když jezdíme po závodech, jsme jen v hotelech, všichni se usmívají a vše je super. Bylo parádní, že jsem ji poznala i z této stránky, ale asi bych raději strávila měsíc v Evropě, která mi je bližší.

Jak zvládají rodiče, že trávíte tolik času po světě a navíc bez bratra?

Doma prožívám vždycky fofry, ale jsem ráda, když přijedu. Jak jsem tam měsíc nebyla, už se mi docela stýskalo. Těšila jsem se aspoň na chvilku strávenou doma, jenže zase jsem do toho potřebovala napasovat školu, takže jsem si klid stejně neužila. Už se těším na Vánoce.

Autor: Jaroslav Kára

15.12.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Týden s elektronickou evidencí tržeb: řada podniků zdražila. Ne kvůli EET, tvrdí

Jižní Morava – Stejný oběd ve stejné restauraci, ale za cenu i o čtvrtinu vyšší než před týdnem. Jihomoravané, kteří chodí do restaurací, už týden musejí sáhnout hlouběji do svých kapes. Útrata jim v mnoha případech narostla se zavedením elektronické evidence tržeb od minulého pátku.

Kvůli sladkostem za 350 korun vyhrožoval nožem v pekárně

Brno – Svérázně si opatřil mikulášskou nadílku mladík v brněnské ulici Cejl. Minulý čtvrtek před sedmou hodinou večer přišel do pekárny. „Mluvil se slabým romským přízvukem a chtěl bonboniéry, kávu a čokolády," uvedla k případu až o týden později policejní mluvčí Andrea Cejnková. Když měl zaplatit, na obsluhu vytáhl nůž a s nákupem za tři sta padesát korun utekl.

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies