VYBERTE SI REGION

Plavecká Kometa stále vypiplává olympioniky

Brno, Praha - KPSP Kometa Brno dlouhodobě patří k plavecké špičce v republice. Klubu neuškodilo ani stěhování z drahého lužáneckého stadionu.

17.7.2009
SDÍLEJ:

Jana Pechanová.Foto: GetPhoto/Mar­tin Sidorják

Devatenáctkrát z posledních dvaceti let ovládl mužský tým Komety Brno plaveckou ligu družstev. Málokterý klub v České republice se může pochlubit tak suverénní bilancí.

Plavecké sporty mají v Brně více než stoletou tradici a zdejší klub patří stabilně k republikové špičce. Už krátce před začátkem první světové války, v roce 1913, se v řece Svratce poprvé uskutečnily plavecké závody. Sport dříčů se pak v různých dobách vyvíjel, od roku 1990 sdružuje plavecké sporty ve městě KPSP Kometa Brno.

„Jsme jediný plavecký klub v republice, který si zachoval celou strukturu výchovy, tedy od prvního žáčka až po vrcholového plavce,“ vyzdvihuje přednost Komety předseda a trenér klubu Zdeněk Tobiáš.

Dvanácti výcvikovými bazény projde ročně okolo tisíce adeptů, kteří se učí plavat. Pokud vydrží, mohou se věnovat bazénovému, dálkovému či synchronizovanému plavání nebo vodnímu pólu.

„Třeba v dálkovém plavání máme úzkou základnu, ale patříme ke špičce,“ povídá Tobiáš. Jeho slova potvrzuje loňská olympijská účast Jany Pechanové a Rostislava Vítka. O trénink plavců se kromě Tobiáše stará další profesionální kouč Josef Nalezený a také desítka dalších trenérů různých věkových kategorií.

„Vždycky říkám už dopředu, že plavání je velká dřina. Ale v kladném smyslu. Dokáže velmi tvrdě zformovat mladého člověka. Je to jedna z cest výchovy. Plavec má na dráze jen to, co si sám vybojuje,“ zdůrazňuje Tobiáš.

Právě kupa každodenní práce odrazuje mladé talenty. „Je to problém celé společnosti. Děti nechtějí aktivně sportovat, jen pasivně. Musíme si vážit každého zájemce,“ potvrzuje Tobiáš.

Plavecký klub Komety má okolo 1800 členů, ročně musí vystačit s rozpočtem pětadvacet milionů korun. Před dvěma lety kvůli předraženému pronájmu opustil jediný brněnský padesátimetrový bazén Za Lužánkami. „Bylo to obrovsky těžké rozhodnutí, ale zároveň nevyhnutelný krok. Dostávali jsme se do červených milionových čísel,“ vzpomíná Tobiáš.

Brněnští plavci od té doby trénují na několika polovičních městských bazénech a v okolí. „Pojal jsem stěhování jako výzvu. Přineslo to spoustu problémů ale i výhody. Můžeme si pronajmout více drah. Martin Verner, který trénuje na padesát metrů, už nemusí být v dráze s dálkařem Rosťou Vítkem, který plave padesát kilometrů. Tréninky jsou šité více na míru,“ pochvaluje si Tobiáš.

Ten vidí budoucnost brněnského plavání pozitivně. „Už to bude jenom lepší. Příští rok ve městě otevřou nové bazény v Kohoutovicích a Řečkovicích. Na konci tunelu bude opravená padesátka,“ věří Tobiáš.

Jeho trenérským učitelem je dlouholetý brněnský kouč Bernard Kočař, který v minulosti vychoval české plavecké hvězdy. A Tobiáš chce pokračovat v jeho stopách. „Můj sen je, abychom si jednotlivce vypiplali sami od žáčka třeba až na olympiádu. Jako Hanku Černou,“ zakončuje Tobiáš.

Plavec Verner: Občas upleteme bič a zapráskáme

ROZHOVOR - Martin Verner je nejdravější štikou v českých bazénech. Devětadvacetiletý plavec KPSP Komety Brno nemá na republikové úrovni ve svých disciplínách mnoho konkurence.O síle českého plavání si ale iluze nedělá. „Když nás srovnám se světem, tak pořád dobíháme hlavní vlak. Jak ale říká trenér Tobiáš, občas upleteme bič, však víte z čeho, a někdy i zapráskáme,“ směje se novopečený doktorand na brněnské fakultě sportovních studií.

Po vaší generaci zeje v juniorech nepřehlédnutelná díra. Čím mládež motivovat k plavání?
Chce to propracovaný systém. Musíme plavání prezentovat, aby každý věděl, když tady bude třeba mistrovství světa juniorů. Děti pak budou dělat sport, o kterém se ví.

Nejste v českých bazénech uchlácholený tím, že zbytek pole máte v nohách?
Trošku to tak možná funguje. Může to svádět k pohodlnosti. Naše závody nejsou prostě jako závody v zahraničí. K výkonům je větší konkurence potřeba.

Který úspěch považujete za nejcennější?
Ten top se mi špatně vybírá, ale byl jsem na olympiádě a to byl můj sen. Sice jedenadvacáté místo vypadá jako špatný výsledek, ale zaplaval jsem tam dobře. Ve světové konkurenci si toho vážím. Jinak z těch ostatních osmé místo na světě v roce 2006 v Šanghaji.

Do Komety jste přišel před třinácti lety z Domažlic. Jaké byly okolnosti vašeho příchodu do Brna?
Cesta vedla ještě přes České Budějovice. Byl jsem tam na střední škole a zavřeli bazén s tím, že ho budou dva roky opravovat. Naše trenérka dostala nabídku do Brna, tak jsme asi tři závodníci přešli s ní.

Jak vnímáte brněnskou plaveckou Kometu?
Jsem rád, že jsem v takhle silném klubu, ale když jsem přišel, tak to bylo ještě silnější. Vyhráli jsme třeba třikrát na republice štafety. Je tady trošku řídnutí, ale jsem spokojený.

Momentálně v Brně pendlujete minimálně mezi třemi bazény…
Já to mám v podstatě blízko, a taky jsem na vrcholu té pyramidy, takže si nemůžu stěžovat. Ale plakat musí aquabely nebo pólo.

Je vám už devětadvacet. Jak dlouhou plánujete kariéru?
Chtěl bych plavat do olympiády v Londýně. Jsem věrný Kometě, takže třeba tady budu jednou trénovat. (Usmívá se)

Mistryně Evropy naplavala 49 tisíc kilometrů

Vzpomínáte na televizní přenosy z olympijských her, kdy na polohových závodech zářila nakrátko ostříhaná blonďatá plavkyně Komety Brno? Haně Černé-Netrefové finálová osmička vždycky smolně unikla.

Přesto je pětatřicetiletá bývalá plavkyně jednou z nejuznávanějších osobností českého plavání. „Bylo to pro mě krásné životní období a vzpomínám moc ráda,“ říká sympatická sportovkyně, toho času na rodičovské dovolené.

Černá ukončila kariéru před sedmi lety. Trenérství se mistryně Evropy z roku 1998 v polohovce z krátkého bazénu zatím věnovat nehodlá. „Zatím se nechystám, protože to je hodně časově náročné. Dělala jsem sem tam rozhodčí, takže k tomu bych se chtěla určitě vrátit,“ plánuje držitelka 129 titulů mistryně republiky.

Černá vystudovala inženýrský a doktorský program zaměřený na informatiku a působí jako programátorka informačních systémů na brněnské Mendelově univerzitě. „Ve škole mi to vyhovovalo. Je to práce mezi mladými lidmi, i když jsem jen neučila, ale věnovala se programování,“ pokračuje ve vyprávění.

Při vypočítávání jejích úspěchů je potřeba hodně výkonná kalkulačka. Černá vozila kvalitní výsledky z olympiád, mistrovství světa, evropských šampionátů i univerziád. „První místo na mistrovství Evropy byl výjimečný zážitek, ale pro mě byla zlomová první medaile na univerziádě v roce 1993. Přestala jsem se bát velkých závodů,“ vzpomíná žena, která překonala 125 národních rekordů. „Vzpomínky jsou většinou spojené s úspěchy, ale že by to stálo jenom na tom, to ne. Pro mě jsou vzpomínky na plavání ucelenou bublinou, protože jsem i ráda trénovala nebo jezdila po světě,“ dodává.

Za velkou raritu své kariéry Brňanka považuje vítězství na univerziádě v roce 1999. „Vyhrála jsem čtyři sta metrů volným způsobem. Nebyla jsem specialistka kraulařka a byl z toho český rekord,“ směje se.

V bazénu se nyní Černá snaží být alespoň jednou týdně a plavat chodí stále za svým bývalým trenérem Josefem Nalezeným. Svůj sport sleduje stále, ale přiznává, že už spíše jen zpovzdálí. „Mám už jiný pohled na vrcholový sport, který se posunul úplně jinam. Moje plavání je už historie. Měla jsem obyčejné plavky na ramínkách, dnes jsou úplně nové technologie,“ upozorňuje plavkyně, která při tréninku zdolala ve vodě neuvěřitelných devětatřicet tisíc kilometrů.

„Pokrok se bude hledat vždycky, ale v pravidlech je psáno, že plavky nesmí zlepšovat výkon, takže jdou proti pravidlům. Já jsem z toho v rozpacích a moc se mi to nelíbí,“ neskrývá kritiku k novému trendu.

I plavecká legenda typu Černé nemůže opomenout stagnaci v českém plavání. „Nemám stoprocentní přehled, ale plavání zaznamenalo trochu útlum. Finálové účasti jsou teď úspěch, který byl dřív často pravidlem,“ podotýká Hana Černá.

Slavná jména Komety

Hana Černá. Trojnásobná olympijská účastnice se specializovala především na polohové závody. Jedna z nejúspěšnějších českých plavkyň se v roce 1998 v britském Sheffieldu stala mistryní Evropy na polohovce 400 metrů. Na stejné trati o rok později vyhrála univerziádu. Pětatřicetiletá bývalá plavkyně se věnuje informatice.
Rostislav Vítek. Třiatřicetiletý borec se specializuje na dálkové plavání. Po loňské premiéře na olympiádě si letos vychutnává životní sezonu. Poprvé v kariéře vyhrál závod Světového poháru, v srpnu chce v co nejrychlejším čase zdolat kanál La Manche.
Yvetta Hlaváčová. Bývalá plavkyně Komety nyní závodí za Univerzitu Brno. Čtyřiatřicetiletá příležitostná modelka se převážnou část kariéry specializuje na dálkové plavání. Kanál La Manche přeplavala v nejrychlejším ženském čase historie. Má titul Plavkyně roku 1995.

Další slavná jména: Bernard Kočař, Josef Nalezený, Jana Pechanová, Radek Beinhauer, Michal Šanda, Jan Víťazka, Miloslav Dolník, Josef Horký, Ota Záboj.

KPSP Kometa Brno
- Rok založení: 1910 jako pokračovatel klubů ČVK Brno, VS Brno, ČPK Brno, KVS, VAAZ Brno, RH Brno a dalších klubů.
- Název Kometa Brno přijal klub v roce 199O.
- Předseda klubu: Zdeněk Tobiáš
- Největší úspěchy: Kometa dlouhodobě patří k plavecké špičce v České republice. Družstvo mužů od roku 1989 (kromě 1997) každoročně vyhrává plaveckou ligu týmů, ženy se rovněž umisťují na stupních vítězů. Je hlavním zdrojem plavců pro českou reprezentaci.

Autor: Marek Těšík

17.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies