Minulý týden se vrátila z třítýdenního soustředění v Jihoafrické republice, kde zbrojila na následující atletický rok. „Dokážu si tam představit i žít, ale mít Vánoce v létě mi přijde dost divné," směje se šestnáctiletá blondýnka.

Jaký byl návrat do sychravé České republiky?

Aklimatizaci na české podmínky jsem zvládla v pohodě. Zúčastnila jsem se dokonce i rozsvěcení vánočního stromu na náměstí Svobody, takže stát v zimě delší dobu mi problém nedělá.

Těšila jste se ze soustředění v Jihoafrické republice už domů, nebo byste tam klidně zůstala?

Už to bylo dlouhé, domů jsem se těšila. Ve středu však odlétáme na deset dní na další soustředění do Atén, takže doma ani moc nepobudu. Ke konci se mi už stýskalo. Tři týdny jsou dlouhé.

Co říká na časté odloučení vaše rodina?

Stýská se jim stejně jako mně. Ale už si zvykli, soustředění je čím dál víc.

Kolik členů měla vaše africká tréninková skupina?

Pouze já, můj trenér Ctibor Nezdařil a slovenská atletka Lucka Mokrášová s jejím trenérem.

Lezli jste si na nervy?

Bouřlivější to bylo spíš z počátku soustředění. Pak se ale naštěstí vše uklidnilo.

Který zážitek vám z Jihoafrické republiky utkvěl nejvíc v paměti?

Parádní zážitek máme s velrybami. Jeli jsme po moři na malé loďce a pár metrů od nás tito obři plavali.

Dokázala byste si tam představit žít napořád?

(Úsměv) Možná jo. Ale mít Vánoce v létě by mi asi přišlo dost divné.

V tréninkovém areálu jste potkávali nejrychlejší Evropanku Dafne Schippersovou z Nizozemska. Dalo vám to něco?

Bylo to super. Dost jsme ji při tréninku pozorovali a něco jsme odkoukali. Její trénink se od toho našeho liší. S trenérem určitě něco použijeme i v naší přípravě.

Jak stíháte skloubit přípravu se školou?

Studuju na brněnském Gymnáziu Hády a zatím to zvládám. Až přijedu z Řecka, musím se hodně učit. Teď jsem chodila do školy jen pár dní, stihla jsem napsat několik testů.

V letní sezoně jste získala všechny druhy medailí na vrcholných mládežnických akcích. Jste s bilancí spokojená?

Určitě. I když třeba na olympijských hrách mládeže v čínském Nanjingu to mohlo být lepší než třetí místo. Šlo však o třetí vrchol sezony a moje tělo už rezignovalo. Bylo hodně unavené.

Dáváte si do nového roku nějaká předsevzetí?

(Smích) Ani ne.

Co považujete za váš vrchol v příštím roce?

V hale to je určitě seniorské mistrovství Evropy v březnu v Praze. Pak se chci nominovat na juniorské mistrovství světa do sedmnácti let v Kolumbii.

Limit na mistrovství světa dospělých činí 194 centimetrů, věříte si na něj?

Nevím, ale trenér v něj určitě doufá. Spokojím se s tím, když se dostanu na mistrovství do Kolumbie, kde chci získat jednu z medailí.