Rallye? Jezdec a navigátor jsou jako manželé, tvrdí Rada

Záludnost čtyřapůltisíc kilometrů dlouhého závodu naplněného nespočtem zatáček. Silnice tak úzké, že se na ně vejde maximálně jedno auto. Podmínky na vozovce? Déšť, sníh nebo led. Nikdy přesně nevíte, co vás čeká za další zatáčkou. A to vše v téměř stokilometrové rychlosti.

Už potřetí si jihomoravský jezdec Martin Rada se svým navigátorem vyzkouší desítky hodin naplněné adrenalinem. S alfou romeo vyrazí od úterý do neděle do Rallye Monte Carlo. Také po boku osminásobného mistra světa Sébastiana Loeba si po roční pauze opět vyzkouší závod se stoletou historií.

Unikát Monte Carla. „Závod je specifický svou historií, náročností a atmosférou. Účastníkům nabízí úzké horské silnice, trasa vede ze zatáčky do zatáčky, naprosto si to užívám. Kdo tuto rallye absolvuje, má ji nesmazatelně zapsanou ve své závodnické historii a vzpomínkách.“

Jako ve formuli 1. „Stejně jako u formulí patří závodění v Monte Carlu ke specifickému zážitku, protože nabízí neopakovatelnou kouzelnou atmosféru. Když se dostanete do cíle, sjedete do centra města, uvidíte formulové boxy. Je to nádherný zážitek.“

Žádný výlet. „Na zhlédnutí památek ale čas nemáme. Předloni jsme měli volnou neděli, takže jsme se prošli po Monaku, ale tentokrát končíme o víkendu a hned odlétáme. A mezi rychlostními zkouškami? To vůbec. V šest hodin ráno vstáváme a do postele se dostaneme zpátky až kolem desáté večer.“

Ambice. „Soutěž je tak dlouhá a famózní, že chceme hlavně dojet do cíle. Zároveň se ale vynasnažíme bojovat o špičku v naší kategorii 8, protože rallye se jezdí právě kvůli vítězství. Vzhledem k letošní větší konkurenci kvůli zařazení rallye do kalendáře mistrovství světa ale bude velice obtížné zopakovat loňskou jedenadvacátou příčku celkového pořadí.“

Záludné podmínky. „Počasí hraje obrovskou roli. Na silnici narazíme na led, sníh nebo i vodu. Přes den svítí sluníčko, v noci zase mrzne, takže podmínky se stále mění. Loni to bylo nejlépe vidět, když i tovární tým Škody ztratil pozice kvůli špatné volbě pneumatik.“

Závodní nástrahy. „Vždy hledáme hranu mezi bezpečnou a rychlou jízdou, jelikož chceme jezdit i na vítězství. K ochraně nám slouží přilba, nehořlavé prádlo, auto je zevnitř vyztužené klecí. Nejhorší situaci jsem zažil na jednom domácím závodě v roce 2005. Po nehodě a několika kotrmelcích ve voze jsme měli štěstí, že jsme stihli vylézt ven. Auto totiž kompletně shořelo za pět minut.“

Ledoví špioni. „Jedná se o důležité pomocníky všech jezdců. Hodinu před startem rychlostní zkoušky mohou projet trasu a nahlásit posádkám aktuální stav. Tovární týmy, mezi něž ale nepatříme, mají ještě své lidi kolem tratě. Ti mají u sebe teploměr, vlhkoměr, hlídají změny na povrchu tratě. My nedisponujeme ani špiony, ale jsme domluvení na podávání informací od kamarádů kolem tratě nebo spřátelených posádek. Podmínky se ale mění opravdu každou chvíli.“

Spolupráce s navigátorem. „Po týdnu v jednom autě a na jednom pokoji si už připadáme skoro jako manželé. Tak to bývá. Závod je dlouhý a náročný na psychiku. Je důležité, abychom si navzájem pomáhali, podrželi se i v krizových situacích. Myšlenka, že já řídím a druhý se jen veze je nesmysl. I navigátor odvádí neocenitelnou práci a výsledek posádky záleží vždy na souhře dvou lidí.“

Oblíbené etapy. „Mám rád okruh v okolí Saint Bonnet, který bývá pod sněhem, což se mi líbí. Také se těším na přejezd přes známý průsmyk Col de Turini, což je náročná rychlostní zkouška, ale také obrovský noční zážitek. Atmosféra je vždy fantastická. Nejdříve stoupáme po úzkých silničkách od moře na vrchol do výšky 1607 metrů. Jak ho překonáme, čeká nás to samé dolů až do cíle. Jedná se o třicet kilometrů naprostého soustředění.“

Nadšení fanoušci. „Mám pocit, že v některých horských vesnicích je rallye největší atrakce roku. Když tam zastavíte, tahají vás třeba do baru na kafe, chtějí si popovídat. Není divu. Vždyť závod tam má obrovskou tradici.“

Nápomocná policie. „Hlídkuje tam, kde hrozí nebezpečná situace. Snaží se spíše závodníkům pomoci, než aby po nich šla a snažila se je za každou cenu pokutovat. Zažil jsem dokonce, že policisté dotlačili v nablýskaném bavoráku do cíle závodní auto, kterému nefungovala spojka. Ze zkušenosti vím, že u nás by byl asi od nich jiný přístup…“