Ve své kariéře posbíral mnoho úspěchů jak na domácí scéně, tak i v mezinárodních závodech. „Nejraději vzpomínám na léta 1980 – 1982, kdy jsem jezdil za tovární tým Škoda," vzpomíná.

Za tu dobu, se změnila řada věcí. „Technika šla samozřejmě hodně dopředu. Ale velký rozdíl vidím i v možnostech u mladých dostat se v ježdění někam nahoru. Pokud nemají silné rodinné zázemí, jsou bez šance. Vše stojí hrozně moc peněz. Za nás to bylo přeci jen míň," vysvětluje.

Automobilismu se už dlouho věnuje i jeho sedmatřicetiletý syn Dan a nevede si zle. „Letos jsem poprvé startoval v Mistrovství Evropy v závodech do vrchu kategorie 2 a skončil jsem celkově třetí za formulovými auty," popisuje Michl mladší. „Před tím moje auto nesplňovalo předpisy a jezdil jsem Evropský pohár," doplňuje.

V Kuřimi mají rodinnou motoristickou firmu a navzájem se podporují. „Synovi se daří velmi dobře. Dokáže si sám postavit auto jako já za mlada. Mám z něho radost," chválí ho otec. „Táta má do závodění pořád chuť, už zas něco vymýšlí na příští rok," říká Dan Michl. „K jeho narozeninám mu přeju, ať mu hlavně vydrží zdraví," přidává blahopřání.

Oba jsou ve svém oboru úspěšní, nabízí se tedy otázka, zda bude někdo pokračovat v rodinné tradici. „Od syna mám vnuka, od dcery dokonce dva. Ale nikoho do aut nenutím. I můj syn si v nich našel oblibu sám," povídá Michl starší.