Ačkoliv se z něj po příchodu do Brna stal vůbec nejmladší hráč Uličného výběru, zahájil své angažmá v základní sestavě. V té vydržel až do utkání s Budějovicemi, ve kterém se na hřišti objevil jen na posledních pětadvacet minut. Pak už se dvacetiletý fotbalista Lukáš Kubáň na trávník nedostal buď vůbec, nebo jen na závěrečné taktické střídání. Až do pondělní dohrávky v Liberci, kde odehrál celý zápas na levé obraně místo vykartovaného Patrika Siegla.



Jak se vám po herním výpadku hrálo?
Musím přiznat, že jsem z toho byl trochu nervózní. Přece jen jsem čtyři kola stál a bylo to znát. První půli jsem se na těžkém terénu trochu rozkoukával, pak už to bylo dobrý. Jsem moc rád, že jsem znovu dostal důvěru.

Čím to, že jste najednou ze sestavy vypadl?
Těžko říct. Bavil jsem se o tom i s rodiči. Shodli jsme se na tom, že výkony to nebylo. Spíš tím, že se někteří hráči uzdravili a vrátili se na své posty. Samozřejmě mě to štvalo, ale s tím se nedá nic dělat. Je tu teď velká konkurence.

Je vaší nevýhodou, že jste z brněnských hráčů nejmladší, navíc v týmu teprve od podzimu?
Takhle to nevnímám. To je vždycky otázka trenéra, koho postaví. Sice jsem nejmladší, ale nějaké ty zkušenosti mám taky. Musím v zimě o to víc makat a čekat na šanci.

Kvůli mistrovství světa dvacítek jste přišel o letní přípravu. Jak jste na tom fyzicky?
Je určitě znát, že nemám naběhaný. V osmdesátý minutě už toho mívám dost. Věřím, že to teď v přípravě doženu.

Dostáváte od starších hráčů nějaké speciální úkoly?
Jasně. To je tak v každým týmu. Před tréninkem nosíme překážky, po něm je zase poklízíme. Když hrajeme báčko, tak jdu jako první doprostřed. Nemám s tím žádný problém. Ze starších mám respekt. Na druhou stranu zůstávám svůj. Když to někdo přežene, tak si to líbit nenechám.

Posledně jste se nedostal do výběru jedenadvacítky. Může za to váš herní výpadek?
Určitě to bude jedna z příčin. Přednost dostávají většinou hráči, kteří pravidelně hrávají.

Jak své nové angažmá hodnotíte?
V Brně jsem spokojen. Ze začátku se nám sice moc nedařilo, takže to bylo spíš negativní. Teď nám to ale docela šlape a roste nám sebevědomí. Je to vidět i na tréniku. Panuje dobrá nálada a je konečně čas i na různý srandičky.

O vás trenér Uličný řekl, že jste záložník. Do Brna jste přitom přišel spíše jako obránce. Mezitím jste hrál jak v záloze tak na obou krajích obrany. Kde se vám hraje nejlíp?
Sice jsem teď hrával víc v záloze, ale moc se tam necítím. Spíš mi sedí pravej nebo levej bek. Vlevo je to možná dokonce lepší.

Záleží i na tom, kdo hraje před vámi?
Samozřejmě, že i na to se dívám. Jak to trenér postaví, to však neovlivním. Vím ale o tom, jak kdo brání a s kým se mi hraje líp.

S kým?
Nejlépe asi s Lubošem Kaloudou, protože hraje dobře i dozadu. Navíc jsme spolu sehraní i z mistrovství světa v Kanadě.
Co říkáte na pondělní oslavu gólu v podání Marka Střeštíka. Trenérovi se prý moc nelíbila…
Na živo jsem to moc neviděl. Až pak ze záznamu. Vyčítal mu to i komentátor. Taky jsem z toho nebyl zrovna nadšenej. Oslavit gól se musí, ale asi by se to nemělo přehánět.