VYBERTE SI REGION

Ruka rekordmana Jelínka? Brutální kadence

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Basketbalový Paganini Josef Jelínek slavil sedm ligových titulů a v české lize nasbíral 11 737 bodů, čímž vede historické tabulky soutěže.

30.9.2012
SDÍLEJ:

Basketbalista Josef Jelínek.Foto: DENÍK/Attila Racek

Klička, nápřah a balon sviští směr obroučka. Propadne síťkou a body jsou doma. Netrefit koš? Jen výjimečně. Míč totiž letí z ruky Josefa Jelínka, historicky nejlepšího střelce české nejvyšší soutěže.Téměř dvoumetrový bývalý basketbalista mezi lety 1985 až 2005 nasázel 11 737 bodů a nechal za sebou i legendy jako Kamil Brabenec nebo Jan Bobrovský. „Poslední koš? Hrál jsem v Chomutově. Zavolala mi komerční televize. Basketbalistovi. Neskutečný. Navíc si spletli číslo a ptali se, jestli znám pana Jelínka, že o víkendu nastřílí rekord," směje se pětačtyřicetileté bývalé křídlo.

Jelínek se v dresu Chomutova v roce 2004 zapsal do rekordních statistik symbolicky právě v souboji s Brnem, kde na konci osmdesátých let strávil nejúspěšnější léta kariéry. „Televize si mě chtěla natočit. Tak jsem jim řekl, že pana Jelínka znám a vyřídím mu, že za ním přijedou. Byla to sranda. Všechno klaplo. Dostal jsem kazetu s věnováním," dodává.

V říjnovém duelu Chomutova a Brna chyběly Jelínkovi k překonání tehdy prvního Brabence čtyři body. Severočeši se chtěli se soupeřem domluvit, aby ostrostřelec nasbíral body co nejdříve a zbytek zápasu proběhl jako klasický ligový souboj. Na to Brňané nepřistoupili. „Nechtěli. I tak mi to trvalo asi o šest sekund déle, než jsme plánovali. Ze tří útoků jsem dal dva koše, hra se přerušila, pogratulovali mi a jelo se dál," říká s úsměvem.

Jelínek v Chomutově odehrál i zbytek sezony a v osmatřiceti se přesunul do nižších soutěží v Brně. Tam vydržel jen rok. „Hlava chtěla hrát, ale nohy už nesloužily. Klouby a chrupavky to vzdaly," vysvětluje příčiny konce úspěšné kariéry.

Lepšího snajpra od Jelínkových dob národní basketbalová liga nenašla. Urostlé křídlo trefovalo koš ze všech pozic. Vysoko přes dvacet bodů na zápas byla standardní norma. „Odborníci říkali, že jsem nebránil. To není pravda. Byl jsem jen lepší než ostatní dopředu a stejně dobrý jako ostatní dozadu. Když srovnávali moje schopnosti, tak jim z rovnice vždycky vyšlo, že blbě bráním," vypráví. Jelínek pochází z Kutné Hory. Do brněnské Zbrojovky přestoupil v roce 1983. „Jsem brněnská naplavenina. V lednu 1985 jsem hrál první ligový zápas proti Bratislavě. Naskočil jsem tři a půl minuty před koncem a dal šest bodů. Pěkně mi stouplo sebevědomí," pyšní se naoko.

Basketbalista Josef Jelínek.Tykání s legendou

Mladík se ocitl mezi basketbalovými celebritami Vlastimilem Havlíkem, Leošem Krejčím nebo střelecky neomylným Brabencem. „Došel jsem po utkání na trénink a zkušení kluci mě usadili jako mladou ludru na zem. Tak to má být," usmívá se šestinásobný nejlepší ligový střelec. „Teprve dnes si uvědomuju, že jsem stál mezi slavnými jmény. Všem jsem vykal. Když jsem dal dvakrát za sebou víc bodů než Kamil, přišel a říkal: Mladej, vybodni se na vykačku, budeme si tykat," culí se Jelínek.

Brno nasbíralo tři mistrovské tituly po sobě. Zbrojovka slavila v letech 1986, 1987 a 1988. „Zažil jsem enklávu výborných hráčů. Vlasta Havlík měl super pasy. V Brně začínal i Petr Czudek. Potřebuju včas míče a to rozehrávači uměli. Měl jsem štěstí na šikovné kluky," chválí spoluhráče.

Jelínek se s Brnem nerozešel v dobrém a po roce 1989 přestoupil do rakouského Klosterneuburgu, kde získal titul. „Po revoluci jsem si otevřel pusu. Do novin jsem řekl věci, o kterých ostatní mlčeli. To mě stálo dobré vztahy s tělovýchovným svazem a s Brnem jsme se soudili. Vyhrál jsem arbitráž. Dostali jsme výpovědi. Po čase vedení přišlo s novou smlouvou. Já byl ale volný hráč a podepsal jsem v Rakousku. Řekli mi, že je to nemorální," vysvětluje.

V dresu Klosterneuburgu si připsal další rekord. Mariboru nasázel 63 bodů. „Den D. Cokoli jsem hodil na koš, padlo. Brutální kadence. Podobně to občas sedne Evě Vítečkové. Chytne balon a všechno padne čistě. Když má den, je to pro soupeře smrtonosná past," připomíná schopnosti české reprezentantky.

Po návratu z Rakouska hrál za Sokol Vyšehrad a vybojoval titul s Mlékárnou Kunín a znovu s Brnem. „V Novém Jičíně jsme byli parádní parta. Jako tým jsme si seděli, chodili jsme o víkendech plavat, na večeře," vzpomíná na nejuvolněnější tři roky kariéry.

Reprezentační rána

Jičínská pohoda dala zapomenout na Jelínkovy reprezentační spory. „Nároďák je horké téma. Nic velkého jsme nedokázali. Měli jsme smůlu. Rozpadlo se Rusko a Jugoslávie. Ze dvou super týmů jich vzniklo dvanáct. Reprezentace po pádu komunismu fungovala jako za minulého režimu. Hlídali nás a na všechno jsme potřebovali povolení. To mi vadilo, což trenéři těžce nesli," krčí rameny.

Kvůli upřímné povaze dostal v reprezentaci před Eurem 1990 padáka. A to byl nejlepší střelec mužstva. „Trenér mě v kvalifikaci s Francií nenechal hrát druhou půlku. Komentátoři to nechápali a kouč na tiskovce řekl, že chtěl vyhrát obranou. To jsem nepochopil. Už je to pryč. Nepitvám se v tom," zahání zlé vzpomínky.

Ani rychlá ruka Jelínka po revoluci nedostala do americké NBA. „V mé době byla Amerika neznámá. Neuměli jsme jazyk. Jasně, charašó, jenže rusky se tam nedomluvíš. Znali jsme NBA jen z časopisu, co někdo dotáhl z Mnichova. Navíc jsme za sebou neměli lidi, co by nás tlačili. Nikdo nám trhy neotevřel. Mohli jsme hrát jako Paganini, ale nebyli jsme ve správný čas na správném místě," uvědomuje si.

Přesto Jelínka nemrzí, že si NBA nevyzkoušel. „Michael Jordan, Scottie Pippen? Ti byli jinde. Snil jsem o Madridu. To mě štve, že jsem se tam nikdy nedostal. Se Zbrojovkou jsme s nimi dostali o třicet doma, o čtyřicet venku," smutní.

Po konci kariéry trénoval reprezentační dorost, v akademii ve španělském Las Palmas a naposledy před třemi lety v Basketballu Brno. „Teď učím na základce a mám volno, když chci. Dostal jsem k pětačtyřicetinám skvělý dárek, civilní život. Užívám si ho plnými doušky. Žena se mě ptá: Co budeme dělat v sobotu? Odpovídám jí, že jedu na zápas. Ona odvětí: Pepane, prober se, už nikam nejedeš," dodává muž, jehož syn David momentálně táhne českou reprezentaci.

Basketbalista Josef Jelínek.Josef Jelínek

Narozen: 30. prosince 1966 v Kutné Hoře

Sport: basketbal (křídlo)

Výška a váha: 197 cm, 94 kg

Hráčská kariéra: Kutná Hora, Zbrojovka Brno, Klosterneuburg (Rak.), Vyšehrad, Stavex Brno, Kunín, Nymburk, Kroměříž, Podolí, Chomutov, Houseři Brno, Husovice Brno

Trenérská kariéra: Basketbal Brno, reprezentace ČR (U-16, U-18), Liberec (U-18), Las Palmas (Šp.)

Úspěchy: 7x mistr první ligy (5x Brno, 1x Kunín, 1x Klosterneuburg), 2x Basketbalista roku, 6x nejlepší střelec ligy

Zajímavost: nejlepší střelec české historie 11 737 bodů v nejvyšší soutěži

Rodina: manželka Radka, dcera Petra, syn David

Autor: Marek Těšík

30.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Ideální teplota pro výrobu čokolády? Patnáct až dvacet stupňů

Kuřim /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Žena v bílém oblečení s čepicí na hlavě obsluhuje stroj, ve kterém se čokoláda nahřívá, aby se z pevných kuliček stala tekutina pro nalévání do forem. K přístroji si musí vylézt na štafle, odkud kousky belgické čokolády sype dovnitř. Hmota se musí neustále míchat. Další zaměstnankyně obsluhuje stroj s mnoha tryskami, ze kterých neustále v intervalech asi třiceti sekund vytéká čokoláda. Umisťuje pod ně formy a poté dává na váhu. Ve formě je podle velikosti vždy několik stejných tvarů. Třeba stromky se vyrábí po dvou, zato malá autíčka po patnácti. Výrobě čokolád ve firmě Fikar se věnuje další díl seriálu Rovnosti nazvaného Za zavřenými dveřmi.

AKTUALIZOVÁNO

Doprava na Zvonařce zkolabovala. Autobusy se opožďovaly i o hodinu

Brno – I desítky minut v kolonách. S takovým zdržením museli počítat řidiči, kteří ve středu odpoledne projížděli ulicemi Zvonařka a Plotní. Kvůli vážné dopravní nehodě a jejímu následnému vyšetřování doprava v ulicích zkolabovala. Auta, autobusy i tramvaje linky 12 uvízly v kolonách. Situace se zlepšila až před půl sedmou hodinou večer.

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies