VYBERTE SI REGION

Růžičkova odyssea: z cihelny až na olympiádu

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/ - Majitel bronzových medailí z Londýna 1948 vzpomíná na Jana Gajdoše, australský balíček čokolády a těší se na kávu s Danou Zátopkovou.

30.9.2010
SDÍLEJ:

Bývalý slavný gymnasta Zdeněk Růžička.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Příběh Zdeňka Růžičky připomíná pohádkový scénář. Talentovaný závodník se prodere do velkého gymnastického světa, ale než se naděje, přijde krize. Nacisté rozpráší Sokol a sportovce pošlou na nucené práce.

Druhá kapitola Růžičku zastihne s olympijskými medailemi na krku, ale ejhle. Přichází zápletka číslo dvě. Komunisté rodákovi z Ivančic seberou pas a šťastný konec přijde až za čtyřicet let. Teď úspěšného reprezentanta zdobí cena Českého olympijského výboru a se ženou se těší na návštěvy legendární Dany Zátopkové. „Jezdí k nám na kafe a buchty. S manželkou se chystají do lázní. Dana je zvyklá, že ji Tina nechá chrápat. Jejda, to asi nemám prozrazovat, že?,“ směje se pětaosmdesátiletý bývalý československý gymnasta.

Růžička začínal i s bratrem Jiřím cvičit v Sokolu pod dohledem otce a strýce Hynka. Otec byl starosta Sokola Tetčice, se kterými je Růžičkova rodina dodnes úzce spjata. Jako první ivančický gymnasta dokonce vyjel na celostátní soutěž. „Na konci třicátých let jsem se dostal na školu do Brna, kde byl můj třídní učitel Gustav Hrubý. Hodně mi tenkrát pomáhal,“ vzpomíná na člena vítězné sestavy z mistrovství světa 1938 a vstřícného pedagoga.

V brněnských tělocvičnách se budoucí opora reprezentačního týmu potkala i s další československou ikonou, Janem Gajdošem. „Přišel za námi a každému podával ruku. Já jsem z něho byl tak vytřeštěný, že jsem jenom stál a ruku zapomněl napřáhnout,“ culí se Růžička, který Gajdoše uznával jako velký vzor.

„Byl to fajn člověk. Možná trošku prudší povahy, než se tehdy vědělo. Když učil a naštval se, házel po studentech i klíče,“ doplňuje s úsměvem.

Jenže už o dva roky později to s kariérou československého sportovce vypadalo zle. Nacisté zrušili Sokol a gymnasté zůstali bez tělocvičny. „Přestoupili jsme do DTJ Brno, ale trénink za moc nestál. Byl jsem nuceně nasazený tři roky v Zastávce u Brna a cvičili jsme v Tetčicích v cihelně. Pomáhal nám Dalibor Veverka a na statku jsme se učili salta,“ vypráví energicky muž, který vynikal všestranností a silovými předpoklady.

Po válce Růžička studoval keramickou průmyslovku v Plzni, kde trénoval na závody pod pěti kruhy. Olympijský Londýn v roce 1948 znamenal vrchol kariéry brněnského gymnasty.

Tehdy třiadvacetiletý reprezentant vybojoval bronz na kruzích a v prostných. „Je to výjimečný a v současnosti asi nedostižný výsledek, ale my jsme závodili v jiné době. Dnes je to věda a některé cviky jsou úplně proti fyzikálním zákonům,“ upozorňuje.

Československá gymnastika hrála už od dvacátých let ve výsledkových listinách prim a držela se na předních pozicích. „Nikdy jsme nepoužívali podpůrné prostředky. Později jsme viděli americké kulturisty a říkali si, hergot, jak je tohle možný. Každý z nás chtěl vyniknout a ostatní se ho snažili dohnat. Bylo v tom jen nadšení a dřina,“ vysvětluje.

Alois Hudec. Jméno olympijského vítěze z Berlína, na kterého Růžička nedá dodnes dopustit. I s touto legendou se na žíněnkách setkal. „Byli jsme na závodech v Dánsku a kluci se kvalifikovali do Ameriky. I já měl naději, ale nakonec jsem nejel. Ostatní mi říkali: „Seš mladej. Do Ameriky pojedeš ještě mockrát.“ No a já čekal dalších čtyřicet let,“ trpce se usměje.

Růžička okusil olympijskou atmosféru ještě v Helsinkách a v Melbourne. Medaile už ale nezazvonily. „Už před Melbourne jsem dělal mistra v Tetčicích v cihelně. Odpoledne jsem jezdil na trénink, o půlnoci zase zpět a na šestou ráno opět do cihelny. Nešlo to vydržet dlouho. Naštěstí mě litoval vedoucí a propustil mě,“ pokračuje ve vyprávění.

Za koncem aktivní kariéry úspěšného gymnasty stála možná nenápadná drobnost. Totalitní režim ale smolnou australskou epizodu za detail nepovažoval. „Když jsme odjížděli z Melbourne, přišli se s námi rozloučit emigranti. Nesměli jsme se s nimi stýkat, ale já udělal to, co by udělal každý normální člověk,“ komentuje Růžička událost, kdy krajané reprezentantům přinesli na loď cigarety, čokolády a žvýkačky.

Nikdo se balík ale neodvážil převzít. „Šel jsem já. U schodů na přístavní molo stál hlídač a nechtěl mě pustit. Odstrčil jsem ho. Na cestě zpět se mi v tom vrtal, ale já ho zase odstrčil,“ popisuje.

Celá výprava se z Austrálie vrátila domů. Například Maďaři na tom byli jinak. „Odletěli do Vídně a rozutekli se do světa. Nám pak vedení strhlo kapesné,“ směje se.

O půl roku později gymnasta čekal před odjezdem na závody do Francie na pas marně. Vzpomněl si tak na australské molo. „Rozumné vysvětlení nepřišlo a já v reprezentaci skončil. Sekretář mi nabídl trenérský post v Brně a já to vzal,“ uzavírá jednu kapitolu života.

Statistiky nabízí jméno Růžička v kolonkách překvapivě často. Gymnastova švagrová Věra zvítězila na olympiádě v Londýně v soutěži družstev. Olympijské stříbro a bronz má ve sbírce i Růžičkova žena Matylda, která závodila pod dívčím jménem Šínová.

Bývalá hvězda československého sportu vychovala řadu mladých gymnastů. Růžička trénoval až do začátku devadesátých let, pracoval na obnově Sokola Brno I, kde byl až do roku 2004 starosta. „Věnoval jsem se sportu celý život a dělal jsem to, co mě bavilo. V důchodu jsem teprve pět let. Současnou gymnastiku sleduji s lítostí. Sokol se už nikdy stoprocentně nevrátí. Byla to pro všestranný sport nejlepší organizace,“ zalituje trojnásobný absolutní mistr republiky, který české gymnastice do budoucna přeje lepší úspěchy.

Když Sokol Brno I pořádá v hale v Kounicově ulici závody, Růžička mezi diváky chybí málokdy.

Zdeněk Růžička

Narozen: 15. dubna 1925 v Ivančicích
Disciplína: Sportovní gymnastika
Klub: Sokol Brno I
Největší úspěchy: LOH 1948 Londýn – bronzová medaile na kruzích a na prostných, LOH 1952 Helsinky – 6. místo v družstvech, LOH 1956 Melbourne – 4. místo v družstvech , MČsR 1948, 1954, 1956 – absolutní mistr republiky, MS 1954 Řím – páté místo v družstvech, ME 1955 Frankfurt – 5. místo na bradlech, Cena Fair play Českého olympijského výboru, Sportovní síň slávy města Brna
Kariéra: 1947 – 1957 – reprezentační družstvo Československa, 1958 – 1989 – trenér brněnských oddílů, do roku 2004 – starosta Sokola Brno I
Zajímavost: Růžičkova švagrová Věra získala na olympiádě v roce 1948 zlatou medaili v družstvech, manželka Matylda stříbrnou a bronzovou medaili v družstvech

Autor: Marek Těšík

30.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Stavební společnost OHL ŽS propouští zaměstnance. Řádově desítky lidí

Brno - Brněnská stavební společnost OHL ŽS, který byla v roce 2015 v půlmiliardové ztrátě, propouští zaměstnance. Řádově jde o desítky lidí. Firma zeštíhluje i svoje vedení, od ledna má novou organizační strukturu. Společnost také mění svoji strategii a chce se více zaměřit na tuzemsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies