VYBERTE SI REGION

Šafářová: Češi často vytahují jen negativa. To je špatně

Prostějov /ROZHOVOR/ - Brněnská tenistka Lucie Šafářová se prokousala na třiatřicáté místo světového žebříčku, vyměnila trenéra, užila si Turnaj mistrů a nenechá se rozhodit pesimistickou náladou.

27.12.2010
SDÍLEJ:

Lucie Šafářová.Foto: ČTK

Paříž, Madrid, Bastad a Quebec. To jsou města, kde se letos Lucie Šafářová blýskla nejvýrazněji. Třiadvacetiletá tenistka si zahrála jednou finále a třikrát se dostala mezi kvarteto nejlepších hráček.

Česká jednička zakončila rok s osmadvaceti výhrami ze čtyřiapadesáti zápasů, v listopadu načala spolupráci se srbskou trenérkou Biljanou Veselinovičovou a vyhlíží únorový Fed Cup na Slovensku. „Mrzí mě Grand Slamy. Moc mi nevycházely a uhrála jsem lepší zápasy na menších turnajích,“ ohlíží se brněnská rodačka a třiatřicátá hráčka světa.

Máte taky dojem, že každý rok uteče rychleji, než ten předchozí?
Mám. Člověk se ani nestačí zastavit a ohlédnout a rok je hned pryč. Čas hrozně ubíhá a mám někdy pocit, že kalendář vnímám podle Grand Slamů. Australian Open vystřídá Roland Garros, ani se neohlídnu a je tady Wimbledon a za chvíli sezona končí.

Četl jsem, že téměř čtvrtina Čechů vnímá uplynulý rok negativně. Patříte k nim?
Vážně? Takový pocit fakt nemám.

Myslíte, že jsme národ pesimistů?
Těžko říct. Koukněte se na Američany. Ti o sobě neřeknou nic negativního. Všechno je pořád úžasný, nejlepší a jsou samý úsměv. Je to někdy velký extrém. Češi se podhodnocují a soustředí se jen na špatné momenty, o kterých mluví. Z generace na generaci ale vnímám posun. Starší lidé si v životě prožili dost negativních zkušeností, mladí mají větší nadhled. Na Američany v úsměvech nemáme, ale nesmíme z paměti vytahovat jen špatné věci.

A jakou věc letos z paměti vytáhne Lucie Šafářová?
Asi semifinále v Madridu. Dostala jsem se v turnaji daleko i přes účast veškerých nejlepších hráček. Tenhle úspěch mi ve vzpomínkách zůstane vysoko.

Sezona se vám tedy vydařila?
Posunula jsem se na žebříčku na třiatřicáté místo, takže v tomhle ohledu jsem spokojená. Na druhou stranu mě mrzí výsledky z velkých turnajů. Grand Slamy mi moc nevycházely a uhrála jsem lepší zápasy na menších turnajích.

Cítíte se na nich lépe?
Obvykle tam nepřijedou všechny elitní hráčky ani holky z top desítky žebříčku. Jenže pro mě jsou příjemnější hlavně proto, že mají pohodovější atmosféru. Nejsou tak hektické. Sedli mi i větší turnaje v Madridu nebo Římě, kde jsem porazila tenistky světové dvacítky. Krůček po krůčku se snad propracuju v podobném duchu i ke Grand Slamům.

Pomůže vám k tomu změna trenéra?
Snad se výsledky dostaví. Můj dlouhodobý cíl je dostat se do první světové dvacítky.

Proč Patrika Navaru nahradila Biljana Veselinovičová?
Patrik je fajn člověk a moc mi pomohl. Chtěla jsem zkusit trénovat s někým zkušenějším. S někým, kdo pracoval s dobrými hráčkami. Přála jsem si najít k sobě profíka, který mě posune výš. Cítila jsem, že musím vyzkoušet něco nového a sáhla jsem po zahraničním trenérovi.

Jak jste se dali dohromady?
Agentura, která mě v zahraničí zastupuje, mi poskytla kontakty. Dostala jsem tip na Biljanu, se kterou jsme vyzkoušely týden spolupráce. Sedly jsem si a máme shodné představy. Jsme tak pro další sezonu už domluvené.

Jaké to jsou představy?
Zaměříme se na kondici. Potřebuju zesílit fyzicky. Pracujeme na servisu, na returnu a na přechodu na síť, který musím zlepšit. Je toho víc. V tenisovém životě člověk už nic moc nového nevymyslí, ale struktura mého nového tréninku je trošku odlišná od těch předešlých.

Lepší fyzička vás má ochránit před častým zraněním?
Doufám. Když jsme si s Biljanou poprvé sedly, vyprávěla jsem jí o sobě. Hned mi řekla, že se první rok zaměříme hlavně na fyzičku, abych nebyla v jednom kuse zraněná. Navázaly jsme na trénink Davida Vydry a já jsem už teď na soustředění na Tenerife šla bez větších problémů silovější trénink. Trénovala jsem víc hodin, než jsem si dosud troufla. Snad to bude pro moji kariéru správný klíč.

Poprvé vás trénuje žena.
Tenista je s koučem čtyřiadvacet hodin denně a musí si s ním po lidské stránce rozumět. V tom je jedno, jestli jde o muže či ženu. Spolupráce se ženou je ovšem odlišná od mužského trenéra. Ženské jsou si podobné. Nemusíme nic říkat a jedna druhou chápe. S Biljanou je navíc sranda a jsem ráda, že jsme se potkaly.

Slyšel jsem, že ve hře o post trenérky byla i Jana Novotná. Je to pravda?
S Janou jsem v kontaktu a pořád spolu mluvíme, ale o trénování jsme se zhruba před měsícem konkrétně nebavily. Jana má spoustu vlastních aktivit, které bychom s mým tenisovým kalendářem skloubily asi velice těžko. Nevím, jestli by se Janě chtělo se mnou všude cestovat.

Cestujete za tenisem hodně. Měla jste dovolenou?
Letos ne. Byla jsem se podívat za Tomášem (Berdychem, pozn. red.) na Turnaji mistrů a z Londýna jsme letěli hned na soustředění na Tenerife.

Takže jste si neužila žádné akvaparky, které máte ráda?
Tobogany si přece neodpustím, vždyť jsme byli na Tenerife. (Úsměv) Vodní park nám neutekl a pořádně jsme se vyřádili.

Mě londýnský Turnaj mistrů nadchnul atmosférou. Jak se líbil vám?
Mě taky. Hala byla úžasná. Světelný design neměl chybu. Když kluci hráli, světla brala jenom kurt a publikum bylo ve tmě. V pauze zase potemněl kurt a ve světle byli diváci. Prostě senzační efekt. Na tribunách sedělo vždycky osmnáct tisíc lidí a mě naskakovala husí kůže.

Všechny zápasy navštívil Diego Maradona. Všimla jste si ho?
Jezdila jsem jen na Tomášovi zápasy a jiné jsem kvůli vlastnímu tréninku neviděla, takže jsem v hale zase tolik času netrávila. Bylo tam údajně dost zajímavých hostů a Maradonu jsem viděla.

Váš přítel Tomáš Berdych skončil na konci sezony na šestém místě světového žebříčku. Sledovala jste i ostatní české tenisové kolegy?
Jasně. Klukům se znovu povedl Davis Cup, zazářila Petra Kvitová, která hrála semifinále Wimbledonu. Je toho víc.

A i jiné sportovce?
Po očku ano. Nemusím mluvit jen o tenise. Klapla zimní olympiáda, hokejisté překvapili na mistrovství světa, basketbalistky byly stříbrné. Na to, jaká je republika malá země, má hromadu úspěchů v různých odvětvích. Všichni na sportovce můžeme být pyšní.

Víte, který sportovní moment letos zaujal mě?
Povídejte.

Rekordně dlouhý jedenáctihodinový zápas ve Wimbledonu, kdy v pátém setu John Isner porazil Nicolase Mahuta až 70:68.
To mě taky. Šlo o neuvěřitelný historický moment. Zápas jsem sledovala. Chtěli jsme jít ze stadionu několikrát pryč, že už nekonečná bitva musí každou chvíli určitě skončit. Nakonec jsme vydrželi do prvního přerušení. Je to šílená událost. Myslím, že se už nikdy nepotkají dva hráči, kteří mají podobnou výkonnost a navíc vydrží bojovat naplno takhle dlouho. Celou dobu totiž oba drželi svůj tenis na stejné úrovni. Vážně je to velká zajímavost.

Hned v únoru vás čeká Fed Cup se Slovenskem. Myslíte už na reprezentaci?
Určitě. Po reprezentaci pokukuju. Chceme minimálně zopakovat loňský výsledek.

Nebojíte se, že po dvou postupech do semifinále jsou fanoušci příliš namlsaní?
Nastavily jsme laťku asi vysoko, že? (Úsměv)

Ano.
Když si s myšlenkami o tlaku budu hrát, zblázním se. Přiznám se na rovinu. Tisk moc nečtu, takže na mě všechno doléhá méně. Jdu na kurt s tím, co umím a vydám ze sebe všechno. Potom si přečtu, že jsem byla marná. To mě jen rozhodí.

Jaké jsou Slovenky soupeřky?
Se Slovenkami se potkáváme často. Mají silný tým a čekám obtížný duel. Duo Hantuchová a Cibulková patří do světové dvacítky. Teď je navíc požene domácí publiku. Daniela je dlouhodobě ve špičce a Dominika teď hraje svůj nejlepší tenis. Dominika se při hře dobře se pohybuje a málo kazí. Dostává vždycky soupeřku pod tlak. Musíme si dát pozor.

Takže Slovenky neberete jako přijatelného protivníka?
To ne. Každý tenista má oblíbené a neoblíbené soupeře. Slovenky jsou pro mě hráčky, se kterými se potkávám raději.

Naposledy jste Slovensko v roce 2007 ve druhé světové skupině porazily 5:0.
Už jsou ty tři roky? Připadá mi to, jako včera. Stejný výsledek si přeju i tentokrát. Jenže to se čekat nedá. Soupeřky jsou elitní hráčky.

Vás tehdy v Brně vyřadilo zranění. Máte teď o to větší motivaci?
Jsem ve Fed Cupu ráda a těším se na každý zápas. Nehraje roli, že jsem v duelu se Slovenskem kvůli zdraví nenaskočila. Chuť mám velkou.

Těší vás, že do Bratislavy nemusíte cestovat daleko?
To je velká výhoda. Když se letí do Austrálie nebo do Číny, nikdo není nadšený. Vždyť už tak si letišť užíváme až dost. Teď sedneme do auta a jedem po dálnici hodinu až na místo. Slovensko je super.

Letištím v závěru roku stejně neuniknete. Odlétáte do Austrálie opět před Silvestrem?
Ano. Honem do příjemného tepla. Vezmu si trenky a triko a se šampáněm v ruce počkám na půlnoc. Turnaj v Brisbane startuje hned 3. ledna, potom přejedu do Sydney a následuje Australian Open.

Co přejete českému tenisu do nové sezony?
Přeju, aby se do první stovky propracovalo víc juniorů. Je hezké potkávat české tenisty na turnajích a vědět, že jsme to my, kdo je úspěšný.

Lucie Šafářová
Narozena: 4. února 1987 v Brně
Sport: tenis
Klub: TK Agrofert Prostějov
Trenérka: Biljana Veselinovičová
Kariéra: profesionálka na okruhu WTA od roku 2002
Nejlépe v žebříčku: 22. místo v srpnu 2007
Vzor: Steffi Grafová, Lindsay Davenportová
Největší úspěchy: 2005 – 1. místo Estoril, Forest Hills, 2006 – 1. místo Gold Coast, 2008 – 1. místo Forest Hills
Letošní úspěchy: finále v Paříži, semifinále v Madridu, Bastadu a Quebecu, semifinále Fed Cupu
Letošní bilance: 28 : 26

Autor: Marek Těšík

27.12.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies