VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sálová cyklistika? Z československé chlouby sport na okraji zájmu

Brno – Výstavní sport Československa. Tak lidé před pádem komunismu hovořili o sálové cyklistice. O tom svědčí nejen dvacet titulů brněnských bratrů Jana a Jindřicha Pospíšilů v kolové. Nyní opomíjenému sportu se věnovala spousta lidí a hltala jej spousta diváků. Kdysi slavný český sport v současnosti strádá.

20.11.2014
SDÍLEJ:

Bratři Jan a Jindřich Pospíšilové v dobách své největší slávy.Foto: ČTK

„Je nás hrozně málo. V České republice funguje pouze šestadvacet oddílů," stěžuje si Jindřich Pospíšil, předseda komise sálové cyklistiky a starší z hvězdného bratrského dua.

O úpadku napovídá i fakt, že mistrovství světa, které hostí od pátku až do neděle Brno, nepřenáší živě žádná česká televize. „Nedaří se nalákat mládež do tělocvičen. Nemají zájem o sport. Roli hraje i peněžní náročnost a to, že mladí chtějí hned úspěch. Sálová cyklistika představuje dřinu a výsledky se dostaví až za několik let," zmiňuje mladší z bratrů Jan Pospíšil.

Medaile z MS
- Počet medailí českých a československých sálových cyklistů z mistrovství světa: 35 zlatých, 30 stříbrných a 49 bronzových medailí
- Nejvíc titulů z MS: 20 – Jindřich a Jan Pospíšilové, kolová (1965, 1968 – 1988, 5 – Anna Matoušková, krasojízda jednotlivkyň (1974, 1975, 1976, 1977, 1979), 3 – Martina Štěpánková-Trnková, krasojízda jednotlivkyň (1998, 1999, 2002)
- Poslední zlatou medaili pro Českou republiku z mistrovství světa získala v kolové dvojice Jiří Hrdlička a Radim Hasoň v roce 2008.

Vedle členské základny chybí i kvalifikovaní trenéři. „Sálová cyklistika patří mezi neolympijské sporty. Podpora od Českého svazu cyklistiky je minimální. Z toho trenéry nezaplatíme. Bojoval jsem o založení Sportovního centra mládeže, ale neuspěl jsem," líčí Jindřich Pospíšil.

„Vedle trenérů chybí i zázemí, je to okrajový sport," přidává Martina Trnková, která posbírala tři světové tituly z krasojízdy pod dívčím jménem Štěpánková.

Mezi velmoci patří v sálové cyklistice Německo, Rakousko a Švýcarsko. Jejich členská základna se s tou českou nedá srovnávat. „Mají lepší koncepci. Například ve Švýcarsku lákají děti skrz volitelné sporty ve škole. Mají tak šanci si leccos vyzkoušet. Každý rok u mě z těchto náborů zbyli dva nebo tři talenti, kteří pokračovali," popisuje Jan Pospíšil, který v alpské zemi dlouhá léta trénoval.

I přes viditelný ústup ze slávy česká sálová cyklistika stále drží krok s nejlepšími. Hráči kolové Pavel Šmíd a Petr Skoták ovládli poslední letošní závod Světové poháru, kde startovaly nejlepší dvojice. „Ve světě se diví, co s tak málo lidmi dokážeme. Pokud však bude pokračovat současný trend, výkony půjdou stále níž," varuje předseda komise. „Jsem z toho nešťastný," dodává.

Poměry se hodně změnily, bratři Pospíšilové by si však na dnešní konkurenci v kolové věřili. „V naší éře jsme hráli o třídu líp než ostatní. Teď bychom soupeřili s nejlepšími vyrovnaně," myslí si Jindřich.

„Ve čtyřiceti letech bychom jim hravě konkurovali," doplňuje bratra Jan Pospíšil.

Za nás byly tělocvičny nacpané, říká legendární Jindřich Pospíšil

Brno – Snaží se bojovat. Dvacetinásobný mistr světa v kolové Jindřich Pospíšil vede českou sálovou cyklistiku, která postupně upadá v zapomnění. Jako neolympijskému sportu se jí dostává minimální podpora.

To se projevuje v členské základně i v počtu trenérů. „Za naší éry se někteří zájemci nedostali ani do tělocvičny na trénink, takový zájem o kolovou byl," vzpomíná dvaasedmdesátiletá brněnská ikona.

V čem se nejvíc změnily podmínky pro sálovou cyklistiku od vaší éry?

Za nás byly neolympijské sporty podporované i tím, že těm nejlepším se nahradila část pracovní doby. To umožňovalo dvoufázový trénink. Dnes závodníci pracují často až do večera a na trénink nezbývá čas. Navíc jsme s bratrem objížděli spoustu turnajů, kde jsme se potkávali s těmi nejlepšími. Častější konfrontace se světovou špičkou dnes schází.

Jak se změnila členská základna?

O kolovou byl dřív enormní zájem. Kolikrát se ani zájemci nedostali do tělocvičny, aby mohli trénovat. Navíc stát podporoval mládežnické trenéry. O talenty tak nebyla nouze. Dnes je to úplně naopak. Na trenéry nejsou peníze. Snažíme se tomu čelit. Stále jsou zde lidi, kteří dělají sálovou cyklistiku srdcem. Jen díky tomu se nám daří obstojně držet krok se světovou špičkou.

Představuje v současnosti větší problém nedostatek trenérů, nebo dětí?

U trenérů to začíná. Když není někdo, kdo se závodníkovi pravidelně věnuje, jeho zájem opadá. Řada oddílů se snaží, ale dost nám to hapruje.

Věříte ve zlepšení současné situace?

(Smích) Dokud se u vedení českého sportu neobjeví lepší přístup k neolympijským odvětvím, nevidím možnost řešení nynějšího stavu.

Autor: Jan Pařík

20.11.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
1

Studie o poloze vlakového nádraží v Brně se zpozdí o dva měsíce. Kvůli přestupům

Ilustrační foto

Na jihu Moravy padly rekordní teploty. Meteorologové naměřili přes 21 stupňů

Kometa má samá skvělá jména, říká před semifinále proti mateřskému klubu Jarůšek

Hradec Králové, Brno - Poprvé v historii si hokejisté Hradce Králové zahrají semifinále play-off extraligy. Ve středu se na svém ledě v prvním utkání série postaví Kometě Brno. Útočníka Richarda Jarůška čeká zajímavý souboj proti mateřskému klubu, za který ale v prvním týmu nikdy nehrál.

Hodina cvičení denně? Po skákání na trampolínách sotva udržela kartáček na zuby

Brno /NA VLASTNÍ KŮŽI/ - Dva měsíce. Každý den hodina cvičení. Bez přestávky. Jako asistentka v redakci Brněnského deníku Rovnost jsem se rozhodla sedavé zaměstnání vyvážit dvouměsíční výzvou v tělocvičně a bojovat o změnu postavy.

Kometě budou lidé fandit hlavně v hospodách. Veřejná projekce se zatím nechystá

Brno – Ve středu odstartuje v královéhradecké hokejové aréně semifinálová série Tipsport extraligy. Domácí Mountfield HK poprvé hostí Kometu a v Brně po delší pauze znovu začíná hokejová horečka. Brněnský deník Rovnost zjišťoval, jestli budou fanoušci moct podpořit brněnský tým před velkoplošnými obrazovkami, které byly v minulých sezonách na náměstí Svobody či na Moravském náměstí.

Samořízené automobily by se mohly testovat na dálnici D2

Vozidla bez řidiče by se do budoucna mohla v provozu testovat na dálnici D2 mezi Brnem a Bratislavou. Na dnešním jednání se na tom shodli ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a místopředseda slovenské vlády pro investice a informatiku Peter Pellegrini se zástupci automobilového průmyslu a mobilními operátory.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies