VYBERTE SI REGION

Šavlista Wachsberger o olympiádě: Pracuji na psychice, abych výkonnost potvrdil

Brno /BRAZILSKÝ SEN/ – Sportovnímu šermu se věnuje čtrnáct let. První polovinu při tom používal fleret, až v sedmnácti přešel k šavli. Právě v této disciplíně je momentálně úřadující mistr České republiky. V zápasech využívá svého menšího vzrůstu, rychlosti a šikovnosti a také zkušeností z fleretu.

20.3.2016
SDÍLEJ:

Petr Wachsberger.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

O jeho výsledcích však mnoho lidí neví, jelikož české šermířství patří k méně sledovaným sportům. Po letošní olympiádě se to může změnit. „Je skvělé, že už teď máme jedno místo na hrách po dvaceti letech jisté. Když nás pojede víc a podaří se nějaký dobrý výsledek, přiláká to k našemu sportu hodně lidí. Kvalifikace se navíc uskuteční takřka v domácím prostředí, čehož chci využít, " připomíná čtyřiadvacetiletý brněnský šavlista, že o místo pod pěti kruhy zabojuje v dubnu v Praze.

Po sedmi letech u šermu jste měnil zbraň, co se stalo?

Šlo o neshody s trenérem fleretu. Nedostávalo se na mě místo při výjezdech na turnaje v zahraničí. Ve stejné době navíc přišel do Brna můj současný trenér šavle. Po sezoně, kdy jsem dělal obě zbraně, jsem kompletně přešel k šavli.

Můžete laikům popsat rozdíl mezi zbraněmi?

Zatímco šavle je sečná i bodná zbraň, takže soupeře můžu zasáhnout hrotem i celou plochou čepele, kord a fleret jsou pouze bodné, platí tedy zásah pouze hrotem. Šerm se šavlí je tak rozhodně nejrychlejší a nejdynamičtější. Druhý zásadní rozdíl je zásahová plocha. U kordu je to kompletně celé tělo, u fleretu pouze trup bez rukou, se šavlí pak platí zásah do horní poloviny těla včetně masky.

Nelitujete dnes změny z fleretu na šavli?

Naopak. Šavle mě začala bavit daleko víc. Můžu při ní využít toho, že jsem malý a tím rychlejší než mí vyšší soupeři. U fleretu mají výhodu vysocí šermíři. Čím dál tím víc jsem proto z přechodu nadšený. (smích)

U šavle tedy můžete soupeře zasáhnout hrotem i celou čepelí, je to pro šermíře malého vzrůstu velká výhoda?

Konkrétně já toho využívám tak, že když mě soupeř zasáhne, rychle jej do jeho natažené ruky seknu. To jsem u fleretu nemohl a k vysokým soupeřům jsem se jen sotva v limitu natáhl.

Je lehčí zasáhnout soupeře seknutím nebo bodnutím?

Sekání je rozhodně typické pro šavlisty, bodání se ani tolik neučí. Díky mé zkušenosti s fleretem však umím i bodání, což mně pomáhá. Pro soupeře je to pak těžší a hůř čitelné.

V šavli platí právo útoku, tedy zásah bránícího se šermíře se neuznává. Není to ošemetné?

Bývá to často diskutované téma, je to taky moment, kdy rozhodčí nejčastěji vstupuje do zápasu a musí říct, kdo byl v útoku. Velmi často je to těžko rozluštitelné, oba šermíři si myslí, že jsou v právu a hádají se. Například po startovním signálu jdou oba protivníci vpřed a tam se těžko určuje, kdo je v právu. Rozdíly tvoří drobnosti, kterých si musí všímat rozhodčí. Kvůli tomuhle pravidlu si myslím, že lidí mají problém sportu rychle porozumět. Vypadá, že se nic neděje, ale stav je 3:1. To je pak odrazuje.

Zásahy registruje elektrický přístroj, je vždy přesný?

Bohužel není. Občas nezaznamená lehký kontakt s maskou nebo vyzkratuje dotykem obou čepelí o sebe. Pak je těžké cokoli dokazovat.

Může to tedy šermíře poškodit v rozhodující moment?

Může. A asi se to nedá ovlivnit. Jednou se mi stalo, že za stavu 14:14 (hraje se do patnácti bodů – pozn. red.) se soupeřovi po rychlém seku vypojil kabel ze šavle a světlo svítilo jenom mně, díky čemuž jsem vyhrál. Jednou mám štěstí, podruhé smůlu.

V České republice chybí specializovaná šermířská hala, jak je to velký problém v tréninku?

V Brně je dobrá hala, plně vybavená. Není tu problém nasimulovat zápas, máme planše i aparát zaznamenávající body. To není největší problém tréninku u nás.

A co tedy?

Je tu velký problém sehnat sparingpartnera na trénování. Šavlistů je v České republice hrozně málo na vysoké úrovni. Jeden zásah v zápase trvá třeba dvě sekundy a na tuhle rychlost si musíme zvyknout. Proto jezdím za přípravou do zahraničí, abych udržoval vyšší kvalitu a mohl se dál zlepšovat.

Kam konkrétně?

Nejčastěji do Polska nebo Itálie. Někdy vyrážím na dva dny, většinou ale na týdenní soustředění. Zejména před většími mezinárodními akcemi, abych si zvykl na rychlejší tempo soubojů.

Co je ve vašem sportu nejstěžejnější – strategie, psychika nebo fyzička?

Hodně důležitá je psychika, což jsem se už několikrát přesvědčil. Jsem schopný podávat stabilní výkony na vysoké úrovni, ale když přijedu do zahraničí, jsem nervózní nebo přemotivovaný, což mě svazuje. Nesmí se však zapomínat na fyzickou přípravu, jelikož šavle je o rychlosti, potřebuju do pohybu dostat sílu i výbušnost a zároveň vytrvalost, abych vydržel běhat tam a zpět. Je to vlastně všechno dohromady, nic se nedá upozadit. (smích)

Loni jste se stal mistrem České republiky, co vás brzdí od top výsledků na světových turnajích?

Pravděpodobně právě psychika. Například Italové si nepřipustí, že můžou prohrát. To nám v Česku nejde, nevím proč. (smích)

Při zápasech vyrážíte s pravou nohou napřed. Vnímáte, na jakou stranu se pohybuje soupeř, a přizpůsobujete tomu taktiku?

Víc je rozhodně praváků, takže to moc často neřeším. U šavle to takový problém navíc není. Jen některé naučené akce nemusejí vycházet. U dalších zbraní mívají spíš leváci výhodu, protože jsou zvyklí šermovat s praváky.

Sportovní šerm v České republice patří k méně sledovaným sportům. Co to může zlepšit?

Myslím, že malý posun už náš sport zaznamenal v roce 2012, když David Svoboda v Londýně získal zlato, protože jednou z disciplín v moderním pětiboji je šerm kordem. Jakékoli další mezinárodní úspěchy můžou jen pomoct našemu sportu.

Česká šermířská výprava má nyní jednoho jistého zástupce pro olympiádu. Myslíte si, že po velkém úspěchu může následovat boom, jaký v posledních letech zažil například biatlon?

Věřím, že ano. Už teď je skvělé, že po dvaceti letech bude mít Česká republika zástupce na olympiádě v šermu (v Atlantě roku 1996 to byl kordista Roman Ječmínek – pozn. red.). Pokud nás bude víc a dostaví se nějaký dobrý výsledek, udělá to sportu skvělé jméno. Lidi si v takový moment chtějí vše vyzkoušet a přiláká to i děti.

V Riu má jistou účast Alexander Choupenitch, v souvislosti se šermem se teď mluví jen o něm. Necítíte se trochu v jeho pozadí?

Mám to tak už od fleretu, kdy byl o kategorii níž, ale tím, že byl lepší, se mluvilo jen o něm. Nicméně na to jsem si už zvykl. Křivdu kvůli tomu necítím, protože nemám tak dobré výsledky jako on. Na druhou stranu to má i pozitiva. Neočekávají se od nás takové výsledky a není na nás vytvářený nějaký přehnaný tlak.

Volali jste si po jeho úspěchu a hecoval vás před kvalifikací?

Nevoláme si, většinou si pogratulujeme až k úspěchům. Občas se i potkáváme na tréninku v Brně, ale nijak se nehecujeme. Navíc si myslím, že ještě slaví. (smích)

Vás čeká kvalifikace za měsíc, přičemž nejlepší šavlisté světa na ní nebudou. Cítíte velkou šanci na úspěch?

Snažím se pracovat na psychice, nechci být nervózní. Uskuteční se totiž v Praze, což bude takřka domácí prostředí. Pojedou tam se mnou kamarádi z oddílu i rodina. Avšak i přesto, že nejlepší už mají místo jisté a na některé se nedostane, konkurence bude velká. Nicméně oproti minulé olympiádě je to velká šance.

Účast na olympiádě by byla maximum, nebo pomýšlíte na nějaké umístění?

Olympiáda je pro šermíře rozhodně vrchol a dostat se na ní už je takový malý zázrak. Na ní se ale už může stát cokoli, není to takový tlak. Někdo může mít špatný den, rozhoduje aktuální rozpoložení.

Ze všech stran slýcháme, že v Brazílii je velká kriminalita. Organizátoři olympijských her však tvrdí, že v létě zajistí sportovcům bezpečí. Máte strach z této jihoamerické země nebo vás i přesto láká?

Strach nemám. Jednak věřím, že když už byla Brazílie vybraná a organizuje olympiádu, tak si bezpečnost ve městě pohlídá a za druhé se chci podívat i do centra. Chci se podívat na sochu Ježíše nad městem, což by pro mě jakožto věřícího byl neskutečný zážitek.

Petr Wachsberger:Je mu 24 let, narodil se 2. února 1992 v Brně.
V deseti letech přišel do šermířského klubu Sokol Brno I. Jeho otec dělal karate, matka gymnastiku.
Sedm let bojoval fleretem, poté jej vyměnil za šavli, u které zůstal.
Jeho trenér je Michal Roček.
Třetí rok studuje Stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně.
Největší úspěchy:
Mistr České republiky – 2015
Dvojnásobný vicemistr České republiky – 2013, 2014
Dvojnásobný juniorský mistr České republiky – 2011, 2012
31. místo na satelitním turnaji šavlistů v nizozemském Amsterdamu – 2016
66. místo na MS juniorů v severoirském Belfastu – 2010

Cesta do Ria:Na olympiádu se kromě šestnácti nejlépe postavených šavlistů ve světovém žebříčku podívají ještě čtyři nejúspěšnější v evropské kvalifikaci. Ta se uskuteční 16. až 17. dubna v Praze. Jednotlivé země, jež nemají zástupce mezi jistými účastníky, na kvalifikaci bude reprezentovat jejich nejlepší šermíř. Za české barvy to bude právě Petr Wachsberger, jehož čeká konkurence asi dvaceti bojovníků.

ADAM HAVEL

Autor: Redakce

20.3.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kometa hledá jednodušší cestu, na ledě omezí i žabičky. Zábranský nazul brusle

Brno – Na trénincích hokejové Komety v posledních dnech přibyl jeden hlas navíc. Ne, nejedná se o novou posilu. Na své svěřence dohlížel přímo na ledě i majitel klubu a zároveň hlavní kouč Libor Zábranský, který dosud přípravu nechával na svých asistentech. „Je to persona a ví, kdy má vstoupit do kabiny a na led," oceňuje přínos hlavního muže Komety asistent Kamil Pokorný.

AKTUALIZOVÁNO

Potřetí za sebou. Lezec Ondra opět vládne brněnským sportovcům

Brno  /FOTOGALERIE/ – Každý rok překvapuje odborníky i své soupeře, co všechno dokáže. Sbírá medaile na světových šampionátech, udivuje výstupy ve skalách. A jeho úspěchu si všímají i doma, v Brně. Sportovní lezec Adam Ondra se letos tak už potřetí v řadě stal nejlepším sportovcem města Brna. Cenu převzal ve čtvrtek večer při slavnostním vyhlášení v Hotelu Voroněž.

Salon vín: titul šampiona získalo po roční pauze Zámecké vinařství Bzenec

Valtice, Bzenec – Prvenství v prestižní Národní soutěži vín České republiky slaví vinařství z Hodonínska. Šampionem expozice Salon vín pro příští rok se ve čtvrtek stal Ryzlink vlašský 2015 v pozdním sběru řady Collection 1508 Reservé ze Zámeckého vinařství Bzenec. Vítězné vinařství navázalo na úspěšnou sérii z předešlých let. „Jde o víno zlatavé barvy se zelenkavými odlesky, s vůní grepové pecky a mandlí ukazující na výbornou vyzrálost hroznů," přiblížil oceněné nejlepší víno ředitel bzeneckého vinařství Bořek Svoboda. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies