Důkaz? Na republikovém šampionátě v Podolí získal pět individuálních triumfů. Kromě své královské disciplíny stovky volným způsobem zvítězil i na motýlkových a znakařských distancích. „Asi nejvíc si cením toho motýla, kde jsem porazil Michala Rubáčka. Vůbec jsem s tím nepočítal,“ směje se do telefonu osmadvacetiletý rodák z Domažlic, který se zanedlouho vydá na svou první olympiádu.

Do startu Her zbývají necelé tři týdny. Už jste v plné přípravě?
Teďka zrovna cestuju společně s Janou Pechanovou na závody dálkařů. Ještě ani přesně nevím, co poplavu. Možná kilometr.

Takže zrovna řídíte?
Ne. (smích) Zrovna stojíme na odpočívadle a dáváme si s Janou sváču.

Na republice v Podolí jste na motýlovi porazil největšího favorita znojemského Michala Rubáčka. Dokonce jste na stovce splnil olympijský B­limit. Nebál se Michal, že mu vyfouknete olympiádu?
Před závodem jsem ho trošku popichoval. Jsme kamarádi. Těžko říct. Asi bych ho nevyšoupnul z nominace. Přece jen na té trati drží rekord on.

V poslední době závodíte ve skvělé formě. Dobře načasované…
Opravdu se to u mě vyšvihlo docela nahoru. Těším se na Peking, snad budu pokračovat v dobrých výkonech i tam.

Co očekáváte od olympiády? Asi pro vás znamená spoustu otazníků.
Možná to bude podobné jako mistrovství světa, snad ještě o něco vyhecovanější. Nevím, co čekat. Ale Jana tady naproti mě zvedá palce, že to bude super.

Účastníci Her si většinou pochvalují perfektní atmosféru v olympijské vesnici. Co očekáváte vy?
Předpokládám, že tam bude podobná nálada jako na univerziádě. Můj závod je na programu už 12. srpna. Takže budu relativně brzo hotový. Pak budu mít čas podívat se třeba i na ostatní sporty.

Startujete nakonec jen na kraulařské stvoce. V plánu byla původně i poloviční trať. Proč to nevyšlo?
Bohužel mi chyběla nějaká desetinka do limitu, takže poplavu jen stovku.

Váš trenér Zdeněk Tobiáš říkal, že když vám závod sedne, mohl byste se v Pekingu prosadit mezi šestnáctku nejlepších.
To by mi muselo opravdu hodně sednout. (smích) To by byla bomba. Ale těžko teď spekulovat. Šance samozřejmě existuje vždycky. Tak se nechme překvapit.

Je něco, čeho se v Číně bojíte?
Určitě toho smogu. Slyšel jsem, že je kvůli němu sotva vidět přes ulici. To ovzduší mě opravdu straší.

Ale plavecká hala je uzavřená. Tam by to snad vadit nemělo, ne?
No, slyšel jsem, že když halu otevřeli poprvé, tak nebylo vidět ani tam. Prostě i uvnitř zůstal ten neprůhledný smog. Uvidíme, jak to celé dopadne.

Za čtyři roky bude olympiáda ve Velké Británii. Co vy a Londýn?
Tak moc dopředu se ještě dívat nechci. Ale samozřejmě pokud budu stále plavat dobře, tak existuje šance, že se do Londýna podívám.

České plavání v posledních letech stagnuje. Proč?
Nevím. Asi protože všichni plavou rychleji. (smích) Plavecké velmoci mají určitě větší výběr. Neřekl bych, že na trénincích plaveme objemově míň. Ale poslední dobou to prostě trošku upadlo.