Pětadvacetiletá studentka Masarykovy univerzity v Brně si cestu do dějiště olympijských her zajistila výkonem při kontrolních závodech v Orlických horách. Na pětikilometrové trati volnou technikou porazila o patnáct sekund Kláru Moravcovou, která s ní o poslední letenku soupeřila. „I když závody byly na úrovní župního přeboru, přece jenom šlo olympiádu. Takže se z nich vyklubal nejdůležitější podnik sezony. Je mi pětadvacet, jedu na hry poprvé, ale možná i naposledy,“ uvědomuje si Skalníková.

Český lyžařský svaz ji tak do Vancouveru dodatečně přibral. „Tři týdny jsem vůbec nevěděla, na čem jsem. FIS (Mezinárodní lyžařská federace – pozn. red.) měnila kvóty ze dne na den. V úterý jsem najednou zjistila, že jedu, jenže hned vzápětí mě svaz poslal na sobotní kontrolní rozjížďku,“ popisuje peripetie běžkyně.

O první olympijskou účast v životě svedla bitvu s reprezentační kolegyní. „Obě jsme si chtěly splnit sen a rozhodl výsledek. Byl to férový boj, ale nikdy už takové nervy nechci zažít. Viděly jsme se s Klárou po závodě, podaly si jen ruce,“ povídá.

Jenže olympijskou jistotou všechen shon teprve začal. Do odletu scházelo pár dní a Skalníková musela jednat. „Všechno jsem řešila dost narychlo. Jela do Prahy nafasovat akreditace a oblečení, ale ve skladu bylo vše rozebrané. Zbyly na mě větší velikosti, takže jsem sháněla švadlenu, aby mi oblečení přešila. Už jsem ale věřila, že do Vancouveru odjedu.“

Na olympijských hrách doplnila trio Eva Nývltová, Kamila Rajdlová, Iva Janečková a české lyžařky se tak představí i ve štafetě. „Ta bude nejdůležitější, kvůli ní mě svaz na hry donominoval. Chci podat co nejlepší výkon, abych ji holkám nepokazila,“ přeje si závodnice z Nového Města na Moravě.

Koncem listopadu absolvovaly české reprezentantky ve stejném složení štafetu v norském Beitostölenu, kde dojely třinácté. „V sezoně už bude jen olympijská štafeta a pak ještě jedna, moc možností ke sladění kvarteta nemáme. V Beitostölenu jsem jela druhý bruslařský úsek, i když jsem lepší klasička. Na olympiádě uvidíme podle formy holek,“ hlásí dvojnásobná česká šampionka v terénním triatlonu.

Ve středisku Whistler, které hostí lyžařské disciplíny, pojede ještě skiatlon a třicet kilometrů klasicky. „Na hry jedou nejlepší závodnice, ale není tam tak široké obsazení jako ve Světovém poháru. Pro mě už je vítězstvím samotná účast, všechno ostatní bude třešnička na dortu. Letos nemám moc dobrou formu, na druhou stranu mě nic nesvazuje. Věřím, že můžu něco zajet,“ přemýšlí Skalníková.

Vzhledem k nabitému harmonogramu nemá moc příležitostí, aby zhlédla jiné disciplíny. „Program nás trochu omezuje, protože běžecké závody jsou až do konce her a kvůli tréninkům toho moc neuvidíme. Snad na závěr něco stihnu, ale slavnostní zahájení si ujít nenechám,“ přibližuje páteční plán v Kanadě studentka brněnské Masarykovy univerzity, která absolvovala magisterský program na Fakultě sportovních studiích.

Na podzim se však rozhodla pokračovat na Ekonomicko-správní fakultě. „Ne že by mě změna tak lákala, zvolila jsem ji z čistě praktického hlediska. Dělat trenéra nebo učit tělocvik není tak fajn povolání, proto chci ještě ekonomické vzdělání. Chtěla bych jednou pracovat na lyžařském svazu nebo třeba pro olympijský výbor,“ usmívá se česká lyžařka.