Co byste zpětně udělal jinak?

V individuální soutěži jsem pokazil dva dvoustřely v rozhodující fázi. Je to něco jako dvě dvojchyby za sebou v tenise. Takže bych se snažil určitě právě něco udělat s těmi nevydařenými dvoustřely.

Mrzí vás víc, že vám unikla medaile, nebo místo na olympiádě?

Asi to Rio. Jde o hlavní cíl sezony, ke kterému směřuji. Pokud se tam dostanu, budou to určitě moje poslední hry. Ještě mám šanci se kvalifikovat. Teď na mistrovství Evropy budou k dispozici další dvě místa.

V předešlých dvou závodech Světového poháru a pak i v individuální soutěži v Baku vám nevyšel rozhodující rozstřel. V mixu jste ho pak zvládl a postoupili jste z kvalifikace do finále. Věřil jste si na něj?

Je pravda, že z rozstřelu mám tuhle sezonu trochu mindráky. (úsměv) Ale teď na soustředění ve Slovinsku to piluju a jde mi to. Snad to zlomím.

Jak se vám první Evropské hry zamlouvaly?

Moc se mi líbily. Připadal jsem si tam jako na normálních olympijských hrách. Střelnice byla vynikající. Špičková technika a spousta nejmodernějších strojů. I lidé okolo byli milí a ochotní.

Prý je tam voda z kohoutku cítit ropou…

Je to pravda. Když pustíte teplou, cítíte jakoby petrolej nebo něco podobného. S teplou vodou jsem měl obecně problém. Při sprchování šla špatně nastavit. Buď jsem měl studenou, nebo jsem si spálil záda. (smích)

Jakou předpovídáte Evropským hrám budoucnost?

Popravdě si moc nedovedu představit, kdo jiný než ropné státy může takovou akci pořádat. Uvidíme, jak to bude v budoucnu. Ale mně osobně se ta myšlenka líbí a budu rád, když budou hry pokračovat. Všichni si Baku pochvalovali.

Se zázemím jste byl spokojený?

Ano. Neměli jsme žádný luxus, ale bylo o nás dobře postaráno. Podobně jako na olympijských hrách. Akorát mně dlouho vrtala v hlavě jedna věc. Bydleli jsme v paneláku a často jsme slyšeli takové dunění a cítili vibrace. Nemohl jsem přijít na to, co to je. Pak jsem došel na to, že pod námi asi jezdí metro.

V české výpravě jste byl nejstarší. Slyšel jste na to nějaké narážky?

Už jsem si zvykl. Ostatní sportovci říkají mým kolegům ahoj a mně dobrý den a ptají se, kde mám svěřence. Zúčastnil jsem se třech olympijských her a na posledních dvou už to tak je. (úsměv)