VYBERTE SI REGION

Snajpr Brabenec střelbou deptal konkurenci

Brno /KDYŽ TADY ZÁŘIL/- Bývalý brněnský basketbalista má evropské stříbro a reprezentační rekord.

10.2.2011
SDÍLEJ:

Kamil Brabenec starší.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Když tady zářil najdete ZDE

Ráno vyjde slunce, na politiku se nadává v každém režimu a Kamil Brabenec se do koše vždycky trefí. Tři tvrzení, která vyvrátíte těžko. I kdyby basketbalová legenda zamířila na obroučku o půlnoci, výsledek je vždy stejný. Na počítadle se zvýší skóre.

Brabencova zlatá ruka doháněla soupeře k šílenství a rozhodovala zápasy. Vždyť čerstvě šedesátiletý basketbalista dotáhl reprezentaci k evropskému stříbru a v lize nasázel neuvěřitelných 11 029 bodů. Víc nashromáždil pouze Josef Jelínek. Brabenec o svých kvalitách dobře věděl. Kdyby sebevědomí krotil, nikdy z něj nebude jedna z největších hvězd československého sportu. „Na koho se lidi dívají v novinách a v televizi? Na hráče, kteří dávají branky, body a koše. Chtěl jsem být jeden z nich,“ říká obávaný snajpr.

Brabenec věděl, že bez dřiny nejlepší nebude. Desku s košem ostřeloval málem i ve spánku. „Trénovat jen na sto procent je málo. Přidával jsem si a dokonce jsem se někdy vnutil i na cizí tréninky. Byl jsem na palubovce v začátcích kariéry dvanáct čtrnáct hodin denně,“ vypráví sběratel úspěchů.

Znojemský rodák pravidelně zatěžoval soupeřovo konto třiceti body. Přesnější ruku v sedmdesátých a osmdesátých letech neměl na světě skoro nikdo. Pro nevídanou produktivitu má Brabenec i další vysvětlení. „V mé době se nehrálo příliš do těla. Všechny větší kontakty rozhodčí pískal. Hru mi proto nikdo nezprotivil a obráncům jsem utekl. Dnes bych se v těsné obraně prosazoval hůř,“ má jasno.

Brabencovy zářivé statistiky nikdo nepřehlédnul. Všimla si jich i slavná NBA. „Obrovsky mě mrzí, že jsem si v Americe nikdy nezahrál. Nedostal jsem šanci. Měl jsem nabídky hlavně z Detroitu. Musel bych emigrovat, což jsem nechtěl. Měl jsem už rodinu,“ krčí rameny.

Brněnský patriot začínal s basketbalem v Ústí nad Labem, odkud se přes vojnu v Pardubicích dostal do Zbrojovky Brno. Ve slavném klubu strávil sedmnáct let. „Rozhodl jsem se pro Brno, protože jsem se chtěl vrátit na Moravu, kterou mám rád,“ vysvětluje.

Stříbrná mise

Křídlo s přesnou střelou si nejslavnější chvíle kariéry užilo v dresu československého národního týmu. Parta kolem Brabence získala bronzové medaile z mistrovství Evropy v letech 1977 a 1981. Jen krok od evropského titulu byla reprezentace v roce 1985 na šampionátu v německém Stuttgartu. Čechoslováci ztroskotali až ve finále na Sovětském svazu. „Byli jsme sestava plná třicátníků a soupeři nás kvůli vyššímu věku podcenily. Herně jsme byly hodně vysoko. Udělali jsme ovšem velkou chybu. Po semifinále se Španělskem bylo družstvo v přehnané euforii a hráči zabalili trénování. Mohli jsme v tehdejší formě vyhrát. Porážka o třicet bodů byla nedůstojná,“ mrzí dodnes hráče, který těžil především ze svižné kombinace s pivoty.

Brabenec nejblyštivěji zazářil ve čtvrtfinále proti Jugoslávii, kdy tradičnímu rivalovi strojově přesnou střelbou nasázel 32 bodů. „Je to hezké skóre, ale těší mě i něco jiného. Ubránil jsem elitního Dražena Petroviče. Z hecu jsem se k úkolu přihlásil, i když jsem nikdy nebyl extra obránce. Spoluhráči v týmu mi pomohli a zaslouženě jsme vyhráli,“ popisuje.

Evropských medailí si šedesátiletá basketbalová ikona váží. Jenže o stupínek výš staví tři olympijské účasti. Pod pěti kruhy se podíval do Mnichova, Montrealu a Moskvy. „V kolektivních míčových sportech se tím u nás může pochlubit málokdo. Nechci nikomu křivdit, ale nenapadá mě, kdo byl na olympiádě třikrát a víckrát. Navíc nás do Los Angeles nepustil režim, takže jsem málem byl na čtyřech,“ povídá.

Brabenec dodnes drží těžko překonatelný národní rekord v počtu reprezentačních startů, nasbíral jich 403. Na palubovce si hbité křídlo nejlépe rozumělo s Vlastimilem Havlíkem. „S Vlastou jsem hrál v Brně i v nároďáku. Jeho styl mi seděl. Výborně basketbalově myslel a skvěle střílel. Dobře jsme si vyhověli také s Jirkou Jandákem a Honzou Bobrovským,“ vzpomíná na další hvězdy československé košíkové.

A s čím si odchovanec ústeckého basketbalu naopak nepotykal? „S Ostravou. Tam se mi v lize hrálo mizerně. Deprimovala mě hala. Je v ní šero a připadá mi jako koňská stáj. Ostrava úporně bránila a mně se nedařilo,“ svěřuje se.

Body, které Brabenec poztrácel v soubojích s Ostravou, nahnal v zápasech proti Interu Bratislava. „Sedělo mi pojetí Interu, který hrál útočně. Stejně jako Zbrojovka. Před zápasem jsme říkali, že dáme sto bodů, protože jsem tým střelců. Inter měl podobnou filozofii, takže padala hromada košů a diváci se bavili. Věřil jsem si a dával pravidelně kolem čtyřiceti bodů,“ rozkládá rukama.

Česká chytrost

Brabencovu éru lemuje kromě sady velkých úspěchů ještě jeden důležitý jev. Českoslovenští hráči na palubovce vymysleli vždy něco navíc. Co jim chybělo jinde, nahradili chytrou nahrávkou a originálním řešením situací. „Vyčnívali jsme herní vyčůraností, která je Čechům vlastní. Protivníka jsme často přechytračili,“ upozorňuje basketbalista, který vynikal v soubojích jeden na jednoho.

Slavný muž v první lize válel až do nevídaného věku čtyřiačtyřiceti let, kdy jako hrající trenér vedl Ústí nad Labem. V dresu Severočechů už před tím překonal hranici jedenácti tisíc ligových bodů. „Tehdy v roce 1995 to bylo smutné loučení, protože jsme sestoupili,“ klopí oči.

Brabenec začal naplno trénovat. Koučoval v Bánské Bystrici i v oblíbeném Brně. „Kdyby přišla nabídka z Brna teď, vzal bych ji. Jenže taková šance mě už asi nikdy nepotká. Myslím, že v Brně teď trénovali nezkušení trenéři, na což klub doplatil,“ komentuje současnost brněnského mužského áčka.

Křídelní útočník se palubovky nevzdal. Dodnes jezdí na veteránské turnaje a hraje městskou soutěž. „Cítím se skvěle. Mám sice trošku problémy s koleny, přesto bych si sám šedesát let nehádal. Srdce by chtělo hrát třeba do sedmdesátky, ale organismus to asi těžko zvládne,“ směje se.

A z čeho je Brabenec rozmrzelý? „Štve mě, že jsme se po roce 1989 vydali špatnou cestou. Nepodporovali jsme mládež a trenéry mládeže. Kluby kupovaly drahé cizince, kteří odpadli z lepších lig v Evropě. Zapomněli jsme na československou tradici,“ povídá rozezleně. Jménem Brabenec se sportovní mapa doslova hemží. Dcera Andrea stejně jako otec zářila pod bezednými koši a dotáhla to až do reprezentace.

Syn Kamil vyměnil dlouhý dres bez rukávů za brusle a chrániče a živí se extraligovým hokejem. Momentálně nastupuje v brněnské Kometě. „Hrál i basket, ale nemohl časově skloubit tréninky obou sportů. Zvolil si hokej. Držím mu pravidelně palce,“ uzavírá nedávný narozeninový oslavenec.

KAMIL BRABENEC
Narozen: 4. února 1951 ve Znojmě
Profese: basketbalový hráč a trenér
Post: křídlo
Hráčská kariéra: Ústí nad Labem (1965 – 1970), Pardubice (1970 – 1972), Brno (1972 – 1982), Handlová (1982 – 1983), Brno (1983 – 1988), Trenčín (1988 – 1989), Debrecín
(1989 – 1991), Trenčín (1991 – 1992), Žďár nad Sázavou (1992 – 1993), Ústí nad Labem (1993 – 1995)
Trenérská kariéra: Bánská Bystrica, KP Brno, Ústí nad Labem
Statistiky: 2. místo v tabulce produktivity první ligy – 11 029 bodů, v reprezentaci byl 15 let a odehrál rekordních 403 zápasů
Úspěchy: 3. místo na ME 1977 v Lutychu, 3. místo na ME 1981 v Praze, 2. místo na ME 1985 ve Stuttgartu, 6. místo na OH 1976 v Montrealu.
Zajímavost: Syn Kamil hraje hokejovou extraligu za Kometu Brno, dcera Andrea Brabencová byla oporou basketbalové reprezentace

Autor: Marek Těšík

10.2.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies