V úvodní vyřazovací jízdě na mistrovství světa tak podlehl Peteru Lewisovi z Austrálie. „Rozhodčí se mi druhý den omluvil, takže mě to mrzí ještě víc. Blbě rozhodl a ukončil mi mistrovství světa," posteskl si třiadvacetiletý Kelemen.

Omluva vám pochopitelně nestačí…

Ta nic nezmění. S odstupem času mě to štve stále víc než hned po závodě, kdy jsem si nebyl jistý, že soupeře přelezu. Potom jsem viděl jízdu a na videu a myslím, že bych ho na pásku stihl předjet.

Co přesně se v jízdě stalo?

I když jsem si mohl dát těžší převod, abych šel přes něj snáz, odehrála se jízda tak, jak se mi před jízdou honila hlavou. Jenže došlo ke kontaktu, odrazil jsem se od něj a vše bylo v háji.

Měl sudí Lewise vyloučit?

Když závodník po zahájení sprintu vjede do sprinterského území, už ho nesmí opustit. Jak jsem přes šel, vyjel nad červenou. Jel jsem těsně vedle ní, abych měl co nejmenší trasu a střetli jsme se tělem. Odstřelil mě navrch, trochu jsem si i lekl a vznikla už velká díra.

Na mistrovství světa jste rozhodně pomýšlel na víc než patnáctou příčku…

Chtěl jsem být do desítky. Kdybych postoupil z té jízdy, jsem mezi dvanácti a pak to je kousíček.

Vezete si z Francie poučení?

Už jsem chtěl něco změnit v tréninku či jídelníčku a odkládal to. Kdybych skončil desátý, možná se zase uspokojím a neudělám žádné kroky. Snad mě to neomrzí a udělám pár změn.

Na Světovém poháru v Mexiku jste spadl, v Kolumbii vás skolila viróza, teď chyba rozhodčího. Máte hodně nešťastnou sezonu…

Taky jsem nad tím přemýšlel, i na mistrovství Evropy jsem měl mít placku, ale pokazilo se to. Pořád však věřím, že vše zlé je k něčemu dobré a přijde něco velkého. Třeba v Riu. (úsměv)