VYBERTE SI REGION

Strachová: Chci na olympiádu s reálnou šancí na medaili

Brno /ROZHOVOR/ – Pro olympijské hry 
v Soči má Česká republika opět medailovou naději ve sjezdovém lyžování. V roce 2010 ve Vancouveru vyjela bronz ve slalomu Šárka Záhrobská. Do nové sezony s vrcholem pod pěti kruhy ovšem vstupuje Šárka Strachová. Osmadvacetiletá bývalá mistryně světa se totiž v dubnu vdala a lyžařský svět se učí jméno staronové soupeřky.

3.10.2013
SDÍLEJ:

Lyžařka Šárka Strachová.Foto: ČTK/Krumphanzl Michal

„Myslím, že už si postupně zvyká. Na jižní polokouli se 
v létě potkávají téměř všichni sjezdaři a překvapilo mě, když už věděli, že jsem se vdala. Rozkřiklo se to celkem rychle," usmívá se Strachová.

Uvažovala jste o tom, že si necháte svoje dívčí jméno, pod kterým jste se proslavila?

Ne, vůbec mě to nenapadlo. Od první chvíle, kdy mě můj muž požádal o roku, jsem věděla, že chci nosit jeho jméno. Přišlo mi to naprosto přirozené. Vůbec jsem nebyla na vážkách, které jméno si vybrat. Cítím to tak správně.

I že budete mít koncovku -ová?

Jsem Češka, tady máme na konci -ová a přijde mi to prostě v pořádku.

Pět týdnů jste trénovala v Jižní Americe. Vydařila se příprava podle představ?

Vydali jsme se do Chile, kdy bylo zimní období 
a začínající jaro, podmínky jsme měli excelentní, i proto vážíme takovou cestu.

V Chile jste si zazávodila. Co říkáte na třinácté a deváté místo ve sjezdu?

Ani tak nešlo o místa, ale 
o body, které jsem tam sjela. Ty tvořily polovinu záměru, proč jsme jeli do Chile. Jelikož jsem se poslední tři roky rychlým disciplínám moc nevěnovala, velmi mi vystoupaly body, podle kterých se nasazuje do závodů. Potřebovala jsem je snížit, abych pak mohla být vůbec nasazovaná do Světového poháru, protože se chci připravit na olympijské hry pro kombinaci. Zkusila jsem si, co jsem chtěla ve sjezdu i slalomu, jela jsme i jednu kombinaci.

Co vám pět týdnů ukázalo 
o formě v této části sezony?

Že jsem nezapomněla jezdit rychle z kopce, potvrdila jsem si, že i rychlost a rychlé disciplíny mě baví, stejně jako skoky. Ráda se ke kombinaci vrátím, samozřejmě to chce trénovat, musím jezdit rychlé disciplíny i závody, aby se člověk dostal do nějaké pohody v rychlosti. Bez toho to nejde.

Zažívala jste na skocích po delší době větší adrenalin?

Obavy jsem neměla, jen když jsem poprvé najížděla na nějaký větší skok, člověk si dá větší pozor. S každou další jízdou a dalším skokem si víc věří, ale určitě je to větší adrenalin než slalom či obří slalom. Je to prostě něco jiného, jezdí se ve vysokých rychlostech přes sto, sto dvacet kilometrů za hodinu.

Cítila jste se ve vyšší rychlosti hned jistě, nebo jste se do toho přece jenom musela dostat?

Určitě jsem se do toho dostávala postupně, ale člověk si před každou jízdou víc dovolí, najede příměji na skok, v nějaké nižší pozici, i v zatáčkách si dovolí držet přímější linii. Samozřejmě to nejde tak, že do sjezdu vlétnu po dvou letech a hned všechno jde, sebejistota a sebedůvěra jsou hrozně důležité a na to potřebuju čas. Končila jsem po čtrnácti dnech úplně někde jinde, než jsem začala.

Jaký byl váš nejdelší skok?

Měli jsme tam skok, kdy jsme lítali mezi dvaceti třiceti metry, což už je celkem dost. Na olympiádě měly ženy i skok přes čtyřicet metrů, což bylo extrémně hodně. Potom se skok snižoval, protože tam byly nebezpečné pády.

Jak jste zvládala letní tréninkový dril?

Příprava byla velmi náročná, trénovali jsme kondici patnáct týdnů v kuse, téměř čtyři měsíce, takže poslední týdny jsme hodně žvýkala. Přece jenom rytmus byl podobný a tréninky se opakovaly. Na lyže jsem se velmi těšila, nejenom že jsem byla pár měsíců bez sněhu, ale těšila jsem se na změnu rytmu a náplň tréninku vůbec.

V sezoně bude vrchol olympiáda. Načasujete formu, aby gradovala v Soči?

U sjezdového lyžování je strašně těžké načasování formy, protože nás čeká řada závodů, které jsou důležité i pro samotné hry. Sezonu máme od konce října do poloviny března, což je neskutečně dlouho. Bude velmi důležité rozvrhnout si síly a opatrně s nimi nakládat. aby mi vydržely a nepřestřelili jsme začátek sezony.

Jaké si kladete cíle?

Cíle a přání jsou jasná. Vždycky říkám, že umístění do top deset mám tolik, že další už nepotřebuju. Vše teď děláme proto, abychom byli co nejvíckrát na stupních vítězů a samozřejmě sezonu budeme směřovat tak, abych do olympiády šla s reálnou šancí na medaili.

Na jaře jste se vrhla na taneční umění. Jak jste na tom nyní?

Už odmalinka jsem snila 
o tom, že se naučím tancovat, taneční ve škole mě minuly, protože se na ně chodilo v zimě, kdy na ně vůbec nebyl čas. Takže jsem se rozhodla navštěvovat taneční kurzy jak standardu, tak latiny, absolvovala jsem celkem dost hodin a něco už tak nějak zvládnu. Teď zase bude dlouhá pauza přes zimu, na tanec nebude moc čas, tak doufám, že do jara všechno nezapomenu.

Jaký tanec vás chytil ze všech nejvíc?

Asi standardy, hodně jsme dělali waltz a tango, což jsou nádherné tance. Z latiny nejvíc samba.

Autor: Jaroslav Kára

3.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Nejlepší architektonický počin v kraji? Hlasujte v naší anketě

Jižní Morava /ANKETA/ - Česká komora architektů v letošním roce vyhlásila první ročník České ceny za architekturu. Její cíl je zejména zhodnocení domácí architektonické produkce. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo téměř pět stovek děl. Mezinárodní porota poté do užšího výběru nominovala třiašedesát děl, včetně devíti zástupců z jižní Moravy. „Hodnotitelé ze všech nominovaných poté vyberou pět až deset nejlepších. Kdo zvítězil, se všichni účastníci dozví v listopadu na slavnostním vyhlášení," uvedla mluvčí České komory architektů Zuzana Hošková.

Šalinkarty si od ledna lidé koupí přes internet. Roční zlevní na 3325 korun

Brno – Městskou hromadnou dopravu v Brně čekají od ledna největší změny od spuštění systému SMS jízdenek. Cestující si podle zjištění Deníku Rovnost budou kupovat šalinkarty i prostřednictvím internetového obchodu. Ubude dlouhé stání ve frontách, lidé si koupí třeba roční kupon jen kliknutím na webu. Právě roční jízdenka přitom má stát místo současných pěti tisíc jen 3325 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies