VYBERTE SI REGION

Střelec Tomeček: Když se mi hodně daří, dostává puška polibky

Brno /OLYMPIJSKÁ VÝZVA/ - Brokový střelec brněnské Komety Jakub Tomeček se ve svých jedenadvaceti letech velmi pravděpodobně podívá na olympiádu.

18.3.2012
SDÍLEJ:

Brokový střelec brněnské komety Jakub Tomeček.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Na základní škole bylo jeho vysněné povolání voják. V záloze měl jako druhé přání účast na olympijských hrách. Jelikož první plán brzy zavrhl, zbyla mu jen „náhradní“ varianta. A ta se brokovému střelci brněnské Komety Jakubu Tomečkovi patrně vyplní už v létě. To mu bude teprve jedenadvacet let. „Dovedl jsem si sebe představit na zahraniční misi v zásahovce. Rád však střílím sportovně, nechtěl bych se živit střílením do někoho,“ usmívá se rodák z Vnorov na Hodonínsku. Olympijské místo pro Českou republiku ve skeetu vystřílel bronzovou medailí na loňském evropském šampionátu.

Počítáte, že vás premiérová olympijská účast nemine?

Z úst státního trenéra Hůly jsem slyšel, že ve skeetu pojedou Sychra s Tomečkem. Účast ještě mohou ohrozit nějaká zranění a taky nevím, zda se zohledňuje aktuální forma, jestli by mě v případě hodně špatné formy kouč vyměnil. Olympiáda je ovšem specifický závod a i při horší formě může střelnice sednout. Na-opak i při úžasné výkonnosti klidně závod dopadne na prd. Někdy cítíte, že trefíte i dvě stě terčů po sobě, druhý den zase víte, že není ten správný.

Přemýšlíte, s čím se olympijská střelecká výprava vrátí?

Když budou dvě zlaté a stříbrné, bude to super, ale je to strašně těžká otázka. Existuje světová špička, jejíž členové se do desátého místa většinou vejdou, svoje si střelí. Bijou se mezi sebou a letos jsem se mezi nimi ocitl i já. Pak následují země jako Egypt, kterým se něco výjimečného podaří.

Už se na Londýn chystáte?

Připravuju se, i když ani ne tak psychicky, spíš začínám ladit formu. Měl jsem měsíc a půl dlouhou pauzu, protože byla strašná zima a nedalo se střílet. Teď jsme strávili čtrnáct dní na soustředění na Kypru, kde jsme nabírali objemy. Za devět dní jsme nastříleli 1825 nábojů a dvakrát mi to nešlo. Ale po návratu domů jsem se dostal do tempa.

Co v přípravě střelců znamenají objemy?

Uznávám, že střelci nevypadají jako super sportovci, protože máme pár kilo navíc, přesto potřebujeme fyzičku, z ní si bere psychika. Unavený člověk nezastřílí dobře, navíc ve čtyřicetistupňovém vedru. V našem případě jde hlavně o to, abychom si po pauze omlátili rameno, někdy míváme rozmlácenou pusu nebo roztrhané prsty. Půlka střelců odjíždí ze soustředění se zalepenou pusou nebo spáleným místem na tváři. Já tentokrát vyvázl jen s odřeným prstem.

Vadí vám, že ve vás někteří diváci nevidí ideál sportovce?

To ne, ani neznám střelce, který by byl vyžle a pohyboval se ve špičce. Jsme dobře stavění chlapi, od pasu nahoru potřebujeme hmotu. (úsměv)

Jak vypadá váš trénink vedle střílení?

V zimní přípravě chodíme do posilovny, děláme doplňkové sporty jako badminton, ping-pong kvůli reakční rychlosti, postřehu a přemísťování, využíváme saunu. S posilovnou to nesmíme přehánět, protože fyziologické změny těla nejsou žádoucí. Dostáváme totiž pažbu na míru, záleží na jejím zaklínění v rameni. Běhání ale nikomu neuškodí.

Využíváte pomoc psychologa?

Je to dost individuální, ale chci psycholožku vyzkoušet. V našem sportu dělá sedmdesát až osmdesát procent psychika. Střílet se naučí skoro každý, ale závodit asi nikdo, to člověk musí mít v sobě. V reálu nesoupeříme, kdo nastřílí nejvíc, ale kdo nejvíc mine. Nemyslím si, že jsem psychicky labilní, i tak mám rezervy v uklidnění a koncentraci. Psycholožka mi může pomoct. Když mi to nebude sedět, skončím.

Jak se při závodech koncentrujete?

Snažím se soustředit jen na to jediné stanoviště. Střelím a pak už je terč minulost. Když slezu ze stanoviště, úplně vypnu a nahodím se zase až dva tři střelce před nástupem. Děláme psychicky strašně vysilující sport, po některých závodech bývám třeba deset dní nemocný. Pro organismus je to na vrcholové úrovni záhul.

Trpí oči?

Mám je dobré, ale už jsem zažil jejich vyčerpání. Cítil jsem bolest jako při nevyspání, po dostřílení mě i nesnesitelně bolela hlava, nemohl jsem udržet oči otevřené. Jsou pro nás důležité, protože musíte správně reagovat na terč a máte sekundu, než přeletí. Někdy mi ovšem přijde ta chvilka dlouhá jako pět sekund.

O sportovních střelcích je známé, že dozrávají v pokročilejším věku. Vy jste trefil medaili už ve dvaceti…

Nejsem smutný z toho, že se mi výsledek povedl tak brzy. (úsměv) Každý mi říká, že v mém věku pojedu na olympiádu hlavně na zkušenou, na prvních hrách se ode mě nic nečeká, mohu jen překvapit. Říká se, že už účast na olympiádě znamená vítězství, ale tam se nikdo nejede jen zúčastnit.

Kde se vzal váš střelecký talent?

Možná mám dar od pánaboha. Začínal jsem doma ve Vnorovech s myslivci, jako malý kluk jsem byl ochotný hrát si pouze s plastovými vojáčky nebo puškou. V deseti jsem už střílel z brokovnice, když jsem ji udržel v ruce. V osmé třídě na základce jsem začal s parkurem (střílí se pistolí nebo revolverem na papírový terč za předem určených podmínek pozn. red.), kde mě taky hned přijali mezi sebe. Měl jsem štěstí na lidi, nikdo mě od střelby neodradil. V počátcích mě vedl taťka, naučil mě tak sedmdesát procent toho, co umím.

Měl jste někdy myšlenky na konec se střílením?

Jeden rok v začátcích to bylo všelijaké, o sobě jsem taky pochyboval, rodina mi obětovala hodně peněz a času. Byl jsem naštvaný, a pokud bych nezačal vyhrávat, asi se na střelbu vykašlu. Postupně jsem nějaký pohár získal, dětské srdíčko pak poposkočilo. Brzy jsem dostal novou pušku, posílil si sebedůvěru a střílel jsem na juniora relativně vysoká čísla, což mě nakoplo. Střelba je můj koníček, životní láska a zároveň práce.

Co pro vás znamená vaše zbraň…

Je moje kámoška. Když se mi daří, dostane pusu, když ne, třeba ji tvrdě zavřu. Vztah k ní člověk má, musí věřit, že jej nezklame. Puška se nemění tak často jako lyže nebo raketa u tenistů. Normálně vydrží několik generací, já už mám několikátou, i když doposud jsem měl použité. Teď svaz koupil mně a Aleši Hutařovi přímo na jméno. Máme je přidělené, dokud budeme střílet.

S Janem Sychrou jste se dokonce podílel na tvorbě vlastní olympijské edice nábojů. Co si u nich můžete určit?

Naše vlašimská munička nám vyšla maximálně vstříc, zkomponovala nám fakt perfektní náboj podle přání. Dva týdny jsme je zkoušeli na Kypru a žádný neselhal. To je důležitý předpoklad úspěchu, protože náboji musíte věřit. Když bude pomalý nebo občas selže, na psychice to nepřidá. Fabrika nám do nich dala třikrát tříděné a vyšší broky, žádné šišaté, lepší prach. Na nábojích máme národní symboliku, dali jsme si na ně lva.

Spousta střelců se věnuje myslivosti. Jak jste na tom vy?

Mám sice myslivecké zkoušky, ale nejsem vášnivý lovec, možná to přijde s věkem. Když mě někdo ze známých pozve na hon, moc rád zavítám, nepotřebuji však zabíjet zvířata. Sportovní střelbu bych nespojoval s loveckou, máme jen stejné zbraně. Střelba je kavalírský sport, který nemůže dělat každý. (úsměv)

Trávit čas někde na posedu vás neláká?

Nejsem ten typ, který celý večer někde sedí. Rád se na honu spíš podívám, kolik kde mají zvěře a jakou. Znám ale střelce, kteří lov v dobrém slova smyslu žerou. Já si jednou chci ulovit medvěda v Kanadě, kde mám rodinu. Nebo mě lákají v Africe antilopy, přímorožci či buvol kaferský, na což zatím nejsou peníze.

JAKUB TOMEČEK

Narozen: 23. května 1991
Bydliště: Vnorovy na Hodonínsku
Profese: sportovní střelec v disciplíně skeet
Klub: Kometa Brno
Největší úspěchy: bronz v jednotlivcích na ME 2011, zlato v jednotlivcích i družstvech na akademickém MS 2010, zlato v družstvech na juniorských MS 2009 a 2010, stříbro v jednotlivcích a bronz v družstvech na ju-niorském ME 2009, 4. místo v jednotlivcích na juniorském MS 2010

OLYMPIJSKÁ FAKTA: V Londýně ve skeetu startuje 36 závodníků. Za každý stát mohou maximálně dva, kvalifikační místa se přidělují na mistrovstvích světa, kontinentálních šampionátech a Světových pohárech. Dvě nominační místa pro Česko vystříleli Jan Sychra a Jakub Tomeček.
CO JE SKEET:
Broková disciplína, při níž jsou asfaltové terče vrhány ze dvou věží vždy stejným směrem a střelec postupuje po stanovištích v polokruhu a střílí střídavě zleva a zprava. Postaví se do skeetového postoje s puškou u pasu a po zavolání je terč vypuštěn do tří sekund. Na každý smí vystřelit jen jednou. Muži a junioři střílí po 5 rundách na 25 terčů, celkem 125. Po základní části absolvují finálovou položku na 25 terčů.

Lipták: Kuba má ve dvaceti rozum

Brno - Na olympijských hrách v Londýně nebude stejně jako na Jakubu Tomečkovi ve skeetu ani na dalším brokovém střelci brněnské Komety Jiřím Liptákovi v trapu ležet taková tíha očekávání jako na jejich parťácích. „Média se budou soustředit hlavně na Davida Kosteleckého a ve skeetu na Honzu Sychru, v tom může být naše výhoda, budeme v klidu,“ míní český reprezentant Lipták. Co řekl o týmovém kolegovi Tomečkovi?

O povaze. „Je to fajn kluk, společenský a kamarádský, který výborně zapadne do party, na svůj věk i rozumný. Loni byl ještě junior, ale je mladý a talentovaný.“

O věku. „Zkušeností na dvacet let posbíral už docela dost na juniorských šampionátech, kde vybojoval několik medailí. Má si co přenést do seniorských závodů.“

O výkonech. „Prosadil se mezi muži o šest let dřív než já, což svědčí o jeho talentu, není to úplně obvyklé. Může toho hodně dokázat, snad úspěchy přijdou. Za jeho výsledky stojí víc věcí, tréninková morálka, dobrá práce trenéra, vhodná zbraň i náboje a ideální podmínky, které mu Kometa poskytuje.“

O tréninku. „Na střelnici trávíme většinu společného času, přesto si netroufnu tvrdit, kde by měl Kuba přidat. Ve volných chvílích se bavíme o všem možném, třeba o myslivosti.“

O olympiádě. „Kuba už na svém prvním mistrovství světa dospělých dokázal, co umí. První den neminul ani jeden terč, až dvě chyby druhý den jej připravily o finále. Pokud unese tíhu v hlavě, popere se s psychikou, může pomýšlet na dobrý výsledek, my dva totiž půjdeme do závodů v klidu.“

Křik střelkyň ho někdy rozhodí

Setkání s Jakubem Tomečkem pro mě znamenalo zatím pokaždé zážitek. Na rozhovor jsme se sešli v jedné z restaurací u hlavního nádraží v Brně a sraz zahájil slovy: „Normálně pivo nepiju, ale po cestě z Bystrce mi vyschlo v krku.“

Účast na olympiádě sice nechtěl zakřiknout, i když ji má stoprocentně jistou, ale jinak jsme vedli hodně odlehčenou diskuzi, skoro bych řekl až neúměrně na setkání novináře se sportovcem. První úsměvy vyloudila otázka na nepříliš atletickou postavu střelců.

Co se týče dětství a jeho hraní s plastovými vojáčky, vzpomněl jsem si na své líté bitvy a zahrabávání generálů do písku, aby mužstvo nepřítel neochromil. No a když se rozhovor stočil k ženám se zbraní v ruce… „Jsem rád, že na závodech bývá aspoň něco hezkého, nejenom škaredí chlapi. Některé holky tam jsou moc pěkné. Někdy ovšem křičí jako tenistky nebo předvádí velmi zajímavé postoje,“ rozesmál se od ucha k uchu.

Až jsem nakonec litoval, že rozhovor končí nebo že nemáme v novinách větší strany. Překvapilo mě, jak ve dvaceti letech mluví rozumně. Asi stejně, jako spoustu znalců zaskočilo, že na střelce v tak mladém věku vybojoval olympiádu. Snad mu „hlava“, tedy psychická pohoda a uvolnění, vydrží také na olympijské střelnici v Londýně.

Jaroslav Kára, sportovní redaktor Deníku Rovnost

Autor: Jaroslav Kára

18.3.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies