Už jste oslavil titul mistra světa?

Nějaká menší oslav v neděli byla, ale ještě to určitě oslavím doma.

Jaké máte pocity po závodě?

Byl to můj životní sen, takže mám obrovskou radost. O to víc mě těší, že se mi podařilo vyhrát i třetí závod.

Přitom jste měl obavu z lehčích sekcí…

Na těch lehčích sekcích je člověk víc ve stresu, protože je zvládnou i horší jezdci a tím pádem ho můžou klidně ohrozit. Nakonec ty sekce nebyly až tak jednoduché, i když byly lehčí než ve Španělsku. Potěšilo mě, že jsem udělal za celý závod jenom jednu chybu, to byla pětka v prvním kole, druhé kolo už jsem zajel bez chyby, když nepočítám jeden bod, bez kterého to ale nešlo projet.

Byl jste nervózní?

Byl jsem v klidu, užíval jsem si to. První tři sekce vždycky trvá, než se do toho dostanu, ale pak už je to dobré. Druhé kolo už jsem měl náskok a vyloženě jsem si to užíval. Akorát mě rozhodil rozhovor s televizí dvacet minut před závodem, neměl jsem čas se rozjezdit, to bylo docela nepříjemné. Ale závod jsem si užil, atmosféra byla skvělá. I ten dojezd do cíle poslední sekce.

Popište to.

Udělal jsem i nějaký trik a už když jsem skákal za cílovou čáru, stříkali po mně šampaňským, takže jsem měl zalepené oči a asi minutu a půl jsem pořádně neviděl, kdo mi gratuluje.

Mluvil jste se soupeři? Váš kamarád Raúl Gutiérrez musel být z druhého místa zklamaný.

Mluvili jsme spolu, říkali si, kdo na tom jak je, navzájem jsme si pomáhali, potřeboval se dostat na druhé místo, je to můj velký kamarád.

Jaké byly překážky?

Jedna sekce byla umělá, jinak přírodní. Po prvním kole lehounce sprchlo, z toho jsme měli obavy, ale pak už bylo zase pěkně.

Světový titul máte v kapse, teď budete relaxovat?

Až za chvíli, příští týden jedu ještě do Norska na mistrovství světa federace UCI, pak až si dám odpočinek.

Tam máte jaké ambice?

Loni jsem skončil pátý, po diskvalifikaci třetího v pořadí nakonec čtvrtý. Je těžké myslet na nějaké umístění, když se dostanu do finálové osmičky, budu moc rád, ale nemusí se to povést. Je to sice v principu podobný sport, ale pravidla jsou jiná a celkově je to úplně jiný závod. Víc se tam skáče, já jsem zvyklý spíš spoléhat na dobrou techniku, promýšlet si trať. Ti kluci trénují speciálně na tohle, těžko se jim můžu rovnat, stejně tak oni by asi neuspěli v biketrialu.

Ale byla by to senzace, uspět v obou šampionátech…

Málokdo jezdí v UCI i BIU, je to strašně náročné, i teď jsem byl skoro každý víkend na závodě. Je lepší se soustředit na jeden seriál.

Je tedy možné, že v některé další sezoně budete jezdit výhradně cyklotrial pod UCI?

To si nemyslím, i když mou další ambicí je být na bedně v trialu. Já jsem třeba vynechal nějaké závody mistrovství republiky biketrialové federace, protože už mě to tolik nedávalo, a dal jsem přednost závodům UCI. Ty se jely hlavně ve městech, byly to moderované akce s diváky, mělo to větší grády. Ale chci jezdit obě kategorie. Přijde mi to úsměvné, u nás je to malý sport a ještě rozdělený do dvou.