Původní zpravodajství Jana Paříka z mistrovství Evropy v taekwondu.

Jednotlivé výpravy, kterých do starobylého řeckého města dorazilo 31, měly na výběr dvě možnosti. Balíček A a B. „Liší se cenou, každý představuje jiný hotel. Většina volí levnější béčko, v áčku bydlí jen pár států a hlavně rozhodčí i VIP hosté," informoval Mraček.

Hotel Capsis není jinak ničím neobvyklý. Po dobu šampionátu se však změnil na taekwondový cirkus. Ve dvou dnech, které předcházejí zahájení soutěží v soluňské sportovní aréně, závodníci využívají k tréninku každé volné místo. Když jdete po hotelu, musíte si dávat pozor, aby vám nepřilétl kopanec.

Přece jen se téměř sedm set bojovníků i do rozměrného hotelu vměstná k tréninku jen složitě. „Dobře, že jsme všichni po kupě. Organizace je pak jednodušší," mínil šéftrenér.

K přípravě občas volí některé týmy i venkovní kulisu. Čeští závodníci už tak dvakrát cvičili na velkém pobřežním mole. Čtyřicet stejně v bílém oblečených taekwondistů budilo zájem místních, kteří tréninkům zvědavě přihlíželi. „Paráda, že můžeme nacvičovat v tak krásném prostředí," komentoval přípravu na pobřeží Středozemního moře Libor Macháň, veteránský zástupce brněnského oddílu.

Ruská převaha

Mezi výpravami různých států panuje přátelská atmosféra. Vždy, když jedna potká venku druhou, hlasitě na sebe volají. Největší zástup taekwondistů přivezlo tradičně Rusko. „Má nejpočetnější členskou základnu a v boji jsou Rusové nejlepší. Často totiž taekwondo kombinují s jinými bojovými sporty, což jim poté v soutěži pomáhá," povídá další veterán Jaroslav Mašek z Třebíče. „Boj mají v sobě," dodává Mraček, který je historicky nejúspěšnější český taekwondista v nejprestižnější disciplíně sportovním boji.

Ve světovém měřítku platá za velmoc Severní Korea. Tradují se historky o tom, že pokud závodník z komunistického státu na turnaji neuspěje, čeká ho trest. „Jde o kolébku taekwonda. Představuje tam národní sport a závodníci jsou profesionálové," popsal Mraček.