„Broková střelba je velmi specifický sport. Nejlepší léta přicházejí kolem třicítky. Střelec zraje jako víno. Stále sbírám zkušenosti,“ říká skromně, i když by se i přes mladý střelecký věk klidně mohl pochlubit. V letošní sezoně získal první velkou medaili. Na evropském šampionátě v Kypru skončil v trapu na bronzové pozici, stříbro prohrál až v dodatečném rozstřelu s Davidem Kosteleckým, který se o několik týdnů později stal olympijským vítězem.

Lipták navíc v srpnu vyhrál s nástřelem 142 bodů mistrovství republiky. Za takový výkon by v Pekingu bral bronz. „Jenže takhle se to brát nedá. Každý závod je naprosto specifický. V sezoně střílíme vždycky o víkendu. Normálně se stává, že jednou zastřílíte špičkově a za týden to najednou nejde. Velice záleží na psychice,“ zdůrazňuje Lipták.

Se soupeřem a zároveň kamarádem má mnoho společného. Kromě toho, že je střílení lákalo od útlého věku, závodili za stejný klub, také vyrůstali kousek od sebe. „David pochází z Holasic u Brna a já ze sousední vesnice dva kilometry odtud. Vždycky když něco vyhrajeme, děláme si srandu, že nejlepší střelci se rodí v údolí řeky Svratky,“ směje se Lipták.

Jediné, co ho trošku mrzí, že si letos nemohl zastřílet na olympiádě. „Na vrcholové akce jsou nastavená speciální nominační kritéria. David vybojoval už na loňském mistrovství světa jedno postupové místo do Pekingu. Poprávu byl nominován a nakonec se ukázalo, že trenér měl šťastnou ruku. Já doufám, že na příští olympiádě budeme moct střílet oba,“ přeje si.

V nadcházející sezoně by se chtěl v trapu posunout zase o krůček dál. „Na jaře musím zvládnout nominační závod, abych mohl startovat na mistrovství světa a Světových pohárech. Snad se to podaří,“ doufá brněnský střelec.