Talent Mmcité Šiška: Srandičky? Mám v oblibě někam schovat boty

Jak jste si soutěž ve smečování užil?

Byl jsem nervózní, ale ostudu jsem snad neudělal, s tím jsem do ní šel. Byla to dobrá show, ostatní kluci mají skvělý výskok a ukázali hezké kousky. Povedlo se mi, co jsem chtěl. Druhá akce moc ne, tam se mi podlomila noha při odrazu. Trochu jsem improvizoval, ale je pravda, že jsem po jednom tréninku zůstal na hřišti a zkoušel si pár věcí.

Hecovaly se Mladé pušky proti Mazákům hodně?

(smích) Říkali jsme, že je nenecháme jen tak vyhrát. I druhý poločas už se to řezalo, utkání bylo vypjatější. Vyhráli jsme první čtvrtinu o třináct bodů, mazáci se do toho opřeli, šlo vidět, že jim výsledek není lhostejný. Chtěli jsme se na ně vytáhnout. Je to dobrý model, mezi oběma týmy je zdravá dravost a rivalita. Utkání mělo náboj.

Poznal jste blíž některé z hráčů?

Pokecal jsem si klukama, které znám, protože mezi zápasy v sezoně na to není čas. Vzpomínali jsme na některé vzájemné zápasy. Bavil jsme si s klukama, které neznám. Prohodili jsme jen pár vět, většinou se Američané baví spolu a Češi taky.

Zanechal na vás některý z hráčů herní či osobnostní dojem?

Na hřišti se mi většinou nelíbí nikdo. (úsměv) Ale pak vidíte, že jsou to stejní kluci jako vy. Všichni na mě zanechali příjemný dojem.

Jak hodnotili vaše představení spoluhráči z brněnské kabiny?

Gratulovali mi, že bylo dobré. I trenér a sportovní manažer Štěpán Vrubl mě chválili.

Do Brna se vám vracelo asi dobře, když jste čtyřikrát v řadě zvítězili…

Konečně jsme kompletní, sehráváme se. Jeden faktor zlepšení je i návrat Štěpána Vrubla na lavičku, je hodně zkušený a dělá tlak na rozhodčí. Pomohl nám i Český pohár, kde jsme porazili Pardubice. Šli jsme psychicky nahoru.

Mrzí vás s odstupem času výkony z úvodních tří čtvrtin sezony?

Měli jsme smůlu na zranění, ale na to se nejde vymlouvat. Myslím, že takové výkony jsme mohli předvádět klidně i bez Jardy Prášila nebo Ondry Dygrýna, kteří měli zranění hodně. S odstupem času to hodně mrzí.

Měl jste při tolika porážkách někdy problém s motivací?

Do každého zápasu jdu s tím, že chci vyhrát. Ale je jasné, že po deseti porážkách za sebou je těžké se pořád motivovat.

Ale právě vás si spoluhráči chválí jako člověka, který udržuje v kabině dobrou náladu…

Je nás tam víc, ale vždycky se snažím být optimistický. Někteří kluci mají takovou náturu, že jsou po pár prohrách dole, jenže není dobré se v tom utápět. I když jsem taky neměl náladu dobrou, zkusil jsem atmosféru zvednout vtipem nebo nějakou srandou.

Uvedete nějaký příklad?

Třeba na dlouhém výjezdu do Ústí nad Labem nebo Děčína máme v oblibě vytáhnout spoluhráči botu z batohu a někam ji schovat. Pak je docela legrace, když si někdo opravdu něco zapomene a myslí si, že jsme mu to schovali. To už se totiž také párkrát stalo. (smích)

Už jste někoho svými žerty naštval?

Je to individuální, ale většinou se kluci zasmějí. Že by byl někdo naštvaný delší dobu, se mi nestalo, možná jen chvilku.

Před baráží, do které pravděpodobně Brno spadne, bude dobrá nálada opět potřeba…

Chtěli jsme se před ní zvednout, když jsme viděli, že už je těžké uniknout z posledního místa. Teď si to užíváme. Atmosféra je lepší na tréninku, v kabině i v zápase.

Sledujete situaci v první lize?

Pendluju mezi ní a nejvyšší nejvyšší soutěží, takže jsem některé zápasy hrál. Litoměřice a Hradec Králové jsou nahoře. Žádné týmy ale neposílily, takže myslím, že s nimi bychom měli v pohodě vyhrát o dvacet nebo třicet bodů. Je tam velký rozdíl. Oni trénují třikrát nebo čtyřikrát do týdne, to se projeví. Může se ale stát vše, hraje se turnajově, nepovede se jeden zápas, přijde zranění, je to nevyzpytatelné. Musíme vyhrát, jiná možnost není.

Jeden z brněnských trumfů před baráží je i rozehrávač Steven Bennett. Učíte se od něj něco?

Jako každý Američan má vysoké sebevědomí. Pořád střílí, což je někdy můj velký problém. Nedám dva pokusy, už jsem špatný a zápas pro mě skončil. Má super driblink a přehled ve hře, na učení je toho hodně.

Pozici křídla střídáte právě s rozehrávkou. Co vám sedí víc?

Dělám, co trenér chce, plním co nejlíp jeho pokyny. Nemám problém ani na jedné pozici. Na rozehrávači je větší zodpovědnost, ale nevadí mi ji vzít na sebe.

Jaké máte v kariéře cíle?

Cíle si dávám nejvyšší, ale jdu postupně. Pro každého kluka je cíl NBA, ovšem dívám se na to střízlivě. Můj cíl je dostat se do dobrého týmu a hrát o medaile. Teď chci pro Brno v baráži udržet nejvyšší soutěž.

Jste produkt brněnské mládeže. Jaký máte ke klubu vztah?

Jsem tady asi šest nebo sedm let, klub je super. Cokoliv mi slíbil, to splnil. Jsem mu vděčný za všechno. I díky trenérům je klub super pro mladé hráče, kteří chtějí nastartovat svoji kariéru.