Talent Slanina: Doma už asi dlouho nezůstanu

Mladý pivot v první polovině srpna vybojoval s českou reprezentací stříbrné medaile na mistrovství Evropy. Se svým výkonem ale tak docela spokojený nebyl. „Bránila mi vlastní hlava. Jak se mi jednou nezadařilo, vezlo se to se mnou,“ přiznává skromně 204 centimetrů vysoký basketbalista.

Od domácího šampionátu v Hradci a Pardubicích už nějaká doba uplynula. Jsou ty vzpomínky ještě pořád silné?
Stále si je vybavuju velmi živě. Největší zážitek je euforie po zápase s Francií, kdy jsme si zajistili postup do finále.

Vaše statistiky mohly být určitě mnohem lepší. Jak jste spokojený se svým výkonem?
V lepších výkonech mi bránila především vlastní hlava. Jak se mi jednou nezadařilo, už se to se mnou vezlo. Jinak jsem se svou hrou tak docela spokojený nebyl.

Jak jste se spoluhráči oslavovali stříbrnou medaili?
Na hotelu. Se klukama z týmu a trenéry.

Vaše generace může časem v Evropě sehrát důstojnější roli než současná seniorská reprezentace. Vy a několik spoluhráčů před sebou máte nadějnou budoucnost…
Myslím, že ročník 1995 je velmi silný. Je zde několik mimořádně talentovaných hráčů. Třeba Martin Peterka, náš nejlepší hráč na turnaji. Nebo Radovan Kouřil s Adamem Pecháčkem, který ale bohužel hrát nemohl.

Letos jste se stal vítězem a nejužitečnějším hráčem středoškolské basketbalové ligy. Jakou váhu pro vás mělo toto ocenění?
Samozřejmě to bylo moc krásné. Mnohem větší váhu pro mě ale má zařazení mezi pět nejlepších hráčů na mistrovství světa středních škol v Číně.

Na konci jara přišlo Brno o ligový basketbal. Zasáhlo vás to nějak, nebo svoji budoucnost stejně vidíte jinde a do NBL vás to nelákalo?
Pocítil jsem to obrovsky. S prvním týmem jsem chodil jednou týdně na trénink a doufal, že od příští sezony se s nimi budu připravovat intenzivněji. To už se bohužel neuskuteční.

V jednom rozhovoru jste zmínil, že vás láká Španělsko. Proč vedou cesty Čechů právě na Pyrenejský poloostrov?
Nevím, jestli odejdu zrovna do Španělska. Zahraničí mě každopádně láká, protože tam je jednodušší přechod mezi dorostem a mužským basketbalem. Nevím, jak dlouho ještě v České republice zůstanu. Nemyslím si ale, že to bude trvat delší dobu.

Proč jste si vůbec vybral právě basket a co vás na něm baví?
Hraju ho už vážně dlouho. Začal jsem, protože jsme měli na zahradě koš a já jsem na něj rád střílel. A vlastně taky proto, že moje mamka i sestra basketbal také hrávaly.V České republice už asi dlouho nezůstanu