„Existují dvě varianty. Buď sponzora seženeme a budeme dávat hráčům takové peníze, na jaké jsou zvyklí. Druhá varianta je taková, že budeme fungovat jako většina klubů v České republice. Hráči dostanou méně peněz a hrát budou proto, že mají futsal rádi," říká prezident klubu Jiří Štěrba.

O tom, kterou cestou se klub vydá, už mělo být jasno. Termín rozhodnutí ale nakonec vedení posunulo na první srpnový týden. „V době dovolených se jednání protahují," říká Štěrba.

Nejistou situaci vnímají i hráči. Ve středu měli schůzku s vedením, kde se seznámili se situací. „Už dva měsíce čekáme, jak se věci vyvinou. Je to nepříjemné. Jsme zvyklí brát za futsal peníze a asi musíme z našich nároků ustoupit," uvědomuje si brankář Václav Kubíček.

Lasa odjinud

Jestli Tango silného sponzora nenajde, hrozí odchody několika opor bronzového týmu uplynulé sezony. „Už odešel Michal Seidler, nejsou tu s námi Brazilci. I další kluci mají nabídky. Včetně mě. Ale nejspíš příští sezonu strávím v Brně," bilancuje Kubíček.

Teď spolu se svými spoluhráči z týmu čeká, co jim vedení sdělí na začátku srpna. „Většina kluků podle mě na verdikt vedení počká. Ale první týden v srpnu už je těžké hledat si angažmá. Většina týmů už má kádry hotové," upozorňuje dvaadvacetiletý gólman.

Podle prezidenta klubu ale hráči nemají v České republice mnoho možností, kde pokračovat s profesionálními podmínkami, na které si v Tangu zvykli. „Mistrovská Chrudim nestála ani o Seidlera. Další variantou jsou Teplice. To ale znamená stěhování a velkou životní změnu. V dalších českých klubech hráčům plně profesionální podmínky nenabízejí," popisuje Štěrba.

Nižší rozpočet podle něj neznamená nutně nižší sportovní ambice. „Záleží, jak se k tomu hráči postaví. Musí si to nechat projít hlavou. Ve druhém brněnském klubu Helasu většina hráčů peníze nebere a také jsou dost kvalitní," upozorňuje klubový prezident.

Hráči stále věří, že klub naplní rozpočet a nad svou budoucností nebudou muset přemýšlet. „Pořád doufáme, že klub sežene sponzory a budeme pokračovat dál, jak to bylo. Za poslední tři roky máme dva bronzy a jedno stříbro. Chceme na úspěchy navázat. Byla by velká škoda, kdyby klub upadl," ví Kubíček.

Ten má zkušenosti z mládežnických reprezentací a rád by se usadil i v té dospělé. „I kdybychom měli méně peněz, pořád budeme hrát nejvyšší soutěž. V tom rozdíl není. Ale jestli třeba budeme mít místo čtyř tréninků týdně jenom dva, tak se budu muset ještě připravovat individuálně. Prosadit se v reprezentaci je totiž samozřejmě jedno z mých dlouhodobých přání," vyhlašuje gólman.

DAVID NEKVINDA