VYBERTE SI REGION

Tobiášová s Novákovou: Děti a beach? Teď už se málokdy sesypeme

Brno /ROZHOVOR/ - Jedné bude v říjnu pětatřicet, druhá je šestatřicátnice. Když se o víkendu oficiálně vrátily na beachvolejbalový kurt, děti Soni Novákové si hrály kousek opodál, sedmiměsíční synové Terezy Tobiášové pospávali v kočárku. A jejich maminky zakoušely bronzový comeback.

20.5.2010
SDÍLEJ:

Volejbalistka Tereza Tobiášová. Ilustrační fotografie.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Na Samsung Cupu na brněnském Sokoláku obsadily třetí místo. „Je to perfektní,“ lebedila si Tobiášová. Zatímco fandové i někteří účastníci turnaje v chladu drkotali zuby, trojnásobná maminka si rozmary počasí užívala. „Já se spíš bála hlubokého suchého písku,“ přiznává Tobiášová, která po mateřské dovolené dohání fyzickou kondici.

Průkopnice českého beachvolejbalu, které v minulosti na písku sesbíraly řadu úspěchů, se vrací s jednoznačným cílem. Splnit si olympijský sen. „Londýn 2012 je náš mezník,“ shodují se hráčky brněnského Sokola.


Jak jste si užily návrat na písek?
Tobiášová: Určitě jsme spokojené. Potvrdily jsme nasazení, ze kterého jsme byly překvapené (třetí pozice – pozn. red.) Perfektní, z mé strany spokojenost.

Nováková: U mě taky. Šly jsme do turnaje s obavami. Že si volejbal hlavně vyzkoušíme a zahrajeme si. Netušily jsme, jestli vůbec postoupíme do sobotních zápasů. Povedlo se, je to paráda.

Soňo, vy jste kvůli poranění ruky nedohrála závěr šestkové sezony v mistrovském Prostějově. Ani na Sokoláku jste ještě nebyla stoprocentně fit…
Teprve v minulém týdnu jsem začala trénovat na písku. Zkoušela jsem nejdřív bagr, smečovat levou. Pak jsem si řekla, že smeče i loby otestuji i pravou rukou. Ale nechodím na blok, neberu žádné balony v poli kobrou (úder pokrčenými prsty – pozn. red.), takže se vyhýbám zásahům, které můžou prst narazit. Při smečích a podání mě to nebolí. Ještě si nechám tak dva tři týdny, a pak už vyzkouším i ostatní údery.

Terezo, vy jste po mateřské dovolené už v plné síle?
(smích). No, v psychické jo. Volejbal je perfektní zpestření a hrozně moc jsme se těšila. Ale fyzicky? To je hrůza. Zlepšování jde hrozně pomalu. Začala jsem trénovat někdy od ledna. Mí kluci mají teď sedm a půl měsíce. Volejbal člověk tak nějak nezapomene, ale ta kondice.

Nebyl váš návrat znepříjemněný špatným počasím?
Tobiášová: Pro mě bylo počasí pozitivní. Obávala jsem se vyšších teplot, hlubokého suchého písku. Poprvé jsem zasmečovala až tady na turnaji. Mohlo být tři čtyři stupně navíc, protože se těžko rozcvičuje, ale jinak super.

Nováková: Vzhledem k tomu, že mě trápily střevní potíže, bych asi v horku nevydržela. (úsměv) Navíc nám ještě nepršelo, měly jsme štěstí.

Znáte se velice dobře, ale na kurtu jste se potkaly po víc než roční pauze. Hrála také roli improvizace?
Tobiášová: Zatím jsme společně moc netrénovaly. Byly jsme asi dvakrát. Tohle je úplný začátek. (přemýšlí)

Nováková: Ale já myslím, že jsme beach nezapomněly. Že by přišlo něco nového? Vůbec. Mám pocit, jako bychom spolu nastupovaly od minulé sezony. (Tobiášová: Jo, je to dobrý. Nesrážíme se)

Jaké budou vaše letošní plány?
Nováková: Čekám, až budu mít prst úplně zahojený. Na konci června chceme jezdit světovky. Stavanger bude asi první. U nás chceme zkusit Pňov a České Budějovice a taky mistrovství republiky.

Na turnajích Světového okruhu vás čekají kvalifikace. Bude hodně těžké se z nich propracovávat do hlavních soutěží?
Tobiášová: Stoprocentně. (smích) Konkrétně já na tom s kondicí na konci června nebudu tak dobře jako před rokem a půl. Ani nemám tolik času na posilovnu a regeneraci.

Nováková: (šeptá) To neříkej.

Tobiášová: Ale my máme začátky vždycky těžké. Turnaje nám dávají nejvíc.

Nováková: Uspět v beachi je čím dál těžší. Spousta dvojic se specializuje na písek. Dřív v Evropě bylo deset hodně kvalitních párů, ostatní jim nemohly tolik konkurovat. Teď se špička hodně srovnává. I některé evropské dvojice poráží Brazilky nebo Američanky. I kvalifikaci můžete narazit na velmi silné soupeřky. Výsledky jdou dopředu těžko předvídat.

Protahujete si kariéru, co vás žene dál?
Tobiášová: Volejbal nás prostě pořád baví.

Nováková: Já už jsem se strašně těšila.

Terezo, kdybyste se vrátila taky k volejbalu do KP Brno, mohla byste si zahrát extraligu proti Soni. Neláká vás to?
Já myslím, že Prostějov je jiná liga. Já nevím. Nejsem vůbec rozhodnutá. Na nějaké libero možná. Ale nejsem si vůbec jistá, jestli se mi chce na nějaký smečařský post, protože…

Nováková: Člověk se v hale ničí. Tělo trpí. Jak stárne, regenerace je horší. Trenéři to někdy nerespektují.

Tobiášová: U mě to šlo.

Nováková: Ale je složité si určovat speciální tréninkové podmínky. Je to těžké pro trenéra i pro celý kolektiv. Takový věčný boj. (smích)

Pomýšlíte ještě na olympiádu v Londýně?
Nováková: Určitě. Je to takový náš cíl (Tobiášová: určitě takový mezník). Kdyby se to podařilo… Dál už je to těžké. Tohle by byl takový pěkný konec.

Tobiášová: Před rokem a půl, když jsme zjistily, že se stále můžeme rovnat ostatním, nás napadl Londýn. Předtím jsme o hrách neuvažovaly. Bohužel tam byla odmlka díky mým dětem. (Nováková: Bohužel?) Bohužel pro volejbal.

Dá se vůbec beachvolejbal kombinovat se starostmi o děti, pomáhají tatínci?
Nováková: I babičky.

Tobiášová: V mém případě je trochu problém s odpočinkem. I když děti někdo pohlídá, vrátím se domů po tréninku a už mám zase všechny pohromadě. Člověk si těžko hledá čas pro sebe.

Nováková: Zamlada byl člověk zvyklý, že když přišel z tréninku, mohl si lehnout, měl čas na regeneraci.

Tobiášová: Na druhou stranu to má velká pozitiva po psychické stránce. Volejbal není středobod. Málokdy se sesypete. Když jsem byla mladá, občas jsem se čtyři dny trápila z nějakého zápasu. Nehledě na to, že se volejbal nedá hrát do padesáti. (smích)

Soňa Nováková

Narozena: 6. října 1975

Profese: volejbalistka a beachvolejbalistka

Volejbalový klub: VK Prostějov

Volejbalový post: nahrávačka

Beachvolejbalový klub: Sokol Brno I

Děti: syn a dcera (Jaromír a Sára)

Tereza Tobiášová

Narozena: 10. dubna 1974

Profese: volejbalistka a beachvolejbalistka

Volejbalový klub: KP Brno

Volejbalový post: smečařka

Beachvolejbalový klub: Sokol Brno I

Děti: tři synové (Štěpán, Robert a Marek)

Autor: Tomáš Svoboda

20.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies